Vizionář od Dunaje

22. prosince 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
22. prosince 2014, 00:00

Nový bratislavský primátor chce, aby se metropole vyrovnala Vídni Výpadovky pro automobilisty, stezky pro cyklisty, více zeleně i parkovacích míst, hřiště pro děti, školy pro důchodce a odpadkové koše pro všechny. A navrch ještě hřbitov pro domácí mazlíčky. Politik, který slibuje všechno a všem většinou ve funkci dlouho nevydrží, protože brzy na některá předsevzetí rezignuje. To by se ovšem nesměl jmenovat Ivo Nesrovnal a nesměl by se překvapivě dva týdny před Vánocemi vyhoupnout do křesla bratislavského primátora.

Ne že by pro funkci prvního muže slovenské metropole neměl Nesrovnal žádné předpoklady. Padesátiletý kariérní právník pět let seděl v zastupitelstvu Bratislavy, paralelně byl poslancem a ekonomickým místopředsedou Bratislavského samosprávného kraje za Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii (SDKÚ). K domovské straně se ale loni v létě otočil zády a rozhodl se, že bude kandidovat na vlastní pěst. A teprve tehdy ho Bratislavané zaznamenali.

Z hlediska politického marketingu se Nesrovnal rozhodl nepochybně dobře. Do kampaně dal podle vlastního tvrzení 150 až 200 tisíc eur ze svého. Nijak složitě původ peněz dokazovat nemusel – má za sebou 13 let služeb pro německou advokátní kancelář Gleiss Lutz, v níž se z řadového advokáta vypracoval na partnera a ředitele pobočky pro Česko a Slovensko. Dobře opálený elegán s porschem v garáži rodinné vily své dobré bydlo ostatně nikdy neskrýval. Stejně jako fakt, že do politiky nejde kvůli penězům.

V Kiskových stopách Nesrovnal se rozhodl zopakovat úspěch jiného selfmademana slovenské politické scény – prezidenta Andreje Kisky, který coby veřejnosti neznámý manažer rané fáze slovenských investičních fondů nejprve loni na jaře překvapivě v prezidentské volbě porazil Roberta Fica, aby se následně stal jedním z nejoblíbenějších politiků v zemi.

„Každý den mi vaše vítězství dodává energii a velkou chuť dotáhnout tento zápas do konce,“ napsal o něm Nesrovnal na svém facebookovém profilu loni v říjnu, když rozjížděl svou kampaň.

Ta nakonec zabrala, i když během ní musel Nesrovnal poněkud vyprodat své soukromí. Pustil do médií desítky fotografií z rodinného alba a zavzpomínal mimo jiné i na vůni vídeňské čokoládovny Stollwerck, která za jeho mládí občas zavanula za železnou oponu.

Proti billboardové smršti konkurentů nasadil hravé prvky – na jeho webu si každý mohl pomocí digitálního zmizíku vyzkoušet, jaká by Bratislava byla bez otravné velkoplošné reklamy a nepovedených graffiti.

Nesrovnal nakonec posbíral 50 630 hlasů, o deset tisíc víc než dosavadní starosta Bratislavy Milan Ftáčnik (Směr-SD). Porazil ale také Milana Kňažka, svého někdejšího kolegu z Kanceláře prezidenta republiky, kde Nesrovnal jako mladý právník v týmu Václava Havla dostal na starost menšiny a lidská práva. Nebylo to jediné Nesrovnalovo působení v Praze. Mezi lety 1995 až 2001 seděl nynější starosta Bratislavy v představenstvu dnes již zrušené společnosti PPF investiční holding. Mimochodem – s Petrem Kellnerem se Nesrovnal zná ještě z dob vojenského přijímače.

Českou stopu bychom nalezli nejen v Nesrovnalově životopisu, ale i ve způsobu nazírání na politiku. Tu bere podobně jako lídr hnutí ANO Andrej Babiš čistě utilitárně. Nikoli jako ideovou základnu, ale jako výtah k moci. „Chtěl jsem se stát primátorem, protože jedině z té pozice můžete prosadit něco, čemu věříte, že je to správné,“ prozradil v rozhovoru pro server Motejlek.tv. A hned první den v práci Bratislavanům oznámil, že on sám na nějaké stranické dělení nedá, protože se ani jako politik necítí. „V den voleb přestala existovat stranická trička, protože je před námi spousta úkolů, které je třeba řešit společně,“ zdůraznil Nesrovnal ve svém inauguračním projevu.

Aspoň jako Praha Nesrovnalův zápal pro věc může leckomu připadat poněkud naivní. Faktem ovšem je, že Bratislava tak trochu klame tělem a manažerovi, který se léta pohyboval v bohatých německých městech, to musí připadat jako promarněná šance. Třeba z moderního obchvatu slovenské metropole vypadá promenáda kolem Dunaje jako ta vídeňská – novodobou architekturu střídá zeleň a cyklostezky podél vody. Jenže stačí vjet do města a vše je najednou jinak. Domy nejsou s výjimkou historického centra opravené, město je zahlcené auty a billboardy a městská doprava by nutně potřebovala velké investice.

„Už jen při pohledu na Prahu je ten rozdíl obrovský, nehledě na západoevropská města,“ říká o svém rodném městě Nesrovnal.

Nový primátor v sobě nezapře právníka.

Jako jeden ze svých první kroků chce Nesrovnal do jara zrevidovat všechny smlouvy, které jsou pro město nevýhodné. Bratislava sice nemá žádné obří pomníky, jako je pražská Opencard, Škodův palác nebo tunel Blanka, několik smutných investičních akcí tu však přesto najdeme.

Snad nejviditelnějším propadákem všech dosavadních primátorů Bratislavy (Nesrovnal je pátým v novodobé historii samostatného Slovenska) je železniční Hlavná stanica s okolím, odkud cizinci i obyvatelé slovenské metropole před špínou a pochybnými obchody raději rychle prchají pryč. Rekonstrukce nádraží více než čtyři roky od podpisu smlouvy ještě nezačala – a to má být vše hotovo příští rok. Investor, kterým je firma Transprojekt s kyperskými spoluvlastníky, nemá dokonce ještě ani všechna stavební povolení.

Nesrovnal se tváří, že by neměl být problém vše rozhýbat. Jenže o revizi smluv s Transprojektem se před Nesrovnalem pokoušel i jeho předchůdce Milan Ftáčnik. Nakonec zjistil, že smlouvy s investorem jsou prakticky nevypověditelné a jediná šance je, že město za své alespoň upraví tramvajovou zastávku, kterou Transprojekt slíbil přemístit pod zem.

Sen o S -Bahnu Nesrovnal si chce posvítit i na městskou hromadnou dopravu, kde jeho předchůdce investoval v přepočtu miliardu korun do nových trolejbusů. Ani tady nebylo vše bezproblémové. Do tendru za 41 milionů eur se v roce 2013 nejprve přihlásilo jen konsorcium Škody Electric a firmy SOR Libchavy, která spadá do holdingu EP Industries. Na naléhání Bruselu i slovenského antimonopolního úřadu byla soutěž nakonec zrušena a Bratislava vypsala tendr znova. Do něj se už propracovala i slovenská konkurence, i když nabídka SOR nakonec přece jen vyhrála.

Nový primátor z moderních vozů nijak nadšený není. „Trolejbusy jsou fajn, ale když zůstanou stát v zácpě, nikam se nedostanou,“ posteskl si na webu Motejlek.tv. Jeho snem je úplně jiný dopravní prostředek – vlak. V Bratislavě je železničních stanic a zastávek hned několik, propojit je městskými vlaky s kratšími intervaly se ale nedaří. Nesrovnal se chce inspirovat Berlínem a slibuje, že periferie Bratislavy spojí s centrem rychlá a čistá nadzemka. Proč ale obdobu S-Bahnu neprosazoval coby místopředseda bratislavské župy?

„Na nesystémové řešení hromadné dopravy jsem upozorňoval, byl jsem ale jen jedním z 45 zastupitelů,“ hájí se.

Daně už netáhnou Na plánech někdejšího špičkového právníka, který si svým způsobem do politiky odskočil realizovat své touhy po lepším světě, je pozoruhodná ještě jedna věc. V jeho programu se o Bratislavě jako turistické metropoli dočteme jen okrajově. Nesrovnal si dobře uvědomuje, že prosperitu města nedělá pověst jednodenní zastávky na trase Vídeň–Praha, ale image firemní základny pro střední a východní Evropu.

Relativně nízké daně v regionu přitom hrají jen podružnou roli. Mnohem více se firmy rozhlížejí po tom, jak rychle lze vyřídit povolení k pobytu, jaké město nabízí bydlení a kam dát děti do škol. V tom všem Bratislava pořád zaostává za úspěšnější rakouskou metropolí.

„Když nějaká firma láká svoje zaměstnance, tak je bohužel pořád rozdíl, jestli půjdou do Vídně, nebo do Bratislavy. Naším úkolem je ten rozdíl snižovat,“ vysvětluje bratislavský primátor, který už nechce zpovzdálí sledovat svého úspěšnějšího podunajského rivala. Když použijeme příměr z jeho dětství – zatímco dřív si k dobré čokoládě přičichával, teď už by ji jménem všech Bratislavanů rád konečně ochutnal. l •

V letech 1995 až 2001 seděl Ivo Nesrovnal v představenstvu dnes již zrušené společnosti PPF investiční holding svého přítele z vojny Petra Kellnera.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče