Vybrané způsoby uzavírání smluv přes YouTube

01. prosince 2014, 00:00 -
01. prosince 2014, 00:00

Veřejný příslib či nabídka jsou závazné i prostřednictvím videa na internetu

YouTube je video server, který za svých skromných začátků v roce 2005, kdy byl používán převážně pro soukromé účely, okamžitě zaujal Google, takže jej koupil již v roce 2006. V současné době je na YouTube nahráváno přibližně sto hodin videa každou minutu a jeho uživatelé zhlédnou každý měsíc více než šest miliard hodin videa. Široký okruh oslovených a zanedbatelné náklady činí z YouTube atraktivní nástroj také pro reklamu nebo vyhlašování spotřebitelských soutěží. Sdílení videa však s sebou nese řadu rizik.

V poslední době se často skloňuje otázka, za jakých okolností může jeden z miliard potenciálních adresátů takového videa uzavřít závaznou a vynutitelnou smlouvu přímo přes YouTube.

Pohled amerického práva Newyorský soud se nedávno zabýval přesně takovou otázkou v případu, kdy německý občan Armin Augstein žaloval známého amerického hudebníka Ryana Leslieho o zaplacení milionu amerických dolarů. Lesliemu byl v roce 2010 odcizen laptop, ve kterém měl nahráno několik písní, jež se měly objevit na novém albu. V reakci na ztrátu laptopu nabídl Leslie ve videu, které nahrál na YouTube, nálezné nejdříve 20 tisíc dolarů, a když mu nikdo laptop nevrátil, navýšil odměnu na jeden milion.

Pan Augstein, který laptop našel při venčení svého psa v lese poblíž německého Kolína, jej Lesliemu vrátil a požadoval zaplacení celé odměny. Leslie mu však odměnu odmítl vyplatit a argumentoval tím, že video bylo pouhou reklamou, a proto mezi nimi neexistuje smlouva, na jejímž základě by měl nálezné vyplatit.

Augstein proti tomu tvrdil, že video bylo návrhem na uzavření smlouvy a tím, že laptop vrátil, smlouvu uzavřel, a Leslie mu tak musí vyplatit odměnu v plné výši. Soud přisvědčil Augsteinovi a nařídil Lesliemu vyplatit jeden milion dolarů jako nálezné a dalších 180 tisíc jako úroky z prodlení.

Pohled českého práva Uzavřít smlouvu pomocí YouTube lze i podle českého práva. Umožňují to totiž dva staronové instituty občanského zákoníku, kterými jsou veřejný příslib a veřejná nabídka. Instituty se od sebe liší v tom, co očekává jejich vyhlašovatel, že získá. U veřejného příslibu očekává, že pro něj někdo něco konkrétního udělá (například vrátí ukradený laptop), zatímco při veřejné nabídce vyhlašovatel chce, aby mu někdo nabídl, že se pro něj pokusí něco vyřídit (například slíbí, že se pokusí najít ukradený laptop).

Leslieho případ by byl podle českého práva posouzen jako veřejný příslib. Vzhledem k tomu, že Leslie požadoval ve videu vrácení ztraceného laptopu, stačilo by i podle českého práva k uzavření smlouvy a vzniku nároku na odměnu prosté vrácení nalezeného laptopu.

Autor videa musí být opatrný při uvedení způsobu, jakým může být nabídka přijata. Pokud způsob přijetí totiž neuvede přímo ve videu, může se stát, že nabídku někdo přijme pomocí pouhého komentáře pod videem. Nezbývá tedy než doporučit, aby autor videa zároveň s jeho nahráním uvedl způsob přijetí nabídky. Nejbezpečnějším způsobem uzavření smlouvy je vyžadovat přijetí veřejné nabídky písemnou formou s možností trvalého uchování, tj. např. e-mailem nebo pomocí textové zprávy.

Uzavírání smlouvy se může také výrazně zkomplikovat, když video nenahraje na YouTube samotný autor, ale jiný uživatel. V takové situaci je velmi složité určit, kdo a za jakých podmínek bude z nabídky či příslibu zavázán.

Který právní řád?

Každá smlouva, včetně té uzavřené přes YouTube, se musí řídit právním řádem konkrétní země. Pokud takový právní řád nebyl předem zvolen smluvními stranami, určí jej soud, který rozhoduje spor se smlouvou související. Pokud by v Leslieho případě rozhodoval soud ve členském státě Evropské unie, dospěl by k tomu, že smlouva se řídí německým právem. Rozhodující je totiž obvyklé bydliště smluvní strany, která poskytuje charakteristické plnění, přičemž peníze se za charakteristické plnění nepovažují. Charakteristickým plněním v tomto případě bylo vrácení ztraceného laptopu panem Augsteinem, který měl obvyklé bydliště v Německu.

Je proto vhodné přímo v návrhu na uzavření smlouvy předem uvést, kterým právním řádem se smlouva bude řídit. Tím předejdete nepříjemnému překvapení, že smlouva se řídí právem jiné země, než jste očekávali.

Ten, kdo nahrává video na YouTube, by se měl mít na pozoru hned z několika důvodů. Zaprvé aby se jeho reklamní video nechtěně nestalo návrhem na uzavření smlouvy. Zadruhé, pokud chce smlouvu přes YouTube uzavřít, by měl jasně rozlišit, zda se jedná o veřejný příslib, nebo veřejnou nabídku. Zatřetí by každý měl informovat potenciální adresáty nabídky o způsobu, jak je možné smlouvu uzavřít. A začtvrté by měl zvolit právo země, kterým se bude smlouva řídit. l

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče