Viktor Orbán potřetí

14. dubna 2014, 00:00 - Daniel Deyl
14. dubna 2014, 00:00

Co znamená vítězství Fideszu pro Maďarsko, jeho ekonomiku a byznys? Odpověď nejspíš nezná ani staronový premiér

Maďarské parlamentní volby splnily očekávání: dosavadní premiér Viktor Orbán vyhrál na celé čáře. Jeho konzervativní stranu Fidesz, jež (ve formální koalici s lidovci) vládne zemi od roku 2010, sice volilo o zhruba půl milionu lidí méně než před čtyřmi lety; přesto to stačilo na suverénní prvenství.

„Lidé si už ani nedokážou představit, že by mohla přijít nějaká změna,“ komentoval výsledek voleb pro týdeník Euro budapešťský politolog Zoltán Lakner, který nepatří k Orbánovým příznivcům. „Levicová opozice nebyla schopná vést jednotnou kampaň, nekonala se žádná velká předvolební setkání, žádné demonstrace, nic.“

Nevyšla ani Laknerova předpověď, že lidé v předvolebních průzkumech tajili svou nechuť volit Fidesz a že výsledek může být podstatně těsnější, než jak průzkumy nasvědčovaly. Ty sice o několik procentních bodů Fidesz skutečně přecenily (51 procent, výsledek 44 procent), ale stejně tak přecenily i levicovou koalici (28, ve výsledku 25 procent). Naopak těsně před volbami nečekaně posílila otevřeně antisemitská a antiliberální strana Jobbik, jejíž zisk přesáhl 20 procent. To je o téměř čtyři procentní body více než před čtyřmi lety. Vzhledem k tomu, že levicová koalice je rozdrobená do devíti stran a hnutí, je Jobbik dnes v Maďarsku jasnou politickou dvojkou.

Oceníme to později Fidesz s největší pravděpodobností (stoprocentní potvrzení mělo přijít až po uzávěrce tohoto vydání) uhájil i dvoutřetinovou parlamentní většinu, která mu dovoluje měnit ústavní zákony. V právě skončeném funčním období toho Orbán a jeho lidé bohatě využívali - se smíšenými výsledky. Čím více si jejich ekonomická politika naklonila některé z voličů, tím větší skepsi vzbuzovala v zahraničí, od politiků po ekonomy.

K nejkritizovanějším krokům patřilo nucené snížení cen energií, omezení nezávislosti centrální banky a justice a sklon nechat zahraniční podniky platit za vyvedení Maďarska z ekonomické recese. To platí jak v případě bank, které půjčovaly Maďarům ve švýcarských francích, aby zjistily, že po dramatickém poklesu forintu jsou jejich pohledávky nedobytné, tak v případě energetických firem (obvykle vlastněných ze zahraničí) - obě branže trpí vypsáním sektorových daní. „Dosáhli jsme bezprecedentního vítězství, jehož význam dnes ještě nejsme schopni ani docenit,“ řekl Orbán v pondělí 7. dubna jen několik hodin poté, co se uzavřely volební místnosti.

Měl jistě pravdu, jen ne všem uším to znělo stejně optimisticky.

Z pohledu zahraničních investorů a finančních trhů nebylo těsně po volbách jasné, jestli si mají přát ústavní většinu Fideszu, či nikoli. Pokud by sečtení korespondenčně došlých hlasů a hlasů ze zahraničí potvrdilo Orbánův zisk 133 parlamentních křesel, a tím ústavní většinu, jsou namístě obavy z lehkosti, s níž Orbán mění pravidla hry. Nepředvídatelnost jeho politiky byla v posledních čtyřech letech jednou ze základních obav na finančních trzích. Pokud by naopak Fidesz rozhodující křeslo ztratil (ať už ve prospěch kterékoli z opozičních stran), znamenalo by to s největší pravděpodobností určitou míru spolupráce Orbána s Jobbikem. Nikdo dnes nedokáže odhadnout, co by to v praxi znamenalo.

Orbánovi se podařilo dosáhnout toho, že se objem maďarské ekonomiky přestal zmenšovat; v každém ze čtyř loňských kvartálů zaznamenala mírný růst (pod jedno procento).

Kardinální otázkou je, jestli se mu podaří trend udržet a posílit. Prognóza není zcela optimistická, protože mnoho prorůstových vládních opatření má pouze krátkodobý charakter. Například centrální banka 15krát za sebou snížila sazby (zastavila se až v říjnu na rekordně nízkých 3,4 procenta) a nalila do ekonomiky 2,76 bilionu forintů, téměř 25 miliard korun. Orbán zavedl rovnou daň z příjmu fyzických osob ve výši 16 procent, což by za normálních okolností nadělalo šeredné díry v rozpočtu; vláda je dokázala zacelit pouze vypsáním zmíněných sektorových daní. Pro dokreslení ekonomické situace: státní dluh Budapešti činí 81 procent, což je ve středoevropském regionu nejvíce. Nezaměstnanost uvádějí vládní statistiky ve výši zhruba osmi procent, ale počítají v to i etnické Maďary pracující v zahraničí (jimž Orbán masově rozdával pasy v očekávání lepšího volebního výsledku - a skutečně, 95 procent maďarských expatů jej podle průzkumů chtělo volit).

Nejasná očekávání Při tom všem není divu, že se odborníci neshodnou na tom, co čtyři další roky Orbánovy vlády přinesou. Eurasia Group, mamutí konzultační firma na Wall Streetu se specializací na politické poměry, považuje triumf Fideszu za špatnou zprávu. „Ústavní většina dá vládě možnost dále rozkládat systém kontroly veřejné moci, což ve středně- a dlouhodobém horizontu povede ke zhoršení podnikatelského klimatu,“ cituje firmu deník Wall Street Journal (WSJ). I francouzský finanční dům Société Générale se obává Orbánova „stále autokratičtějšího způsobu vlády, filozofického odklonu od Západu a nahodilosti ve formulování ekonomické politiky“, řekl jejich ekonom pro Financial Times.

Americká investiční banka BBH je jen o něco optimističtější (což není nelogické, protože se v Maďarsku sama angažuje). Upozorňuje, že fundamentální ukazatele země se zlepšují, ale „skutečná cena populistických opatření Fideszu se ukáže až v průběhu několika let“, jak pro WSJ řekl hlavní ekonom banky Win Thin.

Naopak BNP Paribas a J. P. Morgan Stanley očekávají, že se Orbán v druhém období uklidní a nabídne „ortodoxnější“ ekonomickou politiku. „Nejobtížnější bude udržet na uzdě dluh veřejných financí a zároveň vnější dluh,“ řekl témuž zdroji analytik BNPP Michal Dybula.

Podle japonské Nomury je nejdůležitějším výsledkem voleb fakt, že Maďarsko se do roku 2018 ani nebude pokoušet přijmout společnou evropskou měnu. Právě forexové potíže (reforma dluhů v cizích měnách) přitom mohou Budapešti nadělat nejvíce problémů - a pokud se Orbán kvůli tomu rozhodne dále nerovnoměrně zatěžovat vybraná odvětví, pro investory to bude varovný signál.

Deutsche Bank, již citoval německý týdeník Der Spiegel, sází na pokračování trendu postupného převádění bankovních aktiv a klíčových průmyslových odvětví v čele s energetikou do maďarských rukou.

Vzhledem k tomu, že maďarská ekonomika je silně provázaná s eurozónou, však dnes nikdo nedokáže odhadnout, v jak příznivém prostředí se Orbán a jeho vláda budou v dalších čtyřech letech pohybovat. Přidáme-li k tomu obavy z rostoucího nacionalismu a skutečnost, že politici mají sklon centralizovat moc ve svých rukou efektivněji, než ji poté uvolňovat, je zřejmé, že budoucnost Maďarska je rovnicí o velmi vysokém počtu neznámých. Orbán se nyní v každém případě přesvědčí o pravdivosti úsloví, že dvakrát nevstoupíš do téže řeky. V případě Dunaje to platí dvojnásob: Maďarsko stojí nejen geograficky někde mezi vyspělými zeměmi na jeho horním toku, Německem a Rakouskem, a balkánskými zeměmi dále po proudu. Záleží především na Orbánovi, kterým směrem se vydá. Ta dosavadní, pohodlnější cesta po proudu vede na Balkán.

Ústavní většina na vlásku

Výsledky maďarských parlamentních voleb

Strana Procento voličů Změna oproti r. 2010 Počet křesel

Fidesz 44,54 -8,19 133*

Levicová koalice 25,99 +6,29 38

Jobbik 20,54 +3,87 23

Liberálové 5,26 +2,21 5

* Předběžný údaj - všechny hlasy ještě nebyly v době uzávěrky tohoto vydání sečteny, Fidesz teoreticky mohl získat

o křeslo méně, a přijít tak o ústavní dvoutřetinovou většinu.

Zdroj: Reuters

Co bude muset staronová vláda akutně řešit Spory s Evropskou unií Evropský soudní dvůr například dal za pravdu žalobě Evropské komise, že Orbánova vláda v roce 2012 protizákonně ukončila činnost Úřadu komisaře pro ochranu osobních dat; případ ještě není uzavřen. Zadlužení domácností Situaci je kritická zejména u hypoték v cizích měnách, především ve švýcarských francích, uzavřených před rokem 2008. Od té doby poklesla hodnota forintu vůči euru i franku o téměř třetinu (29 procent a 31 procent), což dlužníky ožebračuje. V roce 2012 bylo 28 procent těchto úvěrů problematických, ale loni už to bylo 34 procent; z toho dluhy nesplácené déle než rok přitom tvořily předloni dvě procenta a loni již 11 procent. Oživení bankovnictví Banky se děsí Orbánova ekonomického nacionalismu a zároveň jeho příslibu, že se banky budou „podílet na nápravě důsledků krize“, tedy že budou muset odepsat vysoké procento svých pohledávek za maďarskými soukromými i institucionálními dlužníky. l

O autorovi| Daniel Deyl * deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče