Výnosy sektorové daně bychom jen projedli

03. listopadu 2014, 00:00 - Ing. Tomáš Hollmann
03. listopadu 2014, 00:00

Není tomu tak dlouho, co Evropou prostupovala dluhová krize. Mnohým společnostem se vryla pod kůži natolik, že se z ní dodnes finančně vzpamatovávají. Jiné společnosti, ať už byly větší či menší, dnes už v obchodním rejstříku nenalezneme.

Finanční krize si stále vybírá svou daň, a to přeneseně i doslova. Jedním z opatření pro minimalizaci rizika obnovení krize je zavedení zvláštní daně pro bankovní sektor. Sektorová daň, která by měla „ochránit“ bankovní sektor, byla zavedena v několika státech, jako je například Rakousko, Slovensko, Řecko, Portugalsko, Maďarsko. Tato daň a zpřísnění regulace kapitálových a likvidních požadavků jsou přijímány jako opatření, která mohou být v budoucnu použita pro sanaci nákladů spojených se stabilizací bankovního sektoru. Tato speciální daň tedy má být a priori určena k naplnění účelových fondů na krytí možných budoucích rizik tohoto sektoru. Dopad na jednotlivé banky by měl být rozdílný, určený takovými kritérii, jako jsou struktura aktiv, velikost banky či samotná rizikovost obchodního modelu (too-big-to-fail fenomén).

Sektorová daň má být tedy daní, jejímž účelem je snižování systémového rizika sektoru.

To ovšem není případ České republiky. U nás má zvažované zavedení bankovní daně pomoci zvýšení objemu vybrané daně z příjmů právnických osob, tedy navýšení příjmů státního rozpočtu. Protože takové bezúčelové zavedení daně by nevedlo k vytvoření rezervního fondu pro případ krize, nevedlo by ani k zamýšlenému budoucímu pozitivnímu efektu.

Dopady sektorové daně byly v minulosti předmětem odborných analýz a hodnocení, z nichž jasně vyplynuly negativní aspekty jejího zavedení. Na Slovensku zavedla

vláda Roberta Fica opatření v podobě bankovní daně s cílem ozdravit státní finance a snížit státní dluh. Postupem času se tato daň dotkla vkladů všech klientů. Dodržení zákazu přenést náklady na klienta nebylo možné, a tak tyto změny nakonec zákazníci bank pocítili. Bankovní sektor na Slovensku zaznamenal celkové snížení zisku o 27 procent a navíc, z důvodu klesajícího zájmu o úvěry, je očekáván negativní vliv na tempo růstu celé slovenské ekonomiky. Sazba bankovní daně v Rakousku navzdory původním slibům rok od roku roste a počítá se s ní ještě na dalších pět let. Negativní dopady podobné těm, co nastaly na Slovensku, se dají očekávat i zde.

Znárodňování po maďarsku pak lze definovat už přímo jako politickou sebevraždu, finanční sektor zde čelí asi nejtvrdším podmínkám ze všech. Ohrožení čerpání prostředků od EU, jež způsobilo nedodržení deficitu HDP pod třemi procenty, spustilo plán „Széll Kálmán“. Nejprve došlo k praktickému znárodnění povinných soukromých penzijních fondů, čímž byli postiženi nejen občané země, ale byla narušena i důvěra ratingových společností a investorů ve stabilitu Maďarska jako věřitele i jako ekonomického hráče. Na kolena pak bankovní sektor srazilo zavedení progresivního zdanění ve výši 0,15 procenta z aktiv banky v hodnotě do 50 milionů forintů (zhruba 450 milionů korun) a 0,53 procenta z aktiv v hodnotě nad 50 milionů forintů. Namísto podpory ekonomického růstu Maďarska tak došlo k výraznému propadu, zvýšení nezaměstnanosti a odlákání zahraničních investorů. Několik bank bylo nuceno uzavřít své pobočky.

Zavedení sektorové daně bez účelu, jen formou zvýšení daně z příjmů právnických osob, by tedy velmi pravděpodobně u nás mělo za následek podobné negativní efekty jako v zahraničí, ale Česká republika by neměla k dispozici žádné prostředky, kterými by takovou situaci zhojila.

Dopady sektorové daně byly v minulosti předmětem odborných analýz a hodnocení, z nichž jasně vyplynuly negativní aspekty jejího zavedení.

Bylo by zavedení sektorové daně přínosem pro českou ekonomiku?

Michal Mejstřík, profesor ekonomie IES FSV UK Vždy záleží na konkrétní úpravě legislativy, která by se zavedení sektorového zdanění dotýkala. Obecně si ale nemyslím, že by v této situaci sektorové zdanění mohlo být české ekonomice v něčem přínosem.

Marek Hatlapatka, hlavní stratég společnosti Cyrrus Vypracovali jsme před časem podrobnou studii a na jejím základě mohu říci, že nikoliv. Selekce jednoho sektoru a opomíjení jiného deformuje trh. Negativní faktory pak jednoznačně převáží nad možnými přínosy v některých dílčích oblastech.

Miroslav Kalousek, místopředseda Top 09 Je to socialistický nápad, proti kterému jako konzervativní strana musíme vystupovat. Zavádí nerovné podmínky na trhu a trestá vyšším zdaněním sektory s vyššími zisky. Nevěřím, že by to mohlo mít jakýkoliv pozitivní efekt pro českou ekonomiku.

Václav Votava, předseda rozpočtového výboru PSP (ČSSD) Do koaliční dohody se nám tento bod nepodařilo prosadit. Věřím ale, že cesta k němu není zcela zavřená, protože by to znamenalo přínos pro státní rozpočet. Dvě sazby korporátní daně nejsou v EU výjimkou, třeba v Holandsku nebo Velké Británii jsou firmy těžící z dominantního postavení na trhu podobně zdaněny. Zbyněk Stanjura, místopředseda rozpočtového výboru PSP (ODS) Sektorová daň má dva hlavní negativní efekty. Společnosti vyšší zdanění buď přenesou na koncového zákazníka, nebo se odstěhují z Česka do jiné země, kde podobné daně platit nebudou. Navíc jde o další zesložitění daňového systému.

Jan Skopeček, expert ODS na daně a ekonomiku Staneme se méně přitažliví pro zahraniční investory, což bude mít negativní dopad na ekonomický růst. Nadměrné zatížení bankovního sektoru může také podlomit úvěrovou schopnost bank s okamžitým negativním dopadem na ekonomiku.

Tomáš Prouza, ekonom, státní tajemník pro evropské záležitosti Vláda se rozhodla jít nejprve cestou zlepšení výběru daní. Osobně preferuji spíše odstraňování výjimek, tedy sektorových bonusů, nicméně i nové sektorové daně jsou lepším řešením než plošné zvedání sazeb. Některé sektory operují s dostatečně vysokou marží, aby případnou novou daň zvládly, ale měl by to být až třetí krok po zlepšení výběru a rušení výjimek.

Jan Volný, člen rozpočtového výboru (ANO) Za hnutí ANO není důvod měnit náš volební postoj. Šli jsme do voleb s tím, že nebudeme zvyšovat daně. Není proto důvod otázku korporátních daní v současné době otevírat.

O autorovi| Ing. Tomáš Hollmann • ekonom, odborník na problematiku finančních trhů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče