Výdělečné problémy

Vadim Fojtík 22. dubna 2014, 00:00
22. dubna 2014, 00:00

ČEZ vyjednává v Albánii o smírném řešení sporu, hledá investora pro svůj větrný park v Rumunsku a dohaduje pokračování spolupráce s MOL

Elektrárenskou společnost ČEZ v následujících dnech až měsících čekají klíčová jednání, která rozhodnou o dalším osudu některých zahraničních akvizic a projektů. Týká se to především Albánie, Bulharska, Rumunska a dohody s maďarským ropným koncernem MOL.

Mise společnosti ČEZ v Albánii možná neskončí neúspěchem a arbitráží, jak to vypadalo ještě na počátku letošního roku. Albánský regulační úřad v lednu 2013 odebral CEZ Shpërndarje licenci a dosadil do vedení státního administrátora, čímž ČEZ ztratil nad společností kontrolu. ČEZ proti Albánii zahájil arbitráž. K té by dle informací týdeníku Euro nemuselo dojít. Firma v posledních týdnech intenzivně vyjednává s albánskou stranou smírné vyřešení sporu. „Ano, rokujeme o základních prvcích nějaké dohody. Dokud ale nebude něco podepsáno, nebudeme nic komentovat. Nebudu posílat jakékoli vzkazy albánské straně přes média,“ konstatoval Tomáš Pleskač, ředitel divize distribuce a zahraničí společnosti ČEZ.

Ten současně konstatoval, že nelze aktuálně říci, kdy jednání skončí. Jak bude dohoda vypadat, se lze jen domýšlet. Odborníci oslovení týdeníkem Euro naznačují dvě možné varianty. Dle té první by ČEZ získal znovu licenci na podnikání v Albánii a opětovně ovládl společnost CEZ Shpërndarje. Vše by ale muselo být podloženo „neprůstřelnou“ smlouvou. Jak ale ukazují minulé zkušenosti, získat v Albánii takovou dohodu je takřka nemožné.

Druhá varianta by znamenala něco na způsob finančního vyrovnání, aniž by se spor dostal k arbitráži. ČEZ totiž předložil stohy průkazných dokumentů a šance Albánie uspět v arbitráži jsou údajně velmi malé. „Znesvářené strany se většinou dohodnou na finančním plnění. Je to výhodné pro oba účastníky. Ten žalovaný nemusí zaplatit tak vysokou sumu a náklady na řízení, vítěz zase nemusí na peníze čekat dlouhá léta, po která se většinou arbitrážní spory táhnou,“ konstatoval jeden ze specialistů na arbitráže. Vzhledem k tomu, že v tomto oboru stále aktivně podniká, si nepřál zveřejnit své jméno.

O tom, že je dohoda s albánskou stranou velmi nejistá, však svědčí i to, že se ČEZ chystá paralelně na arbitráž. „Dohadujeme se o nominovaných arbitrech, místě sporu a podobně,“ dodal Pleskač.

Málo dílů, pokuta Albánie není jediným balkánským státem, kde má ČEZ problémy. Další nepříjemnosti musí česká energetická firma řešit v Bulharsku, kde tamní regulátor zahájil řízení o odebrání licence na obchod s elektřinou. Konkrétně 28.

dubna začíná další veřejné slyšení o odebrání licence. „Jsem přesvědčen, že licenci obhájíme,“ říká Pleskač. ČEZ si v Bulharsku vůbec užívá pozornosti tamních úřadů, které ve firmě provádějí několik kontrol. Mimo jiné aktuálně běží hloubkový audit regulátora. Ten již při svém bádání v bulharských firmách ČEZ otevřel 127 aktů. Zjednodušeně řečeno, našel 127 údajných nedostatků. Ty předává firmě ČEZ, která k nim postupně dodává svá stanoviska. „Cítíme z detailnosti kontrol účelovost a snahu za každou cenu něco najít,“ soudí Pleskač. Bulharské úřady ČEZ mimo jiné vytýkají, že ve svých tamních distribučních vedeních nemá v zásobě dostatek náhradních dílů, a hrozí za to firmě pokutou.

V platné bulharské legislativě přitom žádné ustanovení o povinnosti majitelů elektráren disponovat předepsaným množstvím náhradních dílů není. Podle zasvěcenců je to podobné s většinou zjištění bulharských úřadů v ČEZ.

A je tu ještě jedna věc, která stojí za zmínku. Co se stane, když ČEZ přece jen o licenci v Bulharsku přijde? Nikdo neví. Bulharská legislativa totiž žádné řešení pro takový stav nenabízí. Kdy skončí jednání o odebrání licence a hloubková kontrola, zatím není jasné.

Mnohem jasnější je, jak dopadne původní snaha ČEZ o investici do modernizace elektrárny a výstavby nového zdroje v Gacku, v srbské části Bosny a Hercegoviny. ČEZ se měl na projektu za 1,4 miliardy eur podílet s tamní státní firmou NERS. Část peněz měla jít i na otevření nového hnědouhelného povrchového dolu. Nová elektrárna se měla začít stavět již v roce 2009, jenže společnost NERS z celého projektu pomalu vycouvala, a ČEZ tak v arbitráži požaduje úhradu nákladů a ušlý zisk. „Ve druhém, případně třetím čtvrtletí letošního roku by mělo padnout rozhodnutí,“ uvedl Pleskač. Jak velkou částku v arbitráži ČEZ požaduje, ale odmítl sdělit.

Prodáme podíl Podle informací týdeníku Euro by navíc ještě v letošním roce měl ČEZ rozhodnout, zda prodá část svého větrného parku v Rumunsku.

ČEZ ve zmíněné zemi vlastní větrný park s výkonem 600 megawattů. Firma nyní zvažuje několik variant. Park se skládá ze tří částí, ČEZ by tak mohl prodat investorovi jednu z nich, nebo podíl na celém projektu. ČEZ potvrdil, že se již hlásí zájemci. A to především institucionální investoři z řad zahraničních penzijních fondů. Další možností ale je, že si česká firma jen testuje situaci na trhu, jaký je zájem o podobné projekty a kde by se mohla pohybovat případná cena. ČEZ k úvahám o prodeji vede skutečnost, že Rumunsko výrazně omezilo státní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a tím i výnosnost takových projektů.

A ještě jednu věc musí ČEZ letos vyřešit.

Případné pokračování, nebo ukončení spolupráce s maďarským petrochemickým koncernem MOL. Firmy spolupracují na provozu tepláren v rafineriích MOL na Slovensku a v Maďarsku. „Obě firmy měly vždy korektní partnerství, nepreferujeme žádnou ze dvou variant,“ říká Pleskač.

Jistota devadesáti procent Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že ČEZ při zahraničních akvizicích spíš bojuje s mnoha problémy na úkor výdělku. Dle údajů firmy se ale i přes potíže jeví zahraniční angažmá jako velmi výnosná. I z toho důvodu, jak tvrdí ČEZ, že na rozdíl od některé konkurence nakupoval v zahraničí za mnohem příznivější ceny. Což ostatně firma dokládá několika příklady.

Třeba již zmíněná akvizice v Bulharsku z roku 2005. ČEZ přišel jeden zákazník na 230 eur, EVN na 270 eur, levněji ale nakupovala německá firma E. ON, ta získala jednoho klienta za 222 eur. Ještě markantnější rozdíly byly v Rumunsku, kde tamní vláda prodávala zahraničním investorům podíly v regionálních distribučních firmách. Zde ČEZ vyšel jeden nový klient na 217 eur, Enel akvíroval u jedné rumunské distribuční firmy klienta za 243 eur a u další byla cena již 1212 eur.

Jenže to bylo ještě v dobách hojnosti, kdy se v evropské energetice daly vydělané peníze přehazovat vidlemi.

Z údajů ČEZ vyplývá i to, že zahraniční společnosti v posledních pěti letech stabilně generují osm až dvanáct procent provozního zisku skupiny ČEZ. Kumulovaný zisk EBITDA všech akvizic dosáhl v roce 2013 výše 61,3 miliardy korun, čímž pokryl již devadesát procent investic.

Je možné, že výnosy ze zahraničních akvizic ČEZ v dalších letech ještě porostou. Vedení ČEZ totiž připouští, že po rozhodnutí zrušit tendr na dostavbu Temelína bude firma hledat možnosti pro další růst v zahraničí. Většina velkých evropských energetických firem je výrazně předlužena a bude se zbavovat, nebo se dokonce už zbavuje některých aktiv. Podle informací týdeníku Euro dokonce pražskou centrálu ČEZ již navštívilo několik zástupců poradenských firem, kteří zkoumali (oficiálně i neoficiálně), zda by měl ČEZ zájem o některá energetická aktiva. Pokud bude česká firma nakupovat v zahraničí, tak především v zemích visegrádské čtyřky a v Německu.

Přikupovat si další problémy na Balkáně se již nikomu z ČEZ nechce.

Za zenitem

Podíl zahraničních aktiv k aktivům skupiny ČEZ (v procentech)

2005 7

2006 11

2007 16

2008 22

2009 25

2010 25

2011 23

2012 21

201317

Zdroj: ČEZ

ČEZ letos musí vyřešit případné pokračování, nebo ukončení spolupráce s maďarským koncernem MOL. Nejvýnosnější Výnosnost vlastního kapitálu evropských energetických firem v roce 2013 (v procentech)

14 ČEZ

12 Verbund

12 EDP

12 Fortum

12 EDF

10 PGE

9 Endesa

9 Enel

7 Iberdrola

6 E. ON

3 EnBW

GDF Suez –17

RWE –28

Neteče, kape EBITDA zahraničních investic (v mld. Kč bez Albánie)

3,7 2005

5,8 2006

8,3 2007

5,5 2008

7,5 2009

8,7 2010

10,6 2011

10,1 2012

7,0 2013

O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz

Musíte si přečíst

Republikáni vybrali Trumpovi soupeře do prezidentských…

České moře: pravidla plavby pro dobré námořníky v malé…

Scénář se opakuje. Dotace z EU nabírají zpoždění

Komentář: Pohled venezuelským periskopem

Komentář: Andrejův marketingový náskok

Staveniště Krkonoše. Národní park zažívá stavební boom

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa