Vrchní prchnul… Navždy

20. dubna 2015, 00:00 - LUKÁŠ KOVANDA
20. dubna 2015, 00:00

POPEKONOMIE Dalibor Vrána těžil z informační asymetrie. S tou ale brzy skoncuje Velký bratr

Filmový evergreen Vrchní, prchni! byl vždy trochu přitažený za vlasy (možná spíše za paruku svého hlavního hrdiny). Těžko totiž zcela uvěřit, že by kasírování hostů v číšnickém převleku procházelo v realitě komukoli tak dlouho jako knihkupci Daliboru Vránovi. A to i přesto, že hovoříme o realitě přelomu 70. a 80. let, o realitě zkostnatělého monopolu Restaurací a jídelen, o realitě ospalých a své hosty nekonečně dlouho přehlížejících normalizačních pinglů.

Svým způsobem jsme ale dnes, o nějakých 35 let později, orwellovskému roku 1984 blíže než tehdy. Třeba právě číšníci by mohli povídat. Některé z nich už provozovatelé restaurací monitorují prostřednictvím inteligentního softwaru. Ten sleduje doslova každý číšníkův krok, každou účtenku, každé objednané jídlo i nápoj. Získaná data vyhodnocuje a zaměstnavatele okamžitě upozorní na odchylky od běžného jednání, které mohou znamenat třeba krádež. Dalibor Vrána by neměl sebemenší šanci.

Velký bratr ale nevchází jen do restaurací. Sleduje už kdejakého řidiče. Skoro všechny automobily jsou dnes již vybaveny datovým záznamníkem, jakousi obdobou černé skříňky letadel. Zařízení shromažďuje údaje, které jsou zásadní z hlediska bezpečnosti vozu nebo při přezkumu jeho případné bouračky (data o rychlosti, použití brzd či bezpečnostních pásů). Některé automobilky, třeba Tesla, tato data získávají „na dálku“ a vyhodnocují je v reálném čase. Je zjevné, že nějaké to „přetáčení tachometru“ bude zanedlouho podobnou historickou kuriozitou jako kousky vrchního Vrány.

Přitom právě na trhu s ojetými vozy George Akerlof, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, v roce 1970 průkopnicky demonstroval jeden z nejzásadnějších ekonomických konceptů posledních desetiletí – informační asymetrii. S nástupem Velkého bratra tahle asymetrie obecně mizí, argumentují ve své aktuální eseji ekonomové Alex Tabarrok a Tyler Cowen. Zaměstnavatel – a zdaleka nejen provozovatel restaurace – může dnes mnohem snáze než kdy dříve monitorovat pracovní výkon (a integritu) svého zaměstnance.

Ceny senzorů, čipů, monitorovacích náramků i inteligentního softwaru přitom dále poklesnou. Nikdy už také nebude tak snadné prodat kraksnu za cenu ojetiny, s níž vyjížděl údajně „důchodce jen o nedělích“.

Vlastně to už bude zhola nemožné.

Asymetrie informací je přitom klíčovým zdůvodněním, proč ruka trhu nemůže fungovat, jak má, a proč je třeba regulací. Lzeli zákazníka lehce napálit či zaměstnavatele dlouhodobě obelhávat, vznikají tržní neefektivity.

Regulace (ve své stávající podobě) pak má své opodstatnění. O toto opodstatnění ji ale připraví Velký bratr. Ovšem stejně tak i o naše soukromí a anonymitu. Orwellovský svět tak nemusí být centrálně řízeným hospodářstvím, ale paradoxně plně tržní, zcela transparentní ekonomikou. Transparentní až do morku kostí.

O autorovi| LUKÁŠ KOVANDA hlavní ekonom Finanční skupiny Roklen

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče