Vláda vzala vědcům miliardu

07. října 2013, 00:00 - Petr Weikert
07. října 2013, 00:00

Premiér naplánoval českým vědcům tři roky škrtů. Nebudeme mít peníze na evropské projekty, brání se Akademie věd

Premiér Jiří Rusnok má nové nepřátele – české vědce. Zatímco jeho vláda v návrhu rozpočtu přidává peníze třeba státním zaměstnancům nebo kývla ministru zdravotnictví na navýšení plateb za státní pojištěnce, věda má přijít o 1,3 miliardy korun. Premiér k tomu přidal komentář, že výsledky Akademie věd převedené do praxe jsou žalostné a že věda má beztak peněz dost.

Neoblomný premiér Rusnokův návrh rozpočtu vládní Rada pro vědu a výzkum jednomyslně odmítla. „Návrh rozpočtu pro vědu jsme sestavovali tři čtvrtě roku. Pečlivě jsme vše vybírali a vážili podle znalostí celého systému. Kdybychom souhlasili se škrty, popřeli bychom svoji práci,“ říká první místopředsedkyně rady Miroslava Kopicová. Odpor vládní Rady pro vědu a výzkum je spíše proklamací, protože hospodaření státu bude schvalovat po volbách sněmovna. Rada si tím ovšem vytváří prostor pro budoucí manévrování, kterým se ještě pokusí oblomit čerstvě zvolené poslance.

Věda by v příštím roce měla podle vlády hospodařit se zhruba 26miliardovým rozpočtem, což je oproti rozpočtu připravenému akademiky o 1,3 miliardy korun méně. Navíc v dalších letech by se výdaje státu na vědu měly ještě dále snižovat. Premiér Rusnok tak otočil směr, který určily předchozí pravicové kabinety Mirka Topolánka a Petra Nečase, jež vědě peníze postupně přidávaly.

„Podle mých analýz je ve vědě peněz dost, jen se využívají strašně špatně. Čest výjimkám. Podívejte se třeba, jaké příjmy generuje Akademie věd, která má přes 50 ústavů – 98 procent všech nerozpočtových příjmů akademie pochází z patentů Antonína Holého. Tedy z jeho ústavu. Nikdo jiný neprodukuje prakticky nic,“ uvedl Jiří Rusnok v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Podle Miroslavy Kopicové by sice Akademie věd mohla být vidět více, prozatím chce ale počkat, jak se osvědčí nový systém rozdělování peněz na vědu. „Systém si musí sednout a zaběhnout se. Bylo by předčasné ho teď zase měnit,“ reagovala Kopicová na Rusnokova slova o špatném dělení peněz ve vědě.

O co jde? V posledních letech sami vědci kritizovali, jak se mezi ně státní peníze dělí. Šlo o systém, který mezi sebou nazývali interním termínem „kafemlejnek“. K přidělení bodů, a tedy i peněz, stačilo totiž třeba jen vydávat publikace bez větší přidané hodnoty, které vlastně ani nikdo nemusel číst.

V krajním případě se nějaký ten bodík dal nahnat i za otištěný nekrolog zemřelého kolegy vědce. Zjednodušeně řečeno, nikdo nezkoumal konečný efekt, výhodné bylo soustředit se spíše na objem práce než na její obsah a smysl.

Systém kafemlejnek II Rada pro vědu a výzkum proto připravila a vláda v polovině letošního června schválila takzvanou Metodiku 2013. Jde o dokument, který nastavuje nová pravidla. Pravda, je to spíše další evoluční stupeň předchozího systému, ovšem i tak je to největší změna od roku 2010, kdy začal do rozdělování peněz promlouvat „kafemlejnek“.

Nová pravidla se opírají o tři pilíře. Ten první obsahuje zejména jiné bodové hodnocení kvality vědeckých výstupů. Body se budou přidělovat jiným počtem za vydané knihy, jiným za články a jiným zase za patenty. Rozdíly budou i v jednotlivých oborech. Za vydanou knihu o chemii nedostane třeba chemik tolik bodů jako jeho kolega z humanitního oboru, který vydá významnou monografii.

O zásadní změnu dosavadního systému ale nejde. Přesto kosmetické změny pomůžou třeba tím, že se ruší paušální hodnocení vydaných knih a nová metodika zavádí tři kvalitativní skupiny jejich hodnocení. Prvním pilířem proteče největší část peněz, tedy zhruba 70 procent osmimiliardového objemu „kafemlejnku“. Třetí pilíř zohledňuje to, jak se vědcům podaří jejich nápad uplatnit v praxi. Rovněž posuzuje poměr peněz, který vědci dokázali sehnat z jiných než rozpočtových zdrojů.

Druhý pilíř má pak zajistit hodnocení vybraných výsledků. Mezi odborníky přitom budí největší obavy. Stále se totiž nebude hodnotit celková kvalita vědeckých institucí, nýbrž jednotlivé výsledky, které z ní vzejdou. Navíc se nebudou hodnotit všechny, ale jen ty vybrané. Hodnocení budou mít v tomto případě na starost i zahraniční odborníci.

Když už se zástupcům Rady pro vědu a výzkum podařilo pravidla jakž takž nastavit, musejí začít druhý boj, a to o peníze. „Trápí nás zejména výhled na příští roky. Pokles v jednom období by se dal překlenout, dlouhodobě ale hrozí, že nebudou prostředky na spolufinancování evropských projektů, což by byla nekonečná škoda,“ obává se Miroslava Kopicová.

Minulá vláda Petra Nečase přitom chtěla rozpočet navyšovat. Příští rok měl vzrůst o 1,5 miliardy korun, přičemž miliarda měla jít přímo na excelentní výzkum. Celkové navýšení se mělo promítnout i do let 2015 a 2016. Návrh rozpočtu měl podle dřívějších vyjádření Kopicové zajistit stabilizované výdaje na rozvoj výzkumných organizací, na specifický výzkum na vysokých školách, na programy udržitelnosti nových výzkumných infrastruktur vybudovaných z fondů EU a také výdaje na aplikovaný výzkum.

Rusnok pro byznys Premiér Jiří Rusnok daleko raději než do vědeckých institucí nechává finanční podporu plynout do spolupráce vědy s byznysem. „Velký problém je, že nefunguje propojení soukromé a akademické sféry. Lidé z byznysu vám řeknou, že mnohokrát měli poptávku, ale že nebyla vyslyšena,“ řekl Rusnok v rozhovoru Hospodářským novinám. Na konci srpna jeho vláda schválila třeba nový výzkumný program Delta, který jako první podpoří spolupráci českých firem se zahraničním výzkumem. Ze státního rozpočtu má do něj jít více než tři čtvrtě miliardy korun a jeho celkové výdaje přesáhnou miliardu.

Naopak Akademie věd by měla podle Rusnoka projít velkou revizí, stačilo by jí prý jen 30 ústavů místo padesáti. A změna to nemá být jediná.

„Dozrál čas udělat kompetenční změnu, kdy by se ministerstvo školství rozdělilo na ministerstvo vědy, výzkumu a vysokého školství a pak na ministerstvo vzdělávání a kultury.

I kultuře by to pomohlo, tento miniresort dnes není schopen řadu svých agend zvládat a jsou nekvalitně řízené,“ plánuje Rusnok.

Práce to ovšem bude spíše pro jeho nástupce – pakliže se nenaplní teorie, o kterých se spekuluje v řadách Zemanovců, že by premiér zůstal z vůle prezidenta na svém postu i po volbách. l

Jiří Rusnok otočil směr, který určily předchozí pravicové kabinety Mirka Topolánka a Petra Nečase. 1,3 mld. korun

O tolik snížila vláda Jiřího Rusnoka ve svém návrhu státního rozpočtu sumu určenou na vědu, škrtat se má však i v následujících letech. Čeští výzkumníci by příští rok měli hospodařit s přibližně 26 miliardami.

O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kde vám zítra za vysvědčení dají slevu nebo dárek?
Kolik si koupíte za 1000 Kč na dovolené v Turecku nebo v Chorvatsku?
10 věcí, které by měl OSVČ znát o placení zdravotního pojištění
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
Auta
Pět lákavých ojetin, které vás ale nechají někde stát
Opel začal přijímat objednávky na Insignii Country Tourer a Exclusive. Český trh si ještě počká
BMW X5 M a X6 M přicházejí v absolutně černé edici Black Fire
Lada ukázala sériovou Vestu SW a Vestu Cross. Nová kombi vypadají opravdu dobře
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Technologie
Laserový projektor od Xiaomi vykouzlí 150palcový obraz jen 50 cm od stěny
NAND Flash se zápisem QLC je skutečností. Toshiba ji začíná vyrábět, jeden čip má 96 GB
Virtuál Kaktus zruší FB zdarma i zpomalené surfování. Data ale budou levnější
Další grafiky s čipy Vega: Radeon Pro WX 9100 a možná první nález Vegy 11 s HBM2
Google News po letech v novém. Zpřehledňuje orientaci v obsahu členěním do karet
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít