Vření ve Varech

30. června 2014, 00:00 - PAVEL PÁRAL
30. června 2014, 00:00

Ekonomické elity vždy a všude patří k největším konzumentům kulturních statků. Ani karlovarský festival by se bez mecenášů neobešel

Začátek léta patří karlovarskému filmovému festivalu v kalendářích nejen filmových fanoušků, ale i byznysmenů, politiků a několika zainteresovaných redaktorů týdeníku Euro, který je už tradičním jedním z mediálních partnerů této akce. Letos pro začátek přinášíme rozhovor s Markem Ebenem, jednou z nejznámějších tváří MFF Karlovy Vary, a musíme přiznat, že jeho zápal pro festival má své racionální důvody.

Není u nás mnoho kulturních událostí tolik táhnoucích diváky a s tak dlouhou historií a kvetoucí současností. A spojit své jméno s touhle dobrou značkou je jistě marketingově přínosné pro všechny partnery, kterých se už vystřídalo hodně a vždy šlo o spojování úspěšných s úspěšnými. Dávno to není o té často nespravedlivě kritizované státní pomoci prostřednictvím státních a polostátních firem. Dnes dominují peníze privátních sponzorů – a ti dobře vědí, proč je utrácejí zrovna u Bartošky.

A i když je nutné souhlasit s Ebenem v tom, že nejde o akci pro VIP hosty, ale pro ty tisíce batůřkářů, kteří si za 30 korun mohou skočit na světovou premiéru dobrého filmu a potkat přitom na chodníku světovou filmovou celebritu, je to také akce plná setkání obchodníků, průmyslníků, bankéřů a politické elity na nejrůznějších večírcích v barech a na golfových hřištích. To k filmovému festivalu prostě patří jak kyselá okurka k šunkoflekům. Ekonomické elity se prostě řadí vždy a všude k největším konzumentům kulturních statků.

A nakonec ti filmaři taky musejí žít, a z 30korunových vstupenek by si toho fakt moc nekoupili. Kultura prostě potřebuje meobálka cenáše odjakživa a jinak už to nebude. Nehledě na to, že i mezi těmi batůžkáři jsou ti, co zde budou za pár let pendlovat mezi Puppem a Thermalem ve festivalových limuzínách. Minulý ročník probíhala tato setkání občas v poněkud pochmurné atmosféře ovlivněné zásahem policie na Úřadu vlády. Jako by mnohý přemýšlel, kdy si pro něj také přijdou… Letos by to mohlo ve Varech zase pořádně a vesele vřít, protože všichni už pochopili, že to, zda si pro ně přijdou pánové od Šlachty, ovlivnit nelze. Dokonce ani tím, že neprovedete nic špatného. Byznys a politika jsou dnes dosti podobné provozu na dálnici D1. Čas od času se prostě stane, že do vás někdo zezadu drcne nebo potkáte magora v protisměru.

A tak není důvod dobře se nebavit i s vědomím, že – jak je v kraji už dlouho ne zrovna dobrým zvykem – občas poslouchá někdo, koho jsme ke stolu nepozvali.

Je ovšem realitou, že ve Varech se byznys ve skutečnosti takřka neřeší. Jde o společenskou událost a o zábavu, která k životu patří. Zejména pokud je to život v tvrdém pracovním zapřažení a v nikdy nekončícím stresu. A tak i týdeník Euro přeje svým čtenářům, kterých je mezi hosty festivalu vždy opravdu hodně, dobré počasí, spoustu přínosných a zábavných setkání a zážitků a žádného magora v protisměru.

O autorovi| paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče