Všichni už jsou zřejmě v Mexiku

02. února 2015, 00:00 - Klára Donathová
02. února 2015, 00:00

High-end mexická restaurace Agave na Starém Městě má velké ambice, ale také velké oči

Okázale drahý a na první pohled atraktivní interiér nespasí nudná jídla, nudné drinky ani nudnou obsluhu. Při každé návštěvě mexické restaurace čekám, že se budu bavit. Čekám osvěžující koktejly a jídla nabitá chutí. Nepřekvapí mě hlučnější hudba a potěší mě rozverná obsluha, která dokáže nápoje a jídlo sugestivně nabízet. Takové restaurace zaměřené na mexickou kuchyni naštěstí v Praze máme.

Když se na podzim začaly noviny plnit PR články o chystané „luxusní“ mexické restauraci, která nahradí Bohemia Bagel v Masné ulici, bude nabízet fantastické jídlo připravené slavným americkým chefem, koktejly všech chutí a barev, a ještě uzemní své hosty barem ve tvaru mexické pyramidy, byla jsem natěšená. Ne na dlouho.

Majitelem restaurace je Glenn Spicker, známý podnikatel amerického původu, který v roce 1995 otevřel na Malé Straně jazz club U Malého Glena a ukázal nám ve svém Bohemia Bagelu, co to vlastně bagely jsou. Provozuje také síť fastfoodů Burrito Loco a jednu pobočku najdete hned vedle Agave. Původně byl na místě Agave právě Bohemia Bagel, ale jo to tam maličko schované, a tak provozovna nefungovala dle očekávání. Obávám se, že ani Agave očekávání nenaplní, zvlášť uvážíme-li několikamilionovou investici do interiéru.

Ale to ukáže čas.

Mé dosavadní návštěvy byly po všech stránkách zklamáním. Když už nejde pochválit jídlo, ráda bych pochválila obsluhu, ale nemůžu. Ráda bych vypíchla kvalitu drinků, ale není co. Dokonce i na první pohled zajímavý interiér má podle mě své mouchy.

Slabá jídla Poprvé jsem podnik navštívila brzy po otevření. Podle zpráv z tisku měl v té době vařit a zaučovat kuchaře v restauraci chef Christian Dolias, který současně provozoval obdobně zaměřený podnik v Las Vegas. Je pravda, že burritos byly při první návštěvě o mnoho lepší než při té poslední, ale že bych z jídla byla celkově unesena, rozhodně říct nemůžu.

Na první pohled se mi velmi líbil interiér. Restaurace má klubový nádech a dovedu si tu představit večírky a oslavy s hudbou, drinky a možná i tancem. Svým způsobem připomíná SaSaZu, je dobře členěná, takže nabízí i pocit soukromí, když je třeba. Na druhý pohled nebo spíš posezení mi vadily nepohodlné tonetky v rustikálním stylu, které jsem mohla vyměnit za sezení u vysokých stolů na barových židlích, čemuž se u delší večeře vlastně dost ráda vyhnu.

Naopak mi od začátku neseděla obsluha a nezměnilo se to ani při dalších návštěvách. Povětšinou znuděné krásné mladé dámy se sice báječně hodily k interiéru, méně už ale k práci servírky v restauraci, která se snaží působit luxusním dojmem. Pokud byste čekali nějaké doporučení, představení jídel, nápojů, vlastně jakoukoli aktivitu kromě přinesení a odnesení, čekali byste marně.

Menu se od otevření restaurace poněkud změnilo. Původní jídelní lístek nabízel například buď guacamole v klasické podobě, nebo za příplatek s křupavou slaninou, kukuřicí a dýňovými semínky. Vzhledem k tomu, že slaniny, kukuřice a dýňových semínek byla tak jedna polévková lžíce, přišlo mi to trochu jako špatný vtip. Navíc guacamole bylo velmi slabě ochucené, jako by k avokádu v kuchyni zapomněli přidat cokoli kromě toho posypu. Pochvalu ale zaslouží domácí kukuřičné chipsy z klasické i modré kukuřice. Ty bych si ráda kupovala i na doma. Aktuálně je v nabídce guacamole ve dvou verzích za stejnou cenu (155 korun). V té, kterou jsme měli poprvé, a ve verzi s koriandrem a se slaným čerstvým sýrem queso fresco, která mi chutnala o poznání víc.

Z předkrmů v současné nabídce jsme ochutnali i ceviche – krevety v citrusové marinádě s rajčaty, červenou cibulí, čerstvým koriandrem a okurkou. Ceviche byl opravdu nedobrý, nesvědčila mu přílišná intenzita citrusové marinády, množství syrové cibule a hlavně použití zimních, nijak nechutnajících rajčat. Můj společník po ochutnání udělal kyselý škleb a už se předkrmu nedotkl.

Přitom by stačilo docela málo a mohl to být skvělý osvěžující předkrm. V parném létě, se šťavnatými sladkými rajčaty by udělal určitě mnohem lepší dojem.

Při poslední návštěvě nezabodovala ani hlavní jídla, která mi naopak na první pokus chutnala. Burrito carne asada – s hovězím pupkem bylo tenkrát skvěle ochucené a přesně pasovalo do mých vzpomínek na autentickou mexickou kuchyni, kterou jsem před lety poctivě testovala v San Diegu, téměř u hranice s Mexikem. Čekala jsem výrazné šťavnaté chutě a ty jsem měla i na talíři, úhledně zabalené v pšeničné tortille. Burrito s hovězím pupkem ale z lístku zmizelo, sáhli jsme tedy po burrito carnitas s „křupavými vepřovými carnitas, rýží, fazolemi, římským salátem, přelitém teplou červenou a zelenou omáčkou enchilada, sypaném čerstvým sýrem“ (245 korun). Popis v lístku byl vyčerpávající a poměrně přesný, až na to, že vepřové maso nebylo křupavé, ale bylo měkké, přesto velmi dobré. Stejně tak mi chutnal zmíněný čerstvý sýr, kterým bylo posypané i guacamole. Víc slov chvály se bohužel nedočkáte. Obrovská tortilla byla z jedné poloviny politá zelenou omáčkou, z druhé červenou. O složení omáček jsem se nedočetla nic v lístku ani nám o něm nic neřekla obsluha. Zelená omáčka myslím nesla barvu i chuť jalapenos, červená chutnala po rajčatech s trochou chilli. Pro případ, že by moře omáčky bylo příliš malé, byly na talíři ještě dvě mističky s poměrně ostrými omáčkami, které jsem ochutnala jen ze zvědavosti. Burrito bylo příliš velké, těžké a nezajímavé, chyběla mu svěžest a jakýkoli šmrnc. Kdyby se restaurace nepyšnila jménem Christiana Doliase, myslela bych si, že je to takový český pokus o napodobení mexické kuchyně.

Nepotěšily nás ani kuřecí tacos s masem z kuřecích stehýnek, dýňovými semínky, salsou verde a opět čerstvým sýrem (165 korun). I v tomto případě jsem měla pocit, že se tacos moderní mexické kuchyni, kterou podle webových stránek restaurace prezentuje svým hostům, ani nepřiblížily.

Ještě slabší drinky Chtěla jsem si spravit náladu a pozvednout pochmurnou atmosféru večera pár drinky, ale jako by i ty připravovali v kuchyni. Nechápu, na co je fancy bar ve tvaru mexické pyramidy, o kterém se neopomněl zmínit jediný z článků, který kdy o Agave v tisku vyšel, když barman nedokáže udělat ani pořádně ochucenou frozen margaritu, kterých se snad musí v restauraci těchto rozměrů zaměřené na mexickou kuchyni a drinky udělat za večer desítky. Nápojovým propadákem večera se ale stal koktejl Alma Nina Fresh Basil s tequilou, jahodovým pyré, limetou a bazalkou (148 korun). Nebýt cukrového okraje skleničky, který alespoň částečně neutralizoval opravdu nedobrou chuť jahodového pyré, nedala bych si ani druhý lok.

Nejlepší byl nakonec čokoládový dort s trochou chilli a mangem (125 korun), který bych si klidně dala znovu, ale jen kvůli němu návrat do Agave zvažovat nebudu.

Paradoxní je, že ceny hlavních jídel se v Agave a vedlejším Burrito Loco téhož majitele příliš neliší. Ceny tacos i burritos mi v Agave vzhledem k prostředí přišly poměrně nízké. Jenže když si dáte burrito vedle ve fastfoodu a nemáte od něj přílišná očekávání, nakonec odcházíte moc mile překvapeni. Než odcházet znovu zklamaná z Agave, vsadím příště na burrito z Burrito Loco, které mě ještě nezklamalo nikdy. Možná právě proto, že jsem od něj příliš nečekala, na rozdíl od restaurace, která má ambici představit Čechům moderní autentickou mexickou kuchyni.

hodnocení hezký dobře členěný interiér široký výběr alko i nealko nápojů slabé provedení jídel i koktejlů malý zájem obsluhy Agave restaurant Masná 620/2, Praha 1 tel.: 607 057 354 e-mail: info@agaverestaurant.cz www.agaverestaurant.cz/cs/ Otevírací doba: denně 11.00–01.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku • Agave guacamole • 155 Kč • Ceviche • 155 Kč • Kozí vývar • 95 Kč • Kuřecí tacos • 165 Kč • Burritos carnitas • 265 Kč • Tamales • 185 Kč • Achiote rib eye Asada • 545 Kč • Kachní konfit • 335 Kč Výběr z nápojového lístku • 0,33l Coca Cola • 58 Kč • 0,2l Tonic Ledger’s mandarin • 52 Kč • 0,15l Sauvignon Touraine (2012 Domaine de la Giotonniere) • 120 Kč • 0,15l Rulandské bílé (pozdní sběr 2013, Rauš) • 85 Kč • 5th Gin Earth (citron&pomerančová infuze&mandarinkový tonic) • 189 Kč • Alma Nina Fresh Basil (Jose Cuervo Blanco Tequila, jahodové pyré, čerstvá limeta, čerstvá bazalka, cukrový okraj) • 148 Kč • Classic shaken Margarita (Jose Cuervo Tequila, Cointreau, čerstvá limetová šťáva, solný okraj) • 138 Kč • Frozen Mango Margarita (Jose Cuervo Blanco Tequila, Cointreau, mangové pyré, cukrový okraj) • 138 Kč • Espresso single • 65 Kč Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace

O autorovi| Klára Donathová • spolupracovnice redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče