Vysoká hra o hračky

15. června, 00:00 - Daniel Deyl
15. června, 00:00

V oboru znamená Hamleys asi tolik, jako by se na Příkopech zabydlel obchod s Ferrari

Kdo ještě před rokem z nějakého důvodu zavítal do ústředí ČSOB v pražské ulici Na Příkopě, dnes by se divil.

Neoklasicistní budova architekta Bedřicha Bendelmayera byla od svého vzniku v roce 1933 zvyklá sloužit bankéřům; nejprve ji vlastnila Průmyslová banka, později Obchodní banka a od roku 1964 právě Československá obchodní banka.

Dnes, přesně od letošního 5. května, jejímu vstupu v přízemí místo důstojného tlumeného bankovního designu dominuje rudozlatý kolotoč a ústí barevného toboganu.

Místo diskrétních pánů v kravatách jsou tamními zaměstnanci uniformovaní klauni, hostesky a obří plyšáci; namísto transakcí s více či méně temným pozadím se tam jezdí autodráhou, hází se na terč a předvádějí hračky všeho druhu.

Tamních šest tisíc metrů prodejní plochy ovládlo proslulé britské hračkářství Hamleys. S bankovní minulostí tak budovu, symbolicky stojící na místě domu U Tří lip, kde v roce 1862 zemřela Božena Němcová, spojuje jediné - vaše peněženka se nestačí divit, protože Hamleys rozhodně není z levného kraje.

Není divu. V oboru hračkářství znamená Hamleys asi tolik, jako by se na Příkopech zabydlel obchod s Ferrari nebo Real Madrid: o mnoho výš to už v branži nejde.

Firma je dvorním dodavatelem britské královské rodiny. „Harrods hraček“ říkají jejímu londýnskému obchodu Britové v přirovnání k nejluxusnějšímu maloobchodu planety na nedaleké Knightsbridge.

Doba dřevěných koček

Příběh Hamleys začal v době, kdy se po Londýně jezdilo flakrem, půlstoletí předtím, než na jeho ulicích začaly svítit plynové lampy; voda se pumpovala ručně a takovému Wolfgangu Mozartovi byly čtyři roky. Obchodník William Hamley z Cornwallu si tehdy usmyslel, že bude mít nejlepší hračkářství na světě, a založil si za tím bohulibým účelem krámek s názvem Noah's Ark, Noemova archa. K velkým hitům tehdy patřily třeba dřevěné kočky na kolečkách tažené na provázku; dělaly radost dětem z bohatých rodin přilehlé luxusní čtvrti Bloomsbury.

Vymyslel si to dobře. Když se v roce 1837 dostala na trůn královna Viktorie (Mozart byl pro změnu už 46 let na onom světě), vedli obchod nesoucí již rodinné jméno Hamleyů zakladatelovi vnuci; pověst j im dělaly zejména dřevěné vláčky a divadélka. O další téměř půlstoletí později, v roce 1881 (Viktorie měla vládnout ještě dalších dvacet let), se rodina odhodlala ke klíčovému kroku: otevřela nový obchod o dva kilometry východněji na Regent Street, blíže Buckinghamskému paláci. Během doby rodinná flrma přikoupila i vedlejší budovu, v níž najdete Hamleys dodnes.

Sedm pater plných hraček, to zní i v době iPadu a Nintenda jako dětský sen. A nebyly to hračky ledajaké; rozmach průmyslu se odrážel i v Hamleys, miniaturami parního stroje počínaje a zjednodušenými „vědeckými sestavami“ konče. Když dnes kupujete svému synovi šlapací auto nebo krabici se zkumavkami a křivulemi s názvem Mladý chemik, jste - jako v mnoha jiným případech - klienty tradice založené v devatenáctém století v Londýně.

Hamleyovi tehdy pochopili několik věcí pro prodej hraček zásadních: zaprvé se musí líbit nejen dětem, nýbrž i těm, kdo je nakonec zaplatí, tedy rodičům. Zadruhé, nejlépe toho dosáhnete, když umožníte malému i velkému klientovi nabízený produkt na místě vyzkoušet. Žádnou ceduli „Nesahat!“ v Hamleys nenajdete ani dnes.

Adresa? Hamleys, England

Jak Britové bohatli, přestávaly být hračky záležitostí pro horních deset tisíc. Další vlivný nositel jména William Hamley posunul na přelomu 19. a 20. století obchod směrem do dvou dosud nevytěžených segmentů: jedním je sport (firma se například významně podepsala na rozvoji obliby stolního tenisu) a druhý lze nejsnáze popsat jako ptákoviny. V Hamleys jste tehdy sehnali vedle panenky i vybuchující doutník nebo pudřenku s kýchacím práškem. Obchod byl v t é době natolik známou institucí, že na dopisní obálku stačilo napsat „Hamleys, England“, aby byla doručena do správných rukou na Regent Street.

Dvacáté století bylo ale viktoriánské Británii nakloněné podstatně méně a osud Hamleys osud země do značné míry kopíroval. Za ekonomické krize dvacátých let byly hračky pochopitelně jednou z prvních věcí, jejichž prodej utrpěl.

Rodina Hamleyových se dostala do potíží a v roce 1931 musela slavný obchod zavřít. Pomoc přišla ještě týž rok od konkurence.

Bratři Linesové, majitelé (již také téměř stoleté) výrobny hraček Tri-ang, v Hamleys viděli výhodnou investici pro odbyt svého zboží. Nespletli se, a byli dokonce natolik úspěšní, že dostali Royal Warrant, tedy osvědčení dodavatele pro královskou rodinu, od královny matky Alžběty (matky Alžběty II., jež firmě v roce 1955 ocenění sama ještě rozšířila). Jak píše týdeník The Economist, za druhé světové války byli bratři Linesovi vzornými vlastenci: prodej nepřerušili ani během bombardování Londýna.

Globalizováno!

S rozpadem impéria a počátkem americké kulturní nadvlády nad starým kontinentem ale přišly znovu složité časy. Jestliže obchod na Regent Street byl stále největším hračkářstvím světa, Hamleys už dávno nebyla největší hračkářskou firmou - tím primátem se chlubí americká firma Mattel, založená v roce 1945. Dnes je rozdíl vtržbách záležitostí několika řádů. Na konci osmdesátých let se tak majitelé rozhodli pro krok dříve u tradiční soukromé britské firmy nemyslitelný - vstup na burzu.

To sice přineslo kýžený kapitál a pomohlo Regent Street přežít, ale běh doby to zastavit nemohlo. V roce 2003 proto management Hamleys přijal nabídku islandské finanční skupiny Baugur na převzetí za 47 milionů liber, noví vlastníci pak firmu zase z burzy stáhli. Žádný velký klid to ovšem nepřineslo: v roce 2007 firma poprvé od vstupu na burzu končila ve ztrátě. Investice z Islandu nedostály očekáváním; nebylo ani divu, protože celý Baugur musel v roce 2009 vyhlásit bankrot ajeho aktiva včetně Hamleys převzala největší tamní banka Landsbanki (ano, ta banka, kvůli jejímž dluhopisům drženým pod pokličkou musel letos odstoupit islandský premiér Gunnlaugsson).

Dalším zachráncem v řadě měla být francouzská maloobchodní skupina Ludendo Groupe, která do té doby podnikala především ve Francii, Belgii, Švýcarsku a Španělsku. Ta loni vyjednávala s čínským kupcem C.banner International, jenž stál v říjnu těsně před převzetím Hamleys za 100 milionů liber; obchod ale ještě uzavřen nebyl.

Buďjak buď, Francouzi se při svém příchodu rozhodli, že jediná šance na přežití je pro Hamleys v globální expanzi. Hamleys Group, která do té doby vlastnila pouze svůj tradiční londýnský obchod plus čtyři další v Británii, dnes má na sedm desítek franšízových poboček po celém světě.

Pět obchodníků je moc

Což přivádí řeč oklikou zpět do Prahy.

Český obchod Hamleys provozuje firma Inexad českého podnikatele Pavla Čmelíka, jež drží licenci pro celou střední Evropu a počítá s postupnou expanzí do Polska a Maďarska. Britská značka chce na tuzemském trhu získat desetiprocentní podíl, ale nebude to mít jednoduché. „Pro místní trh je pět hračkářských maloobchodníků příliš,“ řekla pro publikaci CIJ Journal Katharine Butlerová, manželka v Česku působícího švýcarského nemovitostního obchodníka Sebastiana Pawlowského a sama podnikatelka na českém hračkářském trhu.

Loni v dubnu prodala Butlerová svůj řetězec Sparkys, jejž vPraze založila na přelomu tisíciletí. Sparkys, jehož český řetězec čítal osmnáct poboček, generoval tržby ve výši 330 milionů korun. Podle Butlerové ale k zachování konkurenceschopnosti potřeboval nejméně 800 milionů.

Expanze na Východ nicméně zjevně podle managementu zůstává cestou k zachování britské značky, byť v mezinárodním vlastnictví. I to je tvář britské současné reality - koneckonců, rovněž proslulý obchodní dům Harrods, k němuž Britové Hamleys přirovnávají, je v rukou Qatar Holding.

Obchodník Hamley si usmyslel, že bude mít nejlepší hračkářství na světě.

O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče