Vstanou noví politici

13. července 2015, 00:00 - Jan Hrbáček
13. července 2015, 00:00

V Česku vznikl nový politický think tank. Ten by se v budoucnu mohl přetavit v novou politickou stranu

Co mají společného ekonom Pavel Kohout, vedoucí partnerka E&Y Magdalena Souček, někdejší vysoký manažer GE Money Bank a ředitel ruské Alfa Banky Petr Šmída, politolog a ekonom Petr Robejšek, geolog Václav Cílek, exministryně informatiky Dana Bérová, advokát Miroslav Bělina nebo diplomat a možná budoucí kandidát na prezidenta Petr Kolář? Z první signální nic.

Ale jak zjistil týdeník Euro, od dubna je spojuje účast v Institutu 2080. Think tanku, který v tichosti směřuje k tomu, aby se stal jádrem nové politické strany. Jeho členové to zatím oficiálně popírají, nicméně institut již podle zjištění týdeníku Euro mezi byznysmeny sonduje možnost financování, a to nejen hromadným financováním, tzv. crowdfundingem. O administrativní řízení institutu se stará právnička Dagmar Morozová, její manžel Michal - bývalý náměstek ministra vnitra - s institutem spolupracuje jako analytik.

Odpovědnost za stát Institut se charakterizuje jako „mozkový trust“ a účastníky projektu spojuje dle jejich vyjádření především „společenská odpovědnost“. „Hledáme a zapojujeme skutečně lidi schopné a ochotné angažovat se ve prospěch celé společnosti. Sdružujeme přední osobnosti z akademické obce, byznysu i státní správy,“ lákají zakladatelé další persony. Počet angažovaných či sympatizujících osobností se již údajně blíží k padesátce.

Jde zpravidla o hotové osobnosti s hlubokou znalostí své profese, individuality s jasnými osobními postoji a názory, byť někdy rozdílnými. „Mám-li jmenovat to, v čem je institut v českých podmínkách jedinečný, tak je to jeho striktně prakticko-politické zaměření. V našich expertních skupinách najdete podnikatele stejně jako profesory,“ tvrdí politolog Petr Robejšek, žijící dlouhodobě v Německu. Podle něj experty spojuje jednak společný metodický přístup, ale především důraz na proveditelnost našich doporučení. „Přitom nestojíme blízko té či oné politické straně, nejsme proameričtí nebo proevropští,“ dodává.

Práce think tanku má podle něj probíhat v odborných skupinách, jichž se budou účastnit jak členové institutu, tak pozvaní hosté.

„Naše návrhy chceme čerpat ze dvou zdrojů. Zčásti z mezinárodních zkušeností, spousta problémů byla již někde ve světě optimálně vyřešena. Zajímá nás, do jaké míry lze tato řešení aplikovat na naše poměry. Druhým zdrojem doporučení budou návrhy našich expertních skupin,“ pokračuje Robejšek.

Podle Robejška institut skutečné politické ambice nemá. „Politici jsou svázáni stranickou doktrínou a omezováni politickou korektností. My cítíme, že je čas nazývat věci pravými jmény, i když se jedná o nepopulární pravdy. Rádi bychom se stali spíše společenským hnutím, které sjednocuje zájem o prospěch celé země a určitý způsob myšlení a jednání,“ zamýšlí se Robejšek. Změnu podle něj přesto musí uskutečnit politici. Ti ale, jak podotýká, často nechápou ani samotnou podstatu politické krize a trvají na nepřiměřeném vnímání společnosti jako statistického agregátu, který je třeba „ovládat“. „Proto si s mnoha problémy vůbec nevědí rady; týká se to dokonce i těch z nich, kteří dříve úspěšně podnikali,“ rýpl si Robejšek do známého vládního politika. „Naší snahou proto není zalíbit se politikům, ale inspirovat je,“ dodává.

Nepopulární pravdy

Institut se hlásí mimo jiné k myšlenkám italského ekonoma a sociologa Vilfreda Pareta.

„Posuzovat úspěšnost jen optikou výkonu ekonomiky je zkreslující. Řada dalších ukazatelů je alarmující, například finanční majetek domácností nebo sedm let stagnující příjem domácností v eurech po odečtení daní,“ míní například Pavel Kohout. Podle něho jsou nelichotivé i ukazatele naší konkurenceschopnosti. Například statistika podaných patentů ukazuje, že v České republice nevzniká mnoho intelektuálního bohatství nebo že je za nás patentuje někdo jiný.

A Václav Cílek přidává: „Často se zamýšlíme nad vyčerpáním zdrojů, jako je voda, půda nebo konvenční ropa, ale ve světě kolem nás se opět ukazuje, že nejvíc se dá vydělat na člověku.“ Podle něj už dnes nejsou zdrojem jen suroviny, ale také sociální dávky nebo dotace.

Utečenci z Afriky dělají to, co dělali vždycky - jdou za zdrojem, dřív to bývaly pastviny, prameny a pole, ale dnes to jsou sociální dávky. Je to stále stejný starý příběh, ale definice zdroje se oproti minulosti rozšířila. „Co se stane, až začnou vysychat i sociální zdroje?“ ptá se geolog.

Zatím není jasné, z jakých zdrojů bude projekt, sídlící v kancelářské budově investiční skupiny Penta na pražské Florenci, financován. Výše vkladu Robejška, Bérové a Morozové do institutu totiž činí po tisícikoruně. Dle stanov může institut žít z darů, dotací a grantů a příjmů z vlastní činnosti, jeho rozpočet přitom nesmí být ztrátový.

O financování představitelé 2080 zatím ale příliš nemluví s odůvodněním, že jde především o myšlenkový trust, nikoli o politické snažení. „Naše aktivita je vlastně nejlepším způsobem, jak předcházet nástupu populistů, protože když využijeme obavy společnosti k hledání skutečně funkčních řešení, zmenšíme tím populistům manévrovací prostor. Toto je zásadní,“ uzavírá Robejšek. l *

Co je princip 80/20?

Jde o tezi italského ekonoma Vilfreda Pareta, který položil základy „ekonomie blahobytu“. Podle Paretova principu pramení 80 procent důsledků (například zisk nebo počet zmetků z výroby) z 20 procent příčin (například produktů nebo celkové výroby). Nový think tank se chce proto zaměřit jen na oněch dvacet procent příčin neboli „důležitých věcí“. Paretův princip se promítá do všemožných odvětví lidské činnosti: každodenním životem počínaje, ekonomikou konče. Právě Paretův princip sjednotil zakladatele think tanku 2080.

O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče