Z města se nesmí stát skanzen

27. ledna 2014, 00:00 - Daniel Novák
27. ledna 2014, 00:00

Bez protestů se neobešla žádná ze staveb, jejichž architektura je dnes považována téměř za ikonickou

Jen těžko lze najít developerský projekt, který by nečelil nějaké opozici. To však nutně nemusí být vnímáno jako důkaz nekvalitních záměrů. „Projekt, který nevyvolá protesty, je špatný,“ prohlásil přední rakouský projektant Albert Wimmer na lednové konferenci týdeníku Euro věnované moderní architektuře, na níž se špičky oboru snažily najít zlatou střední cestu mezi bezhlavou výstavbou nezohledňující kontext a konzervací historických měst do lokalit muzejního typu.

Svár o nové stavby v historických sídlech není novinkou posledních let. Pražský primátor Tomáš Hudeček na konferenci připomněl, že Klub Za starou Prahu protestoval na začátku minulého století proti projektu, který je nyní považován za jednu z architektonických perel nejen Celetné ulice, ale celé metropole. Jde o Dům U Černé Matky Boží, kubistickou stavbu Josefa Gočára.

Hudečkovu poznámku rozšířil historik architektury Zdeněk Lukeš. Bez protestů se podle něj neobešla žádná ze staveb, jejichž architektura je dnes považována téměř za ikonickou. Ve světě se to týkalo například proslulé opery v Sydney, jejíž budovu navrhl dánský architekt Jorn Utzon. Z domácích děl vzbuzovala v minulosti vášně kupříkladu rekonstrukce kostela Emauzského kláštera z architektonické dílny Františka Marii Černého nebo Tančící dům Franka O. Gehryho. Velké pozdvižení vyvolal také projekt vysílače na Ještědu Karla Hubáčka.

„Hubáček říkal, že tato zkušenost byla tolik stresující, že měl stokrát chuť toho nechat, a kdyby byl o něco starší, než tehdy byl, tak by toho určitě nechal,“ vzpomínal na svůj rozhovor s Hubáčkem historik Lukeš. Ještěd je přitom podle něj v současnosti symbolem nejen Liberce, ale celého kraje a také veřejnost ho vnímá jako nejvýznamnější architektonické dílo na území České republiky z druhé poloviny 20. století.

Konzervativnější přístup hájil na konferenci architekt a nastupující děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus. „Přiznejme si, že v Praze jsou nejkrásnější čtvrti, kde se toho tolik nezměnilo, jako je Malá Strana,“ poznamenal. Naopak podle dalšího předního českého architekta Radana Hubičky nové budovy do původní zástavby patří. „Mění tvář stávajícího a dává mu nový rozměr,“ uvedl Hubička. Důležité však je, aby nové architektonické vstupy vedly dialog se svým okolím a nešly proti němu.

O propojení nové stavby s původním okolím se ostatně Hubička snaží návrhem víceúčelové

budovy nazvané Line nebo též Lední medvěd, jejíž výstavbu připravuje skupina PPF v Praze na Vítězném náměstí. Také tento projekt, který získal uznání řady špičkových architektů, vzbuzuje z druhé strany na radnici Prahy 6 nevoli některých opozičních zastupitelů, jejichž zástupkyně za Stranu zelených vystoupila i v diskusním bloku konference.

Podle Lábuse je potřeba počítat s tím, že v architektonickém rozvoji se bude hlas veřejnosti uplatňovat čím dál více. Vídeňský architekt Wimmer dal za příklad velké informační centrum, v němž obyvatelé rakouského hlavního města dostali příležitost vyjádřit se k projektu nového hlavního nádraží, na jehož návrhu pracoval právě Wimmerův ateliér. „Je to místo, kde probíhá mnoho debat a konfliktů, ale je to jediný způsob, jak lze v budoucnosti nakládat s projekty takovéto velikosti,“ uvedl k roli informačního centra Wimmer.

Na výrazný architektonický počin se připravuje rovněž developerská společnost Central Group. Její majitel Dušan Kunovský na konferenci týdeníku Euro představil projekt luxusního bydlení, jenž má vyrůst na Kavčích horách. Projekt koupil v roce 2012 od developerské firmy Hochtief Development CZ. Ta chtěla původně na Kavčích horách postavit kolem 300 bytů. Kunovský tedy projekt s investičními náklady hodně přes miliardu korun rozšíří a budovy také požene více do výšky.

Současně ale tvrdí, že lokalitu proti původním představám otevře veřejnosti a zaplní ji výrazně větším množstvím zeleně.

Změna projektu sice znamená, že vydané stavební povolení hodí developer do koše, podle Kunovského ovšem podstoupit celé povolovací martyrium znovu stojí za to. Kvůli koncepci celého projektu už oslovil osm předních českých architektů. „Přesto očekáváme, že projekt určitě vzbudí nějaký odpor.

Praha se však nemůže stát skanzenem a žít jen ze své historie,“ řekl šéf firmy Central Group.

Architekt Lábus soudí, že nezastupitelnou roli ve výstavbě kvalitně řešených staveb má veřejný sektor. Ten prý přitom ve srovnání se soukromými stavebníky stále pokulhává. V zahraničí se tak lze inspirovat například pořádáním architektonických soutěží na veřejné zakázky, doporučuje nastupující děkan FA ČVUT.

O autorovi| Daniel Novák, novakd@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče