Viva México!

30. června 2014, 00:00 - MIROSLAV ZÁMEČNÍK
30. června 2014, 00:00

Pokud překoná vnitřní démony, stane se z Mexika země, které se máloco vyrovná

V Chapúltepecu, mnohasethektarovém parku uprostřed jednoho z největších měst světa – Ciudad de México –, bylo ten den úplně všechno zavřené, od muzeí přes bývalý prezidentský palác až po zoo. Jedině v „zahradě seniorů“, kam oficiálně neměl vstup nikdo pod šedesát, měli otevřeno. Přes podměrečný věk mě zřízenci s pokývnutím hlavy nechali projít a dívat se, jak kultivované, zjevně bohaté šedovlasé seňoras s partnery v tom raném odpoledni ve stínu exotických stromů tančí na parketu za zvuků místních nasládlých rytmů z padesátých let. Usnul jsem na lavičce uprostřed vší té vlídné a bezpečné pomalosti, jako bych se zavinoval do blaženého přesvědčení, že stáří může být nejen elegantní, ale i krásné.

Na tuhle tvář Mexika nejste úplně připraveni, protože jste už předtím prošli všemi těmi „palposty“ se samopalníky – od obchodních center v Mexico City až po okresní silnice s jejich „topes“, retardéry, jež snižují průměrnou rychlost opravdu výrazně, protože zničí podvozek vašeho auta z půjčovny, když do nich vletíte.

reVoLucionáŘi Z DruŽstVa Mexiko dovede vypadat nebezpečně a místy zjevně nebezpečné je – s těmi třímetrovými ploty kolem zdejších rezidencí, se skleněnými střepy v betonu a žiletkovým drátem všude kolem si nemůžete myslet nic jiného, i kdybyste v životě neslyšeli o nějaké drogové válce.

Je to ale také bezelstná země – jako když si pronajmete pokoj v penzionu uprostřed nejsevernějšího konce deštného pralesa v Americe na pobřeží státu Veracruz, odhrnete prostěradlo a najdete tam použité dámské kalhotky, jež ohledává ale opravdu velmi velký šváb. Když na tom trváte, lehce udivená pokojská vám to prostěradlo bezplatně vymění.

Pravda, je to region, kam cizinci moc nejezdí. Mexiko je ale také vzdorovité – jako když v hospodě v Cuetzalánu diskutujete s intelektuály z Mexico City, kteří uprostřed horského mlžného lesa dělají svůj „kibuc“ a spolu s původními obyvateli z národů Nahua a Totonak pěstují tu nejlepší organickou vysokohorskou kávu „de altura“. Nemají rádi režim, ale zároveň milují Mexiko a jsou na svoji družstevní práci velmi hrdí – revolucionáři. Ptají se vás, jaké to bylo, žít za komunismu – oni prostě ještě pořád obdivují Castrovu Kubu. Když jim řeknete, že to první, čeho by se jim dostalo, by byla „nakládačka“ za kritizování režimu před cizincem, zdvořile vám nevěří. Když jim ukazujete na nespornou snahu jejich vlády dovést do téhle odlehlé oblasti slušné silnice, nemocnice a školy, řeknou vám, že o tohle dobro nestojí, že si svůj region pozvednou sami. Když jim řeknete, že nemohou pozvednout svůj region bez dobré navazující infrastruktury a že to ještě nevyhnutelně neznamená ztrátu vlastní kultury, nepřesvědčíte je. (Po pravdě řečeno mají pravdu: mladá generace nedrží ani zvyky, ani kroje.) Ale nad vaším spánkem budou bdít celou noc.

Mexická reconquista Ne, nečekejte, že budu o Mexiku kdy psát špatně, to prostě nejde.

Mexičané jsou hrdý, ale také nesourodý národ – od téměř čistě domorodých enkláv, které se dokázaly udržet v autochtonním pořádku a jež je třeba respektovat, přes většinovou smíšenou populaci až po „bílé“, kteří si velmi zakládají na blonďatých manželkách ze severu.

Ač mají všechny děti jejich elit americké školy a jsou do americké kultury hluboce vnořeny, nenašel jsem ani po čtyřech návštěvách mezi Mexičany přesvědčeného „amerikanofila“, tedy alespoň to nikdo nepřiznal. O byznysu mluví každý.

Ta země je přinejmenším tak složitá a barevná, jako je od severu k jihu roztáhlá a veliká. Mexičané rádi mluví o „reconquistě“, tedy o znovudobytí území na celém jihozápadě USA, které kdysi patřilo Španělsku a poté Mexiku a o něž v 19. století Mexiko přišlo a nyní je migrací zpátky znovu dostává.

Potenciál dobrého vládnutí v Mexiku, vnitřních reforem, o nichž hovoří El-Erian, je obrovský. Máte tady zemi s vynikající polohou, která může obchodovat s Asií, ale také se Západem a na sever od své hranice má ještě pořád největší ekonomický blok na téhle planetě, s nímž má uzavřenou dohodu o volném obchodu. Mexiko má vynikající demografii, a když se mu podaří překonat vnitřní démony, jeden by řekl, že potřebují dělat „inkluzivní rozvoj“, tak to pak najednou „klikne“ a udělá to z Mexika zemi, které se máloco vyrovná.

Chtěl bych se tam jednou vrátit.

Do Cuetzalánu… a vidět, zda se v tom kávovém družstvu se státem smířili. A také do Chapúltepecu, do toho parku, už jako řadový senior. Třeba bych se tu rumbu naučil.

ZEMĚ NA VZESTUPU Vývojové ukazatele Mexika a jejich srovnání s vybranými státy Latinské Ameriky a Českem Zdroj: MMF World Economic Outlook; Bloomberg; Maddison Project-University of Groningen; OICA (automobily)

Všimněte si ohromného úbytku obyvatelstva po objevení Ameriky a dobytí Mexika Španěly v 16. až 17. století. Podle některých pramenů mělo Mexiko až 15 milionů obyvatel, jejichž počet za 50 let po příchodu Španělů klesl na asi jeden milion. Stejná historie se opakovala v tehdy velmi lidnaté Guatemale. I podle námi uváděných konzervativních odhadů trvalo 350 let, než dosáhl počet Mexičanů předkolumbovského vrcholu. Dnes je Mexiko jedenáctou nejlidnatější zemí světa.

Graf

Počet obyvatel (v mil.)

7,50 1500

2,50 1600

4,50 1700

6,59 1820

13,61 1900

99,93 2000

119,71 2014

Parita kupní síly (v mld. běžných USD, rok 2014)

Mexiko 1926,6

Mexiko bylo dlouho největší ekonomikou v Latinské Americe, před Argentinou a Brazílií, po první světové válce bylo předstiženo

Argentina 793,7

Argentinou, která byla latinskoamerickou jedničkou až do roku 1950. Od té doby je na čele Brazílie, Mexiko vystřídalo Argentinu na druhé příčce kolem roku 1960. Dnes je odstup

Brazílie 2505,2

Brazíle a Mexika před Argentinou obrovský.

Tempo růstu HDP (průměrně na obyvatele v letech 1990–2008, v %)

Růstový výkon Mexika je v posledním čtvrtstoletí slabý, ale strukturální reformy prezidenta Niety by to mohly změnit a zvednout tempo růstu potenciálního produktu.

Mexiko 1,51

Brazílie 1,49

Argentina 2,98

Chile 4,01

Česko 2,05

Chile je zemí, která zbytku Latinské Ameriky v posledních 25 letech ukazuje, „jak se to dělá“. HDP/obyvatele (v tis. nominálních USD, rok 2013)

Mexiko je z hlediska nominálního HDP na obyvatele na dohled Brazílii a Argentině, a pokud se mu povedou reformy ohlášené prezidentem Nietem, zřejmě je předežene.

11,31 Brazílie

15,78 Chile

11,77 Argentina

18,86 Česko

10,63 Mexiko

Konzistentně vysoký růstový výkon po dobu několika desetiletí vynesl chilský HDP na obyvatele v nominálních dolarech nad úroveň Ruska a daleko předstihl ten argentinský.

Výkon hospodářství (v posledních pěti letech, HDP, stálé ceny, v %)

Produkce motorových vozidel (v tis.)

NAFTA pomáhá. Zóna volného obchodu s USA a Kanadou přispěla k tomu, že vývoz z Mexika do USA vzrostl od roku 1993 do loňska sedminásobně. Hlavní položkou jsou automobily a součástky. Mexiko se příští rok zřejmě stane největším exportérem aut do USA, když předstihne Kanadu a vyveze na sever 1,9 milionu vozů. Mexiko je čtvrtým největším vývozcem aut na světě, po Německu, Jižní Koreji a Japonsku. Na motorová vozidla a autodíly připadá 19 procent mexického vývozu, tedy zhruba stejně jako v Česku. Kvalita výroby je stejná jako v USA, mzdy pětinové, u pásu dostávají zaměstnanci asi deset dolarů na hodinu.

O autorovi| zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče