Vizionář z Marsu

03. února 2014, 00:00 - Daniel Deyl
03. února 2014, 00:00

Platební software, elektromobil, kosmické lodě, solární supervlak - kariéra Elona Muska vypadá jako galerie splněných klukovských snů

Onoho 4. srpna 2008 se pozornost mnoha mocných mužů soustředila na čerstvě bující bankovní krizi. Američtí finančníci žhavili telefonní linky mezi Wall Streetem a washingtonskými úřady; jejich osudy, jež měly zanedlouho zahýbat světovou ekonomikou, visely na příslovečném vlásku. Leckoho v těch dnech muselo napadnout, že jedinou možností, jak se hrozícímu průšvihu vyhnout, je útěk z tohoto světa.

Pro většinu lidí to může být prázdná fráze, ale pro Elona Muska to bylo ten den konkrétním pracovním úkolem. Hluboko v Pacifiku, na ostrově Omelek asi čtyři tisíce kilometrů jihozápadně od Havaje, připravoval jeden z kroků, na jejichž konci má být osídlení Marsu. Fantaskní nápad z říše science-fiction?

Pozor na rychlé soudy: dnes 42letý podnikatel vynálezce se vzděláním fyzika má ve zvyku své nápady dotahovat do konce.

Onu srpnovou neděli byl připraven třetí start jeho rakety Falcon 1; první dva pokusy skončily dříve, než začaly. Ten den raketa poprvé nesla tři satelity, s nimiž měla dosáhnout oběžné dráhy. Půlhodinku před půlnocí tamního času se raketa vznesla - a o dvě a půl minuty později vybuchla. Přítomní zaměstnanci Muskovy společnosti SpaceX, kteří měli start na starost, byli na prášky. Jejich šéf vyšel z velína, bledý a zpocený: „Povede se to příště. Budu mluvit za sebe - nikdy to nevzdám. A když říkám nikdy, myslím tím nikdy.“

Tým zůstal pohromadě. „Asi bychom za ním šli třeba do pekla,“ citoval později inženýrku Dolly Singhovou, jednu z jeho podřízených, časopis Fortune. Za šest týdnů připravili Muskovi lidé další start, tentokrát úspěšný. A na konci roku získala firma zakázku od NASA ve výši 1,6 miliardy dolarů na 12 letů na Mezinárodní vesmírnou stanici, počínaje rokem 2011, kdy NASA měla uložit na odpočinek své raketoplány.

Peníze? Pouhý bonus Máloco charakterizuje příběh Elona Muska lépe. Není to běžný miliardář. Kdyby jím byl, nebyl by se po pouhých 14 letech od svého prvního vydělaného milionu stal bez nadsázky jedním z nejvlivnějších podnikatelů planety. Jak o něm napsal časopis Forbes - má prsty ve větším množství technických revolucí, než kolik má běžný miliardář koníčků.

Bylo mu sotva deset let, když se naučil psát software - sám, jak se na génia nového věku sluší. Programování mu také vyneslo první vydělané peníze, ve dvanácti prodal kód na vlastní videohru za 500 dolarů. To ještě bydlel s rodiči v Jihoafrické republice. Sotva však dokončil střední školu, zařídil si - díky matčině původu to šlo snadno - kanadské občanství, aby se vyhnul vojenské službě. „Chtěl jsem žít ve Spojených státech a říkal jsem si, že z Kanady bude cesta snadnější než z Afriky,“ popisoval své rozhodnutí o mnoho později.

V USA získal bakalářské tituly v neobvyklé kombinaci fyziky a byznysu. Pustil se i do doktorského studia na Pensylvánské univerzitě - ale to už pevně vězel jednou nohou ve světě novátorského podnikání. Spolu s bratrem Kimbalem založili firmu na výrobu internetového softwaru s názvem Zip2. Se svým „průvodcem po velkoměstech“ získali smlouvy s deníky New York Times a Chicago Tribune. Po roce a půl, v roce 1999, firmu koupil výrobce počítačů Compaq za 307 milionů dolarů; Musk si přišel na 22 milionů.

Co by pro většinu lidí mohl být vrchol kariéry, byl pro Muska začátek, a sice začátek po všech stránkách skromný. Jeho ambicí, jak sám říká, je měnit svět k lepšímu. Jmění, které při tom jakoby mimochodem nabyl (loni čítalo podle časopisu Forbes devět miliard dolarů), je bonus.

Sotva prodal Zip2, založil další softwarový podnik s názvem X.com, jenž poskytoval finanční služby online. (Komu to dnes nezní zrovna novátorsky, nechť si připomene, že je řeč o začátku roku 1999.) Firma X.com koupila konkurenta Confinity, jenž provozoval službu s názvem PayPal. Musk původně chtěl obě služby a jejich softwarové systémy spojit, ale nakonec se rozhodl, že PayPal je prostě lepší, technicky i jako značka. O necelý rok později firmu koupil portál eBay za 1,5 miliardy dolarů. Musk coby největší podílník s 11,5 procenta obdržel částku blížící se 170 milionům.

Ještě než byl s prodejem PayPalu v roce 2002 hotov, angažoval se zase docela jinde: založil firmu SpaceX, o které už byla řeč. Její cíl je neskromný: chce založit na Marsu kolonii s 80 tisíci obyvatel, přičemž „vstupenka“ má stát pakatel, půl milionu dolarů.

„Když jsem se dnes ráno sprchoval, došlo mi, že motor poháněný směsí metanu a kyslíku by dosáhl specifického impulzu vyššího než 380,“ vykládal před rokem časopisu Fortune. Proč je to důležité? Protože na Marsu je dostatek uhlíku, vodíku i kyslíku, z nichž se dá řečená směs připravit, a raketa nesoucí lidi na rudou planetu by s sebou nemusela vozit palivo na zpáteční cestu.

Tesla na kolečkách Než však dojde na kolonizaci Marsu, bude zřejmě nejslavnějším Muskovým počinem zrod firmy Tesla Motors, výrobce elektromobilů. Coby nejštědřejší investor se stal v roce 2004 šéfem jejího představenstva.

Trvalo pouze dva roky, než Tesla vstoupila s prvním vozem na trh. Model Roadster sklidil zdvořilé kritiky, ale zakázek bylo jako šafránu: po celém světě se prodalo stěží 2500 kusů. Musk vydržel a v roce 2012 přišel s Modelem S, který stojí 110 tisíc dolarů (asi 2,2 milionu korun), což je pořád hodně, ale „má potenciál stát se v USA prvním mainstreamovým plně elektrickým automobilem“, jak napsal časopis Time.

Tesla nenese jméno srbochorvatského revolučního vynálezce přelomu 19. a 20. století náhodou. Kromě zjevné souvislosti s elektřinou má nový automobilový hit podobně mocné nepřátele, jako měl před sto lety Nikola. „Copak si myslíte, že vám budu platit za to, že ze mě uděláte obchodníka s dráty?“ měl Teslovi položit nanejvýš řečnickou otázku finančník J. P. Morgan, jenž dlouho fungoval jako vynálezcův mecenáš.

Když pak Tesla údajně přišel s možností bezdrátového přenosu elektrické energie, neviděl už od Morgana, jemuž tehdy patřily rozvodné sítě po celých USA, ani pětník.

Ani nástup nových elektromobilů nebyl prost komplikací. V roce 2010 způsobilo nabíjení dvou modelů Roadsteru požáry v místech připojení do sítě. Riziko se týkalo asi 500 vozů. Na podzim roku 2013 se podobný problém objevil u vozů Model S, jichž jen po USA jezdí zhruba 30 tisíc. Musk se kvůli tomu dostal do sporu s Národním úřadem pro bezpečnost dálničního provozu (NHTSA). NHTSA se na základě toho pustil do mohutného šetření vozů Tesla, jehož výsledky budou známy na jaře roku 2014. Znalci amerického automobilového trhu tvrdí, že vyvolávat spory s mocným úřadem je z Muskovy strany školácká chyba.

Muskovy elektromobily považují za bezprostřední hrozbu především američtí prodejci automobilů. Využívají přitom zákonů platných v 48 státech USA, že totiž výrobci nesmějí prodávat automobily přímo, nýbrž pouze prostřednictvím sítě dealerů, členů asociace NADA.

Dochází tak k paradoxnímu jevu, že když si chcete pořídit teslu například v Texasu, musíte (alespoň teoreticky) vycestovat za hranice, tam si vůz objednat a jet zase domů. Auto vám pak přiveze kamion, jenž ovšem nesmí být označen jako Tesla. Firma sama sice smí provozovat autosalony, ale jejich zaměstnanci vám nesmějí ani říci, kolik jejich vůz stojí, nebo vám poskytnout příslušný internetový link. Není přesně známo, o kolik byznysu takové uspořádání věcí firmu připravuje, ale jistě jí to neprospívá.

Rychlost především Musk si ovšem díky předchozím úspěchům na finanční frontě může dovolit čekat. Naopak, aby toho neměl málo, přišel v srpnu 2013 s nápadem, který lidé z oboru považují (pokolikáté už?) za zcela absurdní. Chce sestrojit superrychlý dopravní prostředek, jenž by zvládl překonat zhruba 560 kilometrů z Los Angeles do San Franciska za půl hodiny - tedy nejen podstatně rychleji než kterýkoli vlak, nýbrž i běžné letadlo.

Projekt zvaný Hyperloop by navíc podle něho měl stát pouze šest miliard dolarů. Pro srovnání, nově schválený projekt California High-Speed Rail by měl tutéž vzdálenost urazit za hodinu a půl a stát by měl 33 miliard.

K dovršení všeho Musk tvrdí, že veškeré energetické nároky Hyperloopu by měla pokrýt solární energie.

Technické i finanční detaily projektu dosud známy nejsou, stejně jako není jisté, zda se Musk do jeho realizace doopravdy pustí.

Zní to jako čistá fantasmagorie - ale u Muska nikdy nevíte, ať už jde o cestu do Friska nebo na Mars.

„Nejde mi o uvažování v analogiích,“ cituje ho Fortune, „to by vás před 120 lety přivedlo k závěru, že rychlejší dopravu zařídíte tak, že budete mít rychlejší koně. Jde mi o základní pravdu věci, co je možné a co není. To je důležité, ne to, co si myslí někdo jiný. A tu základní pravdu musíte hledat ve fyzice.“

KDO SE VOZÍ V TESLE

* herci Jon Favreau, Morgan Freeman, Cameron Diaz, Ben Affleck, Demi Moore * hollywoodští režiséři Steven Spielberg a James Cameron * popoví hudebníci Anthony Kiedis (Red Hot Chili Peppers), James Hetfield (Metallica), Will.i.am * biolog Craig Venter * spoluzakladatel Applu Steve Wozniak * zhruba desítka těchto vozů jezdí i v Česku

Elon Musk a jeho byznys Zip2 (internetový software) - firmu koupil Compaq za 300 tisíc USD, 1999 PayPal (online platební systém) - firmu koupil eBay za 1,5 miliardy USD, 2002 SpaceX (vesmírný výzkum a cestování) - hodnotu firmy odhadovali analytici ke konci roku 2013 na 2,4 miliardy USD Tesla Motors (elektromobily) - tržní kapitalizace 22,42 miliardy USD, leden 2014 SolarCity (výroba sluneční energie) - tržní kapitalizace 6,9 miliardy USD, leden 2014 Hyperloop (projekt na superrychlou přepravu mezi Los Angeles a San Franciskem) - má stát 6 miliard USD, zatím je ve stadiu teorie

O autorovi| Daniel Deyl * deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče