Vysoké školy se učí podnikat se svým know-how

 Weikert Petr Weikert 25. října 2015, 06:00
25. října 2015, 06:00

Je to šikovný marketingový tah. Pražská Vysoká škola ekonomická (VŠE) nabízí na svém webu kurzy a hned vedle nich nabídky práce pro ty, kteří kurzem projdou. Je to jeden z dokladů trendu, který se mezi školami rozšiřuje. Začínají se učit podnikat, aby dokázaly vyrovnat nejisté příjmy.

VŠE je na tom dobře. Výsledek jejího podnikání jsou 128milionové tržby. „Jde zhruba o jedenáct procent všech výnosů školy, tedy o velmi významný zdroj financování,“ říká rektorka školy Hana Machková. Škola pořádá kurzy celoživotního vzdělávání a zaměřuje se na výuku cizojazyčných studijních oborů na všech stupních studia, u kterých vybírá školné.

Zdrojem peněz jsou i programy MBA a kurzy na míru pro podniky a státní správu. Mezi další patří znalecká činnost a aplikovaný výzkum, tedy zpracování studií pro firmy nebo státní instituce.

Nedostatek studentů

VŠE ale zdaleka není výjimkou. Palackého univerzita v Olomouci založila před časem absolventský klub, podobný, jako mají i ostatní školy ve světě. Mezi výhody bývalých studentů, kteří do klubu vstoupí, bude patřit mimo jiné i sleva na UPlift, tedy služby jazykové školy. Jazyková škola spadající pod Filozofickou fakultu Univerzity Palackého (FF UP) funguje dva roky a hned od začátku hlásí rekordní zájem. Místo plánovaných pěti jazykových kurzů jich otevřela deset. Vedle tradičních jazyků se tam vyučuje i japonština, čínština, řečtina, vietnamština, indonéština či hebrejština.

Spolu se zájmem znamená úspěch také peníze. V roce 2014 jazyková škola vydělala 1,5 milionu korun. Peníze zatím plynou do rozvoje jazykové školy, ale nebude tomu tak pořád. „Ve střednědobém horizontu však počítáme s tím, že bude UPlift dalším zdrojem financí do fakultního rozpočtu,“ říká Ondřej Molnár, proděkan pro organizaci a rozvoj FF UP. Pod fakultou funguje i Institut celoživotního vzdělávání, tedy další komerční počin.

Spolu se zájmem znamená úspěch také peníze

Na pražském Českém vysokém učení technickém (ČVUT) jsou příjmy ještě výraznější než u VŠE, což je dáno mimo jiné využitím velkého technického zázemí školy. Na celkových výnosech tvořil vloni podíl komerčních aktivit 17,6 procenta. Smluvním výzkumem si škola vydělala téměř 122 milionů korun, což je největší položka z komerčních aktivit. Pronájmem prostor a pozemků si pak škola přišla vloni na 70 milionů.

Že se veřejné vysoké školy snaží stále častěji podnikat, potvrzuje ze svých zkušeností i předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. „Přispívá k tomu demografický pokles přinášející zaprvé uvolnění odborných kapacit a zadruhé postupné snižování veřejných prostředků,“ odůvodňuje.

Méně duší, méně peněz

Peníze budou školy potřebovat, protože se jim rapidně snižují počty studentů. V bakalářském i navazujícím magisterském studiu jich podle výroční zprávy ČVUT za rok 2014 ubylo meziročně zhruba šest procent. A to, že si ani ostatní vysoké školy v budoucnu nepřilepší státními dotacemi na studenty, ukazuje vývoj počtu studujících na středních školách. Před čtyřmi lety, tedy plus minus u dnešních uchazečů o vysokoškolské studium, zaznamenali statistici největší pokles. Na střední školy nastoupilo meziročně o 14 700 žáků méně. Trend se sice zpomalil, ale nezastavil. Ještě ve školním roce 2014/2015 nastoupilo do prvních ročníků středních škol o 800 mladých lidí méně než v předešlém roce.

„Komerční aktivity jsou jednou z možností, jak snižující se veřejné prostředky do vysokého školství alespoň částečně nahradit. Stát by však neměl rezignovat na důstojné financování veřejných statků, mezi něž vysokoškolské vzdělávání na veřejných školách nesporně patří,“ apeluje Jakub Fischer.

Jeho výzva je symbolická. Podíl výdajů na veřejné vysoké školství klesá. Před deseti lety to bylo 0,62 procenta HDP a loni 0,51 procenta. Peněz pro vysoké školy ubude pravděpodobně i v příštím roce. Ve státním rozpočtu vláda navrhuje o 1,3 miliardy korun méně než letos, tedy 20,2 miliardy korun. Důvodem je klesající počet studentů. Ministryně školství Kateřina Valachová sice jedná na popud vedení univerzit o dorovnání peněz mimořádným transferem v příštím roce, nejde ale o systémové opatření a částku se zřejmě nepodaří dostat na letošní úroveň.

Procento pro podnikavce

Jak dobře se naučily veřejné vysoké školy podnikat, nelze přesně vyčíst. Dá se však leccos odvodit. Například letos v červnu zveřejnilo ministerstvo školství v rámci svého projektu Kredo studii o takzvané třetí roli vysokých škol. Ona třetí role ve zkratce znamená soureport bor aktivit, jako je spolupráce s firmami, popularizace vědy, společenská odpovědnost nebo také podnikání samotných škol. Například Masarykova univerzita nově umožňuje veřejnosti čerpat informace z elektronických výukových kurzů a publikací, které původně vznikly pro vysokoškolské studenty.

Kurzy z mnoha oborů univerzita zpřístupnila na novém portálu Elportál. Spektrum témat sahá od zásad první pomoci po názorné ukázky sportovních technik. „Nejde pouze o elektronická skripta obsahující text, ale o publikace nabité multimediálními a interaktivními prvky, jako jsou animace, videozáznamy nebo audionahrávky,“ uvedl prorektor pro studium a informační technologie Michal Bulant.

Z výsledků této třetí role vysokých škol vyplynulo, že trend je na vzestupu a má velký potenciál. Čísly vyjádřeno – tvrdé podnikání, tedy aktivity v komerčních firmách, deklaruje jen patnáct procent vysokých škol. Dalších sedmatřicet se jim chce v budoucnu věnovat a stejné procento vidí v podnikání velmi významný potenciál pro posilování vlastní konkurenceschopnosti na trhu.

Přirozené výhody mají školy, které mohou spolupracovat s bohatou komerční sférou, ať už se rekrutují z technických, nebo lékařských oborů. „Školy by se tomu věnovat měly, jejich schopnosti v této oblasti se rozhodně zvyšují,“ soudí předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer.

Pro školy je to také jediná možnost, jak si k penězům navíc přijít. Koaliční vláda pod vedením ČSSD rozhodně nehodlá debatovat o jakékoli formě zavedení školného. A soudě podle volebních preferencí se ani žádná příští vláda bez sociálních demokratů neobejde.


Čtěte také:

Dvě třetiny mladých žijí na dluh. Půjčují si už na základní škole

S německou důkladností

Poručík Sobotka Pavel Páral

Musíte si přečíst

Po zemětřesení ve střední Itálii zemřelo nejméně 120…

Pfizer se rozjel. Další akvizice míří na antibiotika

Studie: závislost české ekonomiky na Německu zesiluje

Washington: Důkazy o Gülenově vině Turci nepředložili

Trenky jako přestupek? Skupina Ztohoven nespáchala…

Vzor bitcoin. Čtyři banky společně pracují na…

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa