Vícepráce, pohroma českých staveb

17. února 2014, 00:00 -
17. února 2014, 00:00

investice Pojem vícepráce v Česku zdomácněl jako synonymum pro zlodějinu. Pravda je to však jen zčásti. Vícepráce v podstatě znamená všechny odchylky od projektové dokumentace, která je podkladem pro soutěž. Zákon o veřejných zakázkách stanovuje pravidla, která umožňují zadat dodatečné práce té samé firmě bez otevřené soutěže. Cílem je, aby firmy postavily stejné dílo, které ocenily v nabídce. V praxi ovšem zákon komplikuje investorům život zejména u špatně připravených staveb. Jakmile totiž objem změn překročí dvacet procent, měli by správně další dodatečné práce začít soutěžit v otevřeném výběrovém řízení. Jenomže takový postup by znamenal zastavení stavby, a tedy obrovské škody. Investoři se tomu logicky snaží zabránit a stavějí dál, i když porušují zákon.

Následně si ovšem lámou hlavu s tím, jak takové práce zaplatit, aniž by se dopustili trestného činu.

V téměř neřešitelné situaci se ocitají veřejní investoři, kteří zdědili rozestavěná díla, často za miliardy. V minulosti totiž nikdo nebral zákon o veřejných zakázkách jako dogma. Zlom přišel až zhruba před třemi lety. Když bruselští auditoři zkontrolovali vzorek tuzemských silnic, zděsili se nad obrovským objemem víceprací a nad jejich pochybným zdůvodňováním nevěřícně kroutili hlavou. Jak se popasovat s tím, že v rámci desetiprocentní rezervy na stavbu nové autostrády nechalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) opravit okresky v celém kraji nebo zaplatilo stavební firmě stamiliony za to, že jí pozdě předalo staveniště? Výsledkem byla 9,5miliardová korekce dotačního programu Doprava.

Garantům programu začalo být po bruselské návštěvě jasné, že budou muset do boláku říznout, i když se z něj vyvalí roky nastřádaný hnis. Před třemi lety musely ŘSD a Správa železniční dopravní cesty zapomenout na praxi, kdy za vícepráce považovaly pouze to, o co se stavby prodražily. Podle výkladu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je zkrátka vícepráce všechno, co se postaví jinak, než stojí v zadání soutěže, i kdyby investor jiným řešením třeba ušetřil. Zároveň se veřejní zadavatelé začali učit, že to, co je neuznatelný výdaj pro Evropu, měl by být i pro ně.

„Křest ohněm“ znamenala stavba Pražského okruhu za 22 miliard korun. Objem víceprací tam dosáhl 80 procent. Stát navíc dlužil stavebním firmám přes miliardu téměř dva roky, jelikož se žádný ze tří ředitelů ŘSD neodvážil vícepráce, které byly mimo zákon, proplatit. Udělat to musela až předloni vláda, která udělila silničářům jakýsi generální pardon, aby se stát vyhnul arbitrážím, a s firmami se vyrovnal na principu dohody o narovnání. ŘSD má ovšem povinnost nahlásit v těchto případech porušení rozpočtové kázně na finanční úřady. Ty už řeší podněty za více než šest miliard a další várka k nim ještě zamíří. ŘSD totiž nechalo za ředitele Davida Čermáka všechny vícepráce kategorizovat, tedy zpětně roztřídit. Nyní začíná stohy faktur zpracovávat, aby je mohlo postupně stavebním firmám proplácet. Každopádně ŘSD, potažmo Státní fond dopravní infrastruktury, našly prostřednictvím vlády jako první legální cestu, jak se s obávanými vícepracemi a porušením zákona o veřejných zakázkách popasovat. l

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče