všem Čechům drahá

02. září 2013, 00:00 - Matěj Štětka
02. září 2013, 00:00

Senát se kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny dostal do pasti a nechtěně vyšel vstříc zemědělcům a ekologům

Ekologové a zemědělci se mohou radovat. Vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu bude stát stejně jako dosud, protože první bitvu o změnu poplatků Senát prokoučoval. Naopak budoucí investoři do českých průmyslových zón musejí počítat se značnými výdaji za zábor zemědělské půdy. Jejich výše je u 25 lokalit spočítána na více než čtyři miliardy korun.

Radost zemědělcům přineslo překvapivé rozhodnutí Senátu, který na srpnové schůzi neschválil svůj již jednou schválený návrh a rozhodl se vrátit novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu Poslanecké sněmovně. Velmi přísná ochrana zemědělské půdy způsobená razantním zvýšením poplatků za její zábor od ledna roku 2011 tak bude nadále platit, protože návrh nemá v současné době kvůli rozpuštění sněmovny kdo projednat. Falešné fotovoltaické alibi Dramatické zvýšení poplatků počátkem roku 2011 nevyplynulo z touhy půdu chránit. V dobách překotné výstavby fotovoltaických elektráren se údajně hledal rychlý nástroj, jak boom rychle a efektivně zastavit. „A našel se právě v podobě zákona o ochraně zemědělského půdního fondu,“ tvrdí Tomáš Tesař, náměstek ministra životního prostředí. „Do té doby byla cena za takzvané odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v porovnání s okolními zeměmi velmi nízká,“ dodává Tesař.

Novela dramaticky zvýšila ceny, a to nejenom za pozemky pro fotovoltaické elektrárny.

Dotkla se i průmyslových zón, které v uplynulých letech spolykaly značné prostředky a jsou pro mnohé regiony a města lékem na rostoucí nezaměstnanost. Konkrétně to demonstroval v Senátu při svém nedávném vystoupení senátor Jiří Lajtoch: „Žiji ve středu Moravy na Hané, kde byl platný územní plán schválen v roce 2009. Firma v roce 2010 vykupovala pozemky a chtěla od roku 2011 zahájit výstavbu. Původně vynětí ze zemědělského půdního fondu podle starého zákona bylo zhruba osm milionů, teď je to více než 56 milionů korun.“ Dlouhodobě neudržitelná výše poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a nalezení jiných cest pro regulaci výstavby fotovoltaických elektráren způsobily, že loni v červenci vznikl senátní návrh novely, který měl stav upravit a poplatky snížit. Jiří Bis, který byl coby jeden ze senátorů pod návrhem podepsán, ho zdůvodňoval tím, že investoři nemohou kvůli příliš vysokým poplatkům koupit půdu v již připravených průmyslových zónách.

Návrh ovšem vyvolal u ekologických organizací vlnu kritiky. Podle asociace ekologických organizací Zelený kruh sloužilo zdůvodnění zbytečností regulace fotovoltaiky prostřednictvím těchto poplatků od samého začátku senátorům pouze jako zástěrka. „Informace vztahující se k fotovoltaice není pravdivá. V takovém případě se totiž obvykle jedná o dočasné vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, za něž se platí jen zlomek poplatků oproti trvalému vynětí. Zvýšení poplatku navíc státní správa připravovala mnohem dříve, než problémy s umísťováním fotovoltaiPůda ky na zemědělskou půdu vůbec vznikly,“ uveřejnila ve svém prohlášení asociace. Ekologové tehdy argumentovali i tím, že snížením poplatků dojde k výpadku příjmů státního rozpočtu. Tuto argumentaci však senátoři odmítli: výpadek z příjmů prý nahradí příjmy a výnosy z aktivit investorů v průmyslových zónách. Mimo snížení poplatků senátorský návrh počítal také s bezplatným záborem půdy pro elektroenergetické, plynárenské a teplárenské stavby.

V pasti Senátoři na ekology nedali, na konci letošního ledna novelu schválili a poslali ji k projednání do Poslanecké sněmovny. A tehdy do hry vstoupilo ministerstvo životního prostředí, které již od roku 2008 připravuje velkou novelu téhož zákona. Jeho zástupcům se podařilo přesvědčit Zemědělský výbor a zejména tehdejšího poslance Jiřího Papeže, aby při projednávání novely předložil rozsáhlý pozměňovací návrh, který se v podstatě obsahově kryl s připravovanou velkou vládní novelou. „Troufnu si tvrdit, že tento návrh byl kompromisem mezi zájmy ochrany zemědělské půdy a zájmy převážně průmyslových investorů,“ uvádí Tomáš Tesař. V půlce července byla pozměněná senátní novela ve sněmovně schválena a zaslána k opětovnému projednání v Senátu. Současně s projednáváním v Senátu měla svůj návrh projednat vláda, ale vzhledem k rozpuštění Poslanecké sněmovny se jím vůbec nezaobírala.

Oba návrhy, to jest vládní a s ním v podstatě totožný poslanci pozměněný návrh, který dostal znovu k projednání Senát, obsahovaly razantní snížení poplatků v souvislosti s průmyslovými zónami. Ovšem pouze těmi, které byly definovány jako takzvané strategické. „Jde o průmyslové zóny, které jsou v zákoně přímo vyjmenovány a do nichž přímo investoval stát,“ vysvětluje Tesař. „Po dobu tří let se mělo v podobě bezmála 35procentního snížení poplatků otevřít okno, které by pro příchozí investory do těchto zón snížilo poplatky na úroveň roku 2010,“ dodává. Do konce roku 2016 tak investoři přicházející do vyjmenovaných průmyslových zón mohli ušetřit více než 3,7 miliardy korun.

Ztráty pro státní rozpočet z výběru poplatků by, jak stojí v důvodové zprávě k zákonu, měly kompenzovat zvýšené daňové příjmy a odvody související s ekonomickou činností nových subjektů v zónách. „Přínos z hlediska zdanění mezd a ušlých sociálních dávek z ploch v průmyslových zónách určených k odnětí ze zemědělského půdního fondu je 2,65 miliardy korun,“ odhaduje důvodová zpráva ministerstva průmyslu a obchodu. Celkový export z těchto ploch by prý mohl dosáhnout více než 195 miliard korun a tržby za prodej pozemků by přesáhly 461 miliard korun.

Možnost zjistit, zda ministerské ekonomické odhady přínosu této novely jsou reálné, se ztratila na srpnové schůzi Senátu.

„Senát se ocitl v pasti,“ řekla týdeníku Euro senátorka Veronika Vrecionová. „Buď schválí tuto v podstatě vládní novelu, anebo ji vrátí Poslanecké sněmovně, a zákon tím spadne na nějakou dobu pod stůl i s tím, že za vynětí pozemků se budou platit velmi vysoké částky. Bohužel senátoři zvolili druhou variantu,“ dodala Vrecionová.

Zastavěný okres I s velkými poplatky je zemědělská půda v Česku pod trvalým tlakem. Loni jí každý den nenávratně zmizelo třináct hektarů a ani v předchozích letech nebyla situace lepší. „V devadesátých letech se v Česku zastavělo více než 5000 hektarů, ale mezi roky 2000 a 2010 to bylo již přes 25 tisíc hektarů,“ uvádějí ve svých materiálech ekologické organizace typu Zelený kruh anebo Hnutí Duha. To potvrzuje ministerstvo životního prostředí. „K zemědělské půdě se nechováme tak, jak by si zasloužila,“ přitakává náměstek ministra Tomáš Tesař.

A Eva Tylová se Strany zelených ho doplňuje: „Jeden centimetr úrodné půdy se tvoří stovky let, takže dnes zastavěným plochám se zřejmě nikdy nepodaří vrátit jejich původní funkci.“

Další ohrožení pro zemědělskou půdu představuje nevhodná zemědělská činnost. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy odhaduje, že téměř polovina výměry zemědělských půd je ohrožena vodní erozí. To znamená, že v oblastech s intenzivní zemědělskou činností zmizí kvůli vodní erozi až patnáct tun půdy na hektar za rok.

Razantní názor přednesl při projednávání novely senátor Jaromír Jermář, když řekl, zda vůbec stojí za to přijímat takové zákony, které usnadní vyjímat půdu z půdního fondu.

„Měli bychom vzít v potaz, že každoročně se u nás zastaví 50 kilometrů čtverečních půdy. To za deset let představuje jeden malý okres,“ dodává Jermář.

PŘÍLIŠ DRAHÉ ZÓNY

Přehled strategických průmyslových zón

Průmyslová zóna Velikost plochy Předpokládaná

podléhající vynětí výše odvodů dle

(v tis. m2) platné legislativy

(v mil. Kč)

Holešov 1373,0 2089,90

Kolín-Ovčáry 348,0 25,00

Most-Joseph 1590,0 730,60

Mošnov 1906,0 499,40

Triangle 325,0 25,80

Prachatice 7,7 0,01

Český Krumlov 18,0 17,70

Blansko-Vojánky 66,0 0,69

Brno – Černovická 178,0 13,90

terasa

Jičín 179,0 25,20

PZ Hořice 31,0 45,20

Kopřivnice – 621,0 62,10

Vlčovice

Krnov – Červený 170,0 4,10

dvůr II. etapa

Svitavy – Paprsek 315,0 316,50

Zlatníky – 95,0 9,60

Hodkovice

Podbořany 179,0 0,86

Ústí nad Labem – 40,0 0,46

Severní Předlice

Světlá nad Sázavou 97,0 3,90

Bystřice nad 47,0 2,90

Pernštejnem

Pelhřimov- 23,0 1,20

Lhotka II.

Ždírec nad 103,0 2,50

Doubravou

Třebíč 108,0 0,95

Valašské Meziříčí 321,0 9,80

Litovel 184,0 256,60

Ostrov nad Ohří 65,0 42,80

PZ Solnice – neuvedeno neuvedeno

Kvasiny

Zdroj: důvodová zpráva k návrh zákona

STRATEGICKÁ SLEVA

Varianty výše odvodů u strategických průmyslových zón

(v mld. Kč)

Počet průmyslových zón 26

Předpokládané výše odvodů dle platné 4,188

legislativy

Předpokládaná výše odvodů v případě 1,047

schválení výjimky snížení o 35 % do roku 2016

Předpokládaná výše odvodů od roku 2017 2,992

v případě schválení vládní novely

Zdroj: důvodová zpráva k návrh zákona

O autorovi| Matěj Štětka, stetka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče