Vydrancovaný sever

03. června 2013, 00:00 - Tomáš Pergler
03. června 2013, 00:00

Ústecký kraj doplácí na machinace s evropskými dotacemi. Odpovědnost ale sahá i do metropole

Existuje jedno jméno, které na ministerstvu financí slyší opravdu neradi, hlavně při diskusích o fondech z Evropské unie. Jeho nositelem je Lukáš Wagenknecht, šéf neziskovky Good Governance. Na rozdíl od mnoha politiků, kteří o penězích z Bruselu mluví v plochém europtydepe, se v komplikovaném světě fondů opravdu vyzná. Úplně v malíčku má ROP Severozápad, tedy nejprofláknutější z osmi regionálních operačních programů. V minulosti totiž vedl audit, který si objednalo ministerstvo financí, a při prosévání dotací pro Ústecký a Karlovarský kraj zjistil, že je, zjednodušeně řečeno, skoro všechno špatně.

Teď už to bude rok, co přes ROP Severozápad přestaly téct kvůli odhaleným nesrovnalostem peníze. Kraj, vedený od podzimu novou koalicí v čele s komunisty, stále nenašel společnou řeč s vládou o tom, kdo zaplatí Bruselu více než dvouapůlmiliardovou korekci. Předlužená města a podnikatelé mezitím čekají na slíbené dotace a postupně se jich stále více blíží finančnímu průšvihu. Kde je vlastně chyba? Mohou si za to potomci poválečných náplav do odněmčených Sudet sami, když vytvořili prohnilá klubka vazeb, zacílená na pravidelné „malé domů“?

Pravda je, že hlavně Ústecký kraj má dlouhodobě špatnou pověst, přilepit mu další hřích proto není těžké. Bývalý auditor společnosti Deloitte ale jednorozměrný obrázek narušil, když ukázal na povinnosti resortu se sídlem v Letenské 15 a dalších ministerstev.

My nic, my z Prahy Severní Čechy tradičně evokují klišé jako špatné životní prostředí, sociální napětí, vysoká nezaměstnanost a kriminalita, ale také straničtí kmotři (Patrik Oulický, Alexandr Novák, Roman Houska), propojení byznysu a politiky a zejména v posledních dvou letech luxování evropských fondů místními kartely. Právě příliv unijních peněz se stal pomyslnou páteří veřejně známých nešvarů. Předepsané struktury se zaplnily těmi správnými lidmi, kteří náležitě schvalovali projekty, odklepávali zakázky a odkloňovali statisíce a miliony. Dlouho se nic nedělo.

Pohádka s evropskými fondy skončila přibližně před dvěma lety. Protimafiánský policejní útvar (ÚOOZ) udělal v březnu 2011 razii v sídle Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad a obvinil ředitele úřadu Petra Kušnierze a další lidi z uplácení. Později dostal Kušnierz od ústeckého krajského soudu sedm a půl roku natvrdo. Nová vlna zatýkání následovala loni v létě. Vedle dalších úředníků z ROP si policie vyšlápla také na tehdejšího náměstka hejtmanky, jednoho z nejvlivnějších politiků v kraji Pavla Koudu (ČSSD).

Ten by se měl dočkat soudu v příštích měsících. Mezitím vyšly najevo závěry z auditů Deloitte a brzy nato spadla klec úplně. Severozápadu se zastavil příliv dotací. Hospodaření s fondy si proklepla i samotná Evropská komise a výsledkem bylo vyčíslení 2,6 miliardy korun na finančních korekcích, které musí Česko zaplatit Bruselu, jinak se stavidlo pro podporu z EU neuvolní.

Ministerstva financí a místního rozvoje dala od pokuty ruce pryč. Hlavně Miroslav Kalousek se nechává slyšet, že za šlamastyku mohou zástupci krajů, kteří měli dotace na starosti. Kraje ale tvrdí, že vládní úřady byly za celý průšvih přinejmenším spoluzodpovědné, celou sumu uhradit nechtějí, nejvíc by daly půlku. Nabídku od ministerstva financí na půjčku regiony odmítají, prý by neúměrně zvýšila jejich dluh. „Rozhodnutí kraje nepodílet se na úhradě korekce stále trvá. Zastavení ROP Severozápad na kraj dopadá jako na příjemce dotací, věc samotné korekce je vztahem mezi Evropskou komisí a Českou republikou,“ řekl týdeníku Euro ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). Ve stejném duchu odpovídá také hejtman Karlovarského kraje: „Trváme na tom, aby stát přijal svůj díl odpovědnosti a postavil se čelem k hrazení korekcí. Podobně to udělal také v případě Operačního programu Doprava, kde zaplatil přes devět miliard korun, v případě Operačního programu Podnikání a inovace a dalších. Rozdílný přístup státu k řešení problémů v operačních programech ministerstev a v regionálních operačních programech nám vadí,“ zdůraznil Josef Novotný (ČSSD). Faktem je, že zaplacení vyměřených korekcí by zhoršilo už tak nemalé zadlužení regionů. Například Ústecký kraj v současnosti eviduje dluhové zatížení dvě miliardy, letos má na splátkách uhradit přes půl miliardy, z toho 390 milionů jsou splátky úvěrových rámců použitých na předfinancování evropských projektů. Pokud by kraj musel sáhnout jenom do vlastní kapsy pro zaplacení korekcí, na několik let by své angažmá omezil na provoz veřejných služeb, které plní ze zákona. „Na úkor finanční opravy by byly kráceny prostředky zejména na vlastní investice kraje a dále například pro příspěvkové organizace,“ varoval Bubeníček.

Stav nouze Hádky o to, kdo má platit, poprvé vyvrcholily už v březnu, kdy ústečtí krajští zastupitelé odmítli zaplatit. Od té doby se o horkém bramboru stále jedná, ale bez většího pokroku. Na dohodu samozřejmě tlačí firmy a města v obou krajích. Roční absence prostředků z unijního penězovodu není nic příjemného. Ministerstva ale zůstávají neoblomná. „Názor ministra financí se nezměnil. Kompromisem je již nabízená půjčka ze státního rozpočtu,“ zdůraznil mluvčí Kalouskova resortu Ondřej Jakob. Úřad vedený Kamilem Jankovským zase zdůraznil, že podle evropských právních předpisů je za řízení operačního programu zodpovědná Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, respektive její výbor, složený pouze ze zástupců Ústeckého a Karlovarského kraje. „Národní orgány zde nemají žádné zastoupení,“ vzkázalo ministerstvo pro místní rozvoj. Jenže tohle tvrzení je, jak uvádíme níže, trochu zjednodušující.

Svoji roli tu určitě hraje politická rovina sporu. Zjednodušeně řečeno, Kalousek využívá nabízenou příležitost, jak trochu posmažit ve vlastní šťávě levici, a hlavně KSČM, která donedávna nemusela s kůží na trh (vyjma malých obcí a několika měst, kde má starosty). Nicméně čas kvapí, a jestli se Češi nechtějí zapsat do pomyslné černé listiny v EU, musí se problém v nejbližších dnech rozlousknout.

Lhůta, dokdy se Česká republika může vůči korekcím oficiálně ohradit a pokusit se tak minimálně o zmírnění postihu, vyprší tento týden, konkrétně 5. června.

Ještě předtím by měl o postoji za Česko rozhodnout výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. „Řešení jsou stále stejná. Stát nebo kraje zaplatí, nebo se bude postupovat podle článku 100 nařízení 1083,“ řekl týdeníku Euro předseda rady Petr Navrátil (ČSSD). Zmíněný článek mimo jiné uvádí, že pokud se členský stát s Bruselem nedohodne, rozhodne Evropská komise o finanční opravě do šesti měsíců sama.

Nepříjemný šťoura O to víc je teď pro ministerské nepříjemná kritika Lukáše Wagenknechta. Zpochybňuje hlavně tvrzení, že resort je v korekcích z obliga a vina leží pouze na dotačním úřadu. „Ministerstvo financí podle evropského nařízení audituje od roku 2007 systém nakládání s dotacemi ve všech ROP, a kdyby dělalo svou práci dobře a nepřivíralo oči, mohly se problémy napravit už mnohem dříve,“ řekl Wagenknecht týdeníku Euro. Financím leží auditor v žaludku hlavně kvůli varování, že kraje by z právního hlediska korekce neměly platit. „Regionální rada regionu soudržnosti je v podstatě kvazi státní úřad, financovaný z ministerstva pro místní rozvoj a krajských rozpočtů. Rada ale není podřízená kraji, ten by tak vlastně platil za závazky státu. Otázkou je, jestli krajský úředník vůbec může takové peníze vydat. To se pak dostáváme do oblasti trestního práva,“ říká Wagenknecht. Upozorňuje také na to, že ministerstvo financí i další resorty měly své zástupce v monitorovacím výboru operačního programu, který průběžně sledoval nakládání s fondy a odpovídal za kvalitu jeho řízení. Členem takového výboru pro ROP se sídlem v Ústí byl několik let i současný Kalouskův náměstek Jan Gregor, který nyní paradoxně jedná za resort s kraji o úhradě korekcí. Wagenknecht v dubnu na tato „specifika“ upozornil i ústecké krajské zastupitele. Bylo by naivní předpokládat, že by si Kalousek a jeho úředníci vzali argumenty nezvykle otevřeného auditora k srdci. Věcná kritika, jež nahlodává jednorozměrný obraz strážce hospodárnosti, není v Letenské 15 vítaná. Co se týče korekcí, k nějaké dohodě nakonec zřejmě dojde. Dál ale bude rezonovat otázka, kterou nadhodil Wagenknecht: Nakolik jsou současné trable severu zakódované v systému, a sice jednak v nastavení evropských fondů, především však v kvalitě norem a jejich dodržování? Fondy jsou určitě pekelně byrokratická záležitost, která logicky svádí k nešvarům. Pokud nemají dělat více škody než užitku, musejí se ctít pravidla na všech úrovních. Jinak se raději obejděme bez nich.

Žijeme i bez dotací

Fondy nás míjejí a nám to až tak nevadí, říká primátor Teplic Jaroslav Kubera

* Kde vidíte příčinu problémů s ROP Severozápad?

Je naprosto zřejmé, že pokud by udělali v jiných krajích stejnou kontrolu jako v severních Čechách, najdou tam v podstatě totéž, možná ne v takovém rozsahu. Bude se to lišit jenom v tom, jak byli kde drzí a jak moc švindlovali. Mnohem lepší by bylo, kdyby si o ty dotace žádala sama města bez nějakých ROP. To je ale zase nepřijatelné pro Evropskou unii, protože bruselští úředníci jsou líní a pro ně je jeden velký projekt za dvě stě padesát milionů mnohem zajímavější než deset projektů po pětadvaceti.

* Města jako Ústí nebo Děčín doplácejí na silné zapojení do evropských fondů, Teplice jsou v tomhle trochu regionální rarita. Vy se tváříte, jako byste ROP ani nepotřebovali…

My jsme zvolili úplně jinou strategii než ostatní. Jestli má Ústí svůj dopravní podnik, tak samozřejmě může něco pořizovat. My žádné takové podniky nemáme, nepotřebujeme tedy kupovat z dotace nové kukabusy a podobně, u nás je kupuje smluvní firma, která odváží popelnice. Nepotřebujeme ani dotovat revitalizaci bytového fondu, protože jsme byty dávno prodali lidem a ti si to opravili sami, my jsme do toho v podstatě nedali ani korunu. My vlastně ani nemáme, na co bychom to chtěli. A to, na co bychom to chtěli, zase oni nedávají. Proto máme rezervy, které ostatní nemají.

* Necítil jste ve městě tlaky, když jste byl k fondům zdrženlivý?

Zažil jsem to dvakrát. Poprvé, když byly velkým hitem průmyslové zóny. Měli jsme na to jednoduchou odpověď. Ty zóny se jmenují průmyslové proto, že se tam má budovat průmysl, a nemá se do toho montovat město. Ono to také tak dopadlo, v polovině těch zón dneska nic není. Pravda se vždycky ukáže. Když pak byly dotace a ostatní si je brali, také jsme čelili tlaku, ale my jsme říkali pořád to samé: není všem dnům konec. Potom se ukázalo, že se hodně peněz muselo vracet a do čeho všeho se investovalo a s čím to bylo spojené.

* A nepodezírali vás kvůli fondům vlivní Tepličáci jako Petr Benda (bývalý Kuberův náměstek a krajský šéf ČSSD, nyní financuje NS-Lev 21 Jiřího Paroubka) nebo exministr dopravy z ODS Aleš Řebíček?

Je tohle nezajímalo, bylo jim to jedno.

(pto)

Ústecký kraj dluží dvě miliardy, letos musí splatit 500 milionů. Ministerstvo financí mělo své zástupce v monitorovacím výboru operačního programu.

O autorovi| Tomáš Pergler • pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče