vyvolených

20. dubna 2015, 00:00 - Adéla Čabanová
20. dubna 2015, 00:00

Ministerstvo zdravotnictví chce zvýhodnit neziskové nemocnice, odpustí jim i některé daně

Hlavním cílem nového zákona o neziskových nemocnicích má být podle programového prohlášení vlády jejich transparentnější a efektivnější řízení.

Z tohoto hlediska těžko může být něco horšího než současný stav, kdy je velká část nemocnic příspěvkovými organizacemi. I proto ve zdravotnictví vzbudila příprava neziskovek velká očekávání. Na naléhání odborů a zaměstnavatelů ministerstvo zdravotnictví nedávno předložilo k diskusi první teze zákona. Naděje zúčastněných se však nenaplnily. Neziskové nemocnice (v návrhu zákona veřejné zdravotnické organizace) mají mít určité výhody proti ostatním. Především nemají platit z hlavní činnosti daň z příjmu. Kromě toho ministerstvo připouští, že se dají zvážit i další daňové úlevy. Mluví se o odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH).

Sestry boromejky V reakci na to někteří soukromí provozovatelé zuří a mluví o zvýhodňování státních nemocnic. Přitom od počátku bylo jasné, že budou už z podstaty zákona akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným znevýhodněné proti navrhovaným neziskovým nemocnicím, i když poskytují úplně stejnou veřejnou službu. Z tezí ale jasně vyplývá, že tím to nekončí. Navíc totiž na výhody nové právní formy zdaleka nedosáhnou všichni. Naopak. Bude to spíše klub pro vyvolené.

Kdyby si třeba Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského chtěla svou pražskou nemocnici pod Petřínem převést na neziskovou nemocnici, bude mít podle tezí zákona smůlu. Tato právní forma s daňovými výhodami má být otevřená jen pro ty stávající nemocnice, které zřídil stát, kraje, města nebo obce.

Teze dokonce nepočítají ani s převodem nemocnic, které sice jsou vedené krajem nebo městem, ale jako obchodní společnost. To by vyšachovalo zhruba polovinu krajských nemocnic. Mnohdy zrovna těch krajů, které by o to mohly mít zájem.

O zákon se živě zajímají například ve Zlínském kraji. Tam jsou nemocnice obchodními společnostmi a současné vedení kraje citlivě vnímá hrozbu úpadku. „Pokud by se stalo, že nebudou pravidelně navyšovány finance do zdravotnictví, mohly by se naše nemocnice dostat do insolvence. To bychom podstoupili neradi,“ říká Lubomír Nečas (SPO), náměstek hejtmana Zlínského kraje. Jenže podle tezí zákona pro ně nová forma nemocnic řešením nebude.

Teze ministerstva zdravotnictví otevírají dveře k nové právní formě zhruba třetině nemocnic. Koalice přitom uváděla, že tento zákon má být zákonem pro páteřní síť nemocnic. „Omezit určitá daňová a další zvýhodnění neziskových nemocnic pouze na nemocnice státu a územně samosprávných celků by znamenalo zavedení nerovného hospodářského postavení nemocnic státu, krajů a měst ve srovnání s ostatními nemocnicemi. To by bylo porušení ústavního pořádku ČR a práva EU,“ míní Stanislav Fiala, právník Asociace českých a moravských nemocnic. Případnou transformaci na neziskovou nemocnici by proto chtěl umožnit všem zakladatelům nemocnic.

Tabulky pro všechny Kolika nemocnic se nakonec bude nový zákon o veřejných nemocnicích týkat, je zásadní i pro zdravotnické odbory. Ty usilují, aby byli všichni zaměstnanci ve zdravotnictví – ať pracují v jakékoli nemocnici – placeni podle tabulek.

V neziskových nemocnicích mají být tabulky závazné. Zaměstnanci ve vyšších platových třídách mají mít možnost dosáhnout na vyšší osobní příplatky, než jaké zatím mohou mít v příspěvkových organizacích.

Ti nejlepší mohou dostat i smluvní plat. To by mělo umožnit udržet si potřebné kvalifikované lékaře i v odbornostech, o které je nouze.

Kvůli tomu, že se zákon má týkat jen nemocnic, které jsou dnes příspěvkovými organizacemi, nepřináší žádné rozšíření tabulkových platů. V nich totiž tabulky platí i dnes. Na rozdíl od nemocnic akciovek. „Trváme na tom, že podle zákona o platu mají být odměňováni zaměstnanci ve zdravotnictví ve všech nemocnicích, které dostávají úhrady z veřejného zdravotního pojištění,“ říká Ivana BřeňKlub ková z vedení Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

Zaznívají ale i opačné názory. Podle Štěpána Svačiny, předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, nejsou tabulkové platy dost motivační a na rozdíl od smluvních platů neumožňují řediteli nemocnice zaplatit lékaře, které potřebuje. „Když odejdou z nějaké nemocnice všichni anesteziologové do Německa, jediný způsob, aby zajistili operace, jsou smluvní platy,“ říká Svačina.

Kromě daňového zvýhodnění mají mít veřejné nemocnice ještě jedno privilegium.

Jistotu smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Zatímco ostatní nemocnice se musejí se zdravotními pojišťovnami dohodnout, aby v nich pacienti nemuseli platit z vlastní kapsy, neziskové nemocnice mají mít své jisté.

Ovšem jistota smlouvy se zdravotními pojišťovnami je dnes spíše otázka filozofická. Většina nemocnic má už dnes prakticky jistotu, že o smlouvu nepřijde.

Mají smlouvy na dobu neurčitou a navíc je politicky neprůchodné, aby zdravotní pojišťovna smlouvu zcela vypověděla. Otazníků je více. Odbory například chtějí, aby byli jejich zástupci ve správních radách nemocnic. Kromě toho vidí riziko v machinacích s majetkem, který je dnes ve vlastnictví kraje. „Budeme chtít slyšet, jak by se kontrolovalo hospodaření s tímto majetkem,“ říká Břeňková. l

Někteří soukromí provozovatelé zuří a mluví o zvýhodňování státních nemocnic. Jak má fungovat nezisková nemocnice • nemá platit z hlavní činnosti daň z příjmu • zdravotní pojišťovny s takovou nemocnicí budou muset uzavřít smlouvu • veřejná nemocnice musí podstupovat externí audit kvality • zaměstnance platí podle státních tabulek, zkušeným lékařům může dát až 200 procent osobní příplatek • může sjednávat i smluvní platy • zakladatelem veřejné nemocnice může být stát, kraj nebo obec • zakladatel má také hlavní slovo, jmenuje a odvolává ředitele i členy správní rady, ručí za ztráty

Rozdělení nemocnic (v Česku, podle zřizovatele) • 19 nemocnic bylo přímo řízeno ministerstvem zdravotnictví • 23 nemocnic bylo zřizováno krajem • 17 nemocnic bylo zřizováno městem a obcí • 5 nemocnic bylo zřizováno ostatními centrálními orgány • 50 nemocnic bylo obchodních společností s většinovým podílem kraje (42 zařízení) nebo města/obce (8 zařízení) • 72 nemocnic bylo zřizováno „jinou právnickou osobou“, soukromým majitelem • 2 nemocnice byly zřizovány církví Pozn.: • nemocnice dosáhnou na dotace, • nemocnice nedosáhnou na dotace Zdroj: ÚZIS, 2013

O autorovi| Adéla Čabanová • cabanova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče