Všechno má své meze

08. prosince 2014, 00:00 - Petr Holec
08. prosince 2014, 00:00

Nový karlínský podnik Meze celkem hezky vypadá. Tím však zážitek končí

Někdy se tomu říká špatná karma. Nová restaurace nedávno otevřela v karlínském rohovém domě, kde během posledních let zkoušelo štěstí několik nájemců, z nichž každý odsud časem odešel nebo rovnou skončil. Sídlila tu elektronická firma, pak se zde prodávalo žrádlo a potřeby pro domácí mazlíčky, poté sem situovala svůj předražený nábytek Dara Rolins… Od podzimu sem můžete zajít do ambiciózního restaurantu Meze. Ambiciózního především proto, že chce gastronomicky obsáhnout celé Středomoří od Španělska s Francií přes Itálii, Kypr a Řecko až po Izrael a Libanon. To je dost i na Česko, kde se v jednom menu často prolíná hned celý svět.

Ne snad, že by podobný projekt do Karlína nepatřil. Právě někdejší průmyslová a dělnická čtvrť mezi Negrelliho viaduktem a hotelem Olympik slouží jako důkaz toho, jak velká voda (povodeň 2002) může spláchnout spoustu neřešitelných problémů. Ze skomírající čtvrtě, kde vrcholnou gastronomii léta suploval ne až tak špičkový Charleston, vznikla pulzující městská část plná nejen nových supermoderních kanceláří, ale i originálních kaváren, vinoték, bister a restaurací. Obě karlínské hlavní tepny, Sokolovská i Křižíkova ulice, dnes možná vládnou nejvyšší koncentrací gastronomie na metr v celé Praze. Samozřejmě zdaleka ne všechny zdejší podniky však ospravedlní svou existenci.

Kde zůstala chuť?!

Meze bezpochyby sídlí v jednom z nejlepších prostorů v Karlíně: v dlouhé přízemní místnosti s rohovým vchodem, vysokými stropy a velkými okny, které drží interiér světlý, tedy pokud zrovna není jeden z pražských inverzních dnů. Restauraci, vymalovanou světlými okrovými a hnědými barvami, jež doplňuje šedá podlaha, tvoří tři místnosti – vstupní s designovým barem, hlavní jídelna a zadní přídavek s menší vinotékou, jíž se v horších časech trochu strašidelně říkalo salonek. Nábytek je poctivě dřevěný, do očí vás však hned praští podivné modré podložky na lavicích u zdí připomínající sedák z dětské houpačky; barevně ani stylem nepasují k šedě polstrovaným židlím.

„Hlavně jsme inspirovaní Středomořím, především Řeckem a Kyprem, ale taky Afrikou a Blízkým východem,“ vysvětluje mi číšník, zatímco mi podává menu. To je jako obvykle dvojí – denní a stálé. Z denní nabídky objednávám krůtí polévku s fenyklem a karotkou (39 korun), zatímco z té stálé carpaccio z chobotnice s bylinkovým olejem, piniovými oříšky a tomatovým concassé (196 korun) a králičí kýtu s bylinkovou nádivkou s mrkvovou kaší, bramborovými plackami, karamelizovanou šalotkou a celerovou omáčkou (221 korun).

Krátce poté mi jiná číšnice přichází nabídnout rozlévané víno, italské chardonnay nebo gavi di gavi, případně francouzský pinot blanc, který není na lístku. Volím chardonnay a také se ptám, kdo je majitelem restaurace. Nakonec není nad vstřícnou atmosféru. „Investory neznáme,“ odpovídá stroze číšnice a odchází. A pro změnu přináší objednanou karafu domácí vody další člen personálu, během pár minut již třetí. Načež padne rekord mé kariéry: polévku mi donese ještě jiný člen obsluhy, během sedmi minut č-t-v-r-t-ý.

Ještě jsem se nedotkl jídla, a už mám za sebou lekci, jak neprovozovat pohostinství.

Mezi hostem a obsluhou takhle nikdy nevznikne bližší kontakt, který v restauraci prodává. Záměrně neříkám intimita, aby mě někdo nezažaloval.

Záhy však přichází další lekce – a nejen jedna. Nejprve z košíku s pečivem ještě před zakousnutím vidím, že nejde o domácí pečivo, ale hypermarketovou bagetu molitanového typu a tmavý rohlík podobné struktury i chuti. Něco takového nemůžete prodávat v restauraci hrající si na Středomoří! Všechny jeho gastronomie si zakládají na čerstvém pečivu, čímž určitě nemyslím to čerstvě rozpečené.

Špatným pečivem to ale teprve začíná: krůtí vývar s poctivými kousky masa sice dobře vypadá a je i hezky servírovaný, tím však lepší zážitek končí; polévka nemá téměř žádnou chuť. Snad je to tím, že stojí půlku toho, co vývar ze stálého menu.

Dobrý králík Menu Meze je rozkročené přes celé Středomoří, určitě však není zoufale splácané.

V hlavních jídlech i předkrmech sice nejvíc najdete dotyk Itálie a Francie, nechybějí v nich ale ani východní gastronomické ingredience a tóny. Nejvěrněji asi odvážný koncept celého Středomoří kopíruje dlouhý vinný lístek, na kterém kromě francouzských, italských a řeckých vín najdete i izraelská, maltská nebo libanonská, jež jen málokdo zná.

Ani o něm však nelze říct, že byste na něj rychle nezapomněli. Najdete na něm sice hodně druhů i větších vín, jenže ani jednu pecku. A málokdo se bude vracet na láhve od vinařů z Makra. Mimochodem: i mé rozlévané chardonnay postrádá chuť podobně jako polévka. Její absenci ale tentokrát skutečně ospravedlňuje cena: deci stojí neuvěřitelných 23 korun, dnes téměř rarita! Upřímně, trochu se leknu… Stejná omluva však určitě neplatí pro carpaccio z chobotnice za téměř 200 korun. Obdobně jako polévka nevypadá vůbec špatně, záhy však máte pocit, že jíte něco rozmraženého. Na tenoučké plátky nakrájená chobotnice, ve správném stavu a při správné úpravě jedno z nejdelikátnějších mas na světě, je nepříjemně studená, a navíc z ní vůbec necítíte moře. Nejvíc z předkrmu asi vystupuje chuť rajčat, ty však zpravidla nebývají tím, proč si v restauraci objednáváme drahou chobotnici.

Jak nevýrazně chutná, si ještě víc uvědomím, když se mě obsluha ani nezeptá, jestli bylo vše v pořádku. A nejenom u předkrmu; v Meze se obsluha kromě objednávek hostů neptá skoro vůbec. V tomto ohledu jde spíš o jídelnu ROH než ambiciózní restauraci.

To nejlepší nakonec, říká se. Tedy téměř nakonec. Suverénně nejlepší ze všeho je totiž hlavní chod: králík, vynikající, současně však pěkně záludné maso. Má králičí kýta s bylinkovou nádivkou je sice pečená, kuchař ji ovšem upekl přesně, takže maso zůstalo krásně měkké, šťavnaté a chuťově výrazné – v Česku skoro zázrak. U nás králíka často pečeme tak pečlivě, až z něj vypečeme veškerou chuť. Ani z hlavního chodu si ale nesednete na zadek: nádivka sice chutná příjemně bylinkově, k tomu však vládne i mírně zemlbábovou rozbředlou konzistencí, což kazí celkový dojem. Ostatně i proto nejíme samé kaše, byť by to bylo nejpohodlnější.

Voda jako minerálka Má tečka v Meze není úplně nejlepší, přestože zdejší espreso chutná uspokojivě, a navíc ho i podávají s vynikajícím sladkým doprovodem.

Zaprvé obsluha smíchala můj účet s vedlejším stolem, takže je problém s účtenkou. To se stává, napsal by Kurt Vonnegut. Zadruhé ale až při placení zjistím, že si v Meze účtují za vodu z kohoutku 38 korun, tedy cenu mattonky. Ano, i mattonka je voda. Jen zatím ještě neteče z pražských kohoutků a aspoň údajně i léčí.

Jsem proto zvědavý, jak dlouho vydrží v karlínském rohovém domě tento nájemce, jehož nezná ani vlastní personál. l

hodnocení příjemný prostorný interiér široká nabídka vín bezvýrazná jídla méně pozorná obsluha drahá kohoutková voda Meze Restaurant Karlínské náměstí 238/6, 186 00 Praha 8 tel.: 223 00 665, 727 976 970 e-mail: info@mezerestaurant.cz www.mezerestaurant.cz Otevírací doba: Po–Ne 11.00–23.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku • Risotto se sýrem halloumi, cherry rajčaty a bylinkami s parmezánem • 221 Kč • Králičí kýta s bylinkovou nádivkou, mrkvovou kaší a bramborovými plackami, karameliz. šalotkou a celerovou omáčkou • 221 Kč • Kuřecí prsíčka supreme na grilu s limetkovou nádivkou, tomatovým bulgurem, cuketou a pikantním jablečném chutney • 196 Kč • Grilovaná plněná vepřová panenka se sušenými rajčaty a anglickou slaninou s tahini lilkovým pureé, kuskusem se zeleným kardamomem a omáčkou z pečených paprik • 267 Kč • Grilovaná kachní prsa s jablečným pureé, mačkanými bramborami s fenyklem, máslovou řepou a řeřichovou pěnou • 298 Kč • Entrecote steak na grilu s gratinovanými bramborami, fazolovými lusky a tahini s drceným pepřem • 445 Kč • Steak z hovězí roštěné na grilu s ořechovým máslem, pečenými mini bramborami a listovým špenátem se žampióny • 298 Kč • Grilovaná chobotnice s lilkovým kaviárem s černým sezamem, polentou s marinovanou paprikou s křehkou krustou z phillo těsta a avokádovým dipem • 425 Kč • Pražma královská pečená s bylinkami, mini bramborami s mořskou solí, římským kmínem a černými olivami v papilotě • 316 Kč • Grilovaný mořský vlk s citronovou trávou, tymiánem a grilovanou zeleninou • 338 Kč Výběr z nápojového lístku • Rulandské Šedé Sedlák • 320 Kč • Chardonnay Grmolec • 590 Kč • Arte Vini Reserva • 890 Kč • Orvieto Ruffino • 470 Kč • Soave Vicentino Agostino • 490 Kč • Pinot Grigio Kaltern Alto Adige • 650 Kč • Roero Arneis Cornarea • 790 Kč • Vigne Zuani • 810 Kč • Lugana Zenato 2007 • 1300 Kč • Reserve de l‘Aube Blanc • 470 Kč • Pinot Blanc Vin d´Alsace • 520 Kč • La Croix Belle Chardonnay Languedoc • 640 Kč

• Sancerre Les Demoiselles • 940 Kč • Campos de Suenos Rueda • 560 Kč • Faustino V Blanco • 720 Kč • Cabernet Moravia Grmolec • 470 Kč • Chateau Kefraya Rouge 2006 • 1050 Kč Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace

O autorovi| Petr Holec • holecp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče