Vystudovat u miliardáře

03. srpna 2015, 00:00 - Petr Weikert
03. srpna 2015, 00:00

Firmy suplují stát a podporují školský systém desítkami milionů korun. Důvod je pragmatický: potřebují zaměstnance

Jedním z velkých českých podnikatelských příběhů je bezesporu úspěch firmy Jablotron. Ta se od roku 1990 vyšvihla z firmičky o pár zaměstnancích na světového výrobce zabezpečovací techniky. Jenže v současnosti tenhle příběh začíná trochu drhnout.

A nejenom příběh Jablotronu. Potíž je v českém systému školství, který nevychovává technicky vzdělané zaměstnance. Firmy už na prosby k vládě rezignovaly a začínají si zakládat vlastní školy. Právě jako Jablotron.

Tělocvik, výtvarka, Jablotron

Firma chce zřídit v Jablonci technické lyceum primárně zaměřené na elektrotechniku. Pokud se koncept osvědčí, počítá s rozšířením oborů. „V tuto chvíli pořizujeme budovu a připravujeme její rekonstrukci. Školu nechceme zřídit jen pro pokrytí potřeb naší firmy. Jsem přesvědčen, že v dnešní technické době je výchova schopných techniků velmi prozíravým krokem,“ řekl týdeníku Euro miliardář a majitel Jablotronu Dalibor Dědek.

„Našich budoucích absolventů se rozhodně nebude týkat hrozba nezaměstnanosti či podprůměrná mzda,“ dodává.

Jablotron počítá, že školu vybuduje za své peníze. Konečnou investici si Dědek zatím netroufá odhadnout, je ale přesvědčený, že se firmě časem vrátí. Lyceum má být sice pro studenty placené, ale uhradí jen symbolickou částku. „Vše bude navíc kompenzováno systémem stipendií,“ říká majitel Jablotronu.

Jeho firma se tak postaví například po bok Třineckých železáren, společnosti Vítkovice Machinery Group nebo Škody Auto. Škoda Auto má navíc své střední odborné učiliště a jako jediná v zemi od roku 2000 i vysokou školu. Jablotron původně chtěl jen převzít vybrané obory na Střední průmyslové a technické škole v Jablonci nad Nisou, nedohodl se ale s krajem, tedy zřizovatelem školy. Podobně skončily snahy podniku TOS Varnsdorf. Problémem je, že se kraje obávají finanční zátěže, pokud by firmy od školy odešly. Stát by jim v tom případě nepomohl. „Co se týká podpory státu, stačí nám jasně definovaná pravidla.

O ostatní se postaráme sami,“ oponuje Dalibor Dědek.

Éra montovny

A právě alespoň jedna drobná změna, kterou stát zavedl, vznik nových škol podporuje. Poslanci na své únorové schůzi schválili novelu školského zákona, díky níž mohou oficiálně firmy nebo jejich sdružení od září zakládat vlastní střední školy a učiliště. Až dosud se musely řídit pravidly pro klasické komerční soukromé školy a do jejich tabulek také na ministerstvu školství spadaly. „Jde mi o to, aby školy vznikaly podle skutečných potřeb trhu práce, a ne jako komerční projekty,“ říká předkladatelka návrhu, poslankyně Ivana Dobešová z hnutí ANO. Novela zákona je podle ní jen prvním krokem. Prosadit dále chce například daňové úlevy pro firmy, které vlastní školy provozují.

Snahy firem proniknout do školství jsou tak časté, že se dá jen stěží najít některá, jejíž šéfové se do školních lavic neohlížejí. Již zmiňovaný TOS Varnsdorf i přes neúspěch s převzetím školy spolupracuje ve městě s vyšší odbornou školou a střední školou. Známé jsou i obdobné spolupráce Linetu, Farmetu, žďárského Žďasu nebo firmy Bednar Farm Machinery.

Společnost Bosch, která má svoje české závody v Jihlavě a v Českých Budějovicích, postrádá stovky zaměstnanců. „Opravdu těžká situace panuje u vysokoškolsky vzdělaných techniků a IT odborníků pro naše testovací a vývojové centrum Bosch v Českých Budějovicích,“ potvrzuje mluvčí Pavel Roman. A právě tady je důležité zdůraznit, že vedle vyučených shánějí firmy zejména absolventy z průmyslovek a vysokých škol. Éra Česka jako montovny je totiž už pryč.

Bosch jde dokonce tak daleko, že do základních škol nakupuje stavebnice Merkur, aby děti získaly pozitivní vztah k technice.

Se středními školami v místech výroby firma spolupracuje už dvacet let a s Jihočeskou univerzitou akreditovala za pomoci ČVUT i vysokoškolský obor Mechatronik. Když se spočítají stipendia, chod školicích center, nákupy pomůcek a další nezbytnosti, vydá Bosch podle Romana Pavla na vzdělávání ročně několik milionů korun.

Ale ani to nestačí. „Potřeby pro růst závodů nakonec vždy nějak pokryjeme, ale stojí nás to velké úsilí. Větší než v okolních zemích.

A začíná to být uvnitř Bosch Group známo,“ shrnuje.

Pobočka společnosti Gerresheimer v Horšovském Týně, která vyrábí produkty pro farmaceutický průmysl, také potřebuje technicky vzdělané zaměstnance. Sáhla proto ke spolupráci se Středním odborným učilištěm v Domažlicích. I Gerresheimer supluje roli státu a do školského systému lije peníze. „Z vlastních finančních prostředků jsme vybudovali a vybavili školicí středisko, kam bylo od roku 2010 nainvestováno více než tři miliony korun. Uvolnili jsme také dva zkušené zaměstnance, kteří se na plný úvazek věnují praktickému výcviku,“ popisuje Václava Váchalová z Gerresheimeru. Letos firma s učilištěm podepsala kooperační dohodu o vzájemné spolupráci tvořící základy k duálnímu vzdělávání, tedy německé formě učňovství, která u nás není obvyklá. V reálu vypadá tak, že praktickou část výuky má na starost firma, teoretickou zase stát. Německá vláda tento systém představila v plánu boje proti dluhové krizi v Evropě a doporučila ho ostatním zemím. Podle

jejích poznatků snižuje nezaměstnanost mladých lidí.

Česko je dvojka

Jak jsou české potíže velké, ukazuje nedávný průzkum mezi zahraničními investory, který představila před pár dny Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK). Jako nejlepší zemi pro své investice označili podnikatelé Polsko. Česko přitom do roku 2012 obsazovalo vždy první místo, letos ji druhé. O prestiž je připravuje podle názoru šestnácti set investorů právě vzdělávací systém.

Mezi postkomunistickými zeměmi obsadilo předposlední místo, když měly firmy hodnotit kvalifikaci pracovníků a systém odborného vzdělávání. Horší v obou disciplínách bylo jen Bulharsko. Co se týče kategorie dostupnosti kvalifikovaných pracovníků, bylo Česko dokonce nejhorší zemí. „Je to určité varování a výzva pro českou vládu. Na druhé straně je žebříček trochu zkreslen očekáváním, které investoři mají. Sem do Česka přijdou oproti jiným zemím s většími nároky a o to větší potom je zklamání,“ doplňuje Christian Rühmkorf, mluvčí komory.

Němci nejsou jediní zahraniční investoři, kteří si v Česku na vzdělání naříkají. Obdobná data přinesl vloni i průzkum Francouzsko-české obchodní komory. Třetině chybějí vyučení a čtvrtině absolventi středních odborných škol. Apel dostal formou dopisu na stůl i premiér Bohuslav Sobotka. „Už není čas na další slepé uličky a komplikované procesy,“ vyzývá vedení Česko-německé obchodní komory premiéra, aby podpořil změnu systému školství. Dopis mu odeslala v červnu. Odpověď zatím nepřišla žádná.

Jak jsou v Česku kvalifikovaní zaměstnanci

(z hodnocení kvality investičního prostředí

v zemích střední a východní Evropy 2015)

Velmi Velmi

spokojen Spokojen Nespokojen nespokojen

Polsko 22 43 9 1

Slovinsko 13 64 12 1

Litva 18 54 12 2

Srbsko 8 54 9 0

Bělorusko 14 38 14 2

Chorvatsko 10 46 15 3

Slovensko 9 43 13 1

Maďarsko 9 42 16 0

Rumunsko 4 44 13 1

Kosovo 0 40 5 0

Estonsko 11 33 22 0

Albánie 0 50 19 0

Lotyšsko 5 37 14 2

Makedonie 3 30 6 6

Česko 6 31 22 2

Bulharsko 3 35 22 2

Zdroj: ČNOPK

„Našich budoucích absolventů se rozhodně nebude týkat hrozba nezaměstnanosti či podprůměrná mzda,“ říká miliardář Dalibor Dědek.

O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče