Vesnická idyla za Prahou

10. srpna 2015, 00:00 -
10. srpna 2015, 00:00

Mimořádně příjemná obsluha, dobré a nápadité jídlo a k tomu stáje plné nádherných koní. Nevím, jak vám, ale mně to v létě ke štěstí bohatě stačí

Do Dvora Hoffmeister ve Velkých Číčovicích na západ od Prahy jsem se vypravila na doporučení. O restauraci jsem do té doby neslyšela. Kdyby ano, už bych tam byla stálým letním hostem. Pokud rádi vyrážíte na víkendové obědy za hranice všedních dní i města, může být pro vás Dvůr Hoffmeister tím pravým místem. Dostupnost autem z Prahy je bezproblémová, sportovci to mohou vzít na kole přes hrad Okoř a nesportovci a nevlastníci automobilu mohou využít hromadnou dopravu. Autobus staví přímo před restaurací, ale počet spojů je velmi omezený a po delší večeři už se zpět do Prahy autobusem nedostanete, takže plánujte s rozmyslem. Na druhé straně, pokud vám poslední spoj ujede, můžete na místě i přespat v jednom ze sedmi pokojů.

Dvůr Hoffmeister nese jméno slavného českého malíře, spisovatele, karikaturisty, básníka a právníka Adolfa Hoffmeistra, jehož rodinní příslušníci tento komplex vlastní. V prostorách restaurace je proto stálá výstava jeho uměleckých děl a na stolech talíře se známými karikaturami slavných osobností, které A. Hoffmeister vytvořil. Vedle restaurace jsou dominantou Dvora rozlehlé stáje plné nádherných koní. Pokud obsluhu restaurace požádáte, umožní vám se do stájí podívat a stojí to za to, i když s sebou nemáte děti, které by při pohledu na koně výskaly radostí.

Bavorské vdolky

Samotná restaurace je rozčleněna do několika částí, sedět lze venku s pohledem na stáje nebo uvnitř ve strohém, ale zároveň útulném interiéru, pokud něco takového může vůbec existovat. Zdi restaurace jsou osekány na cihlu, nábytek je jednoduchý z tmavého dřeva. Na vydlaždičkované podlaze je položen koberec jako doma v obýváku a všude na zdech jsou díla Adolfa Hoffmeistra. I v létě je tu příjemný chládek a já se tu cítím jednoduše dobře. Možná i proto, že číšník, který nás zatím obsluhoval při všech mých návštěvách, je nestandardně milý a sdílný, takže o restauraci a Dvoře jako takovém vím tolik, že bych vám to neměla ani prozrazovat.

Prozradit určitě mohu, že vedle stručného stálého menu se na každý víkend objevuje na tabuli i křídou psaná víkendová nabídka, a pokud v ní objevíte bavorské vdolečky, neváhejte je ochutnat. Uvnitř jsou vláčné, zvenku pěkně křupavé, jako od babičky. Ochutnala jsem ale třeba i studenou okurkovou polévku, ne nepodobnou tzatziki. Okurka nastrouhaná na hrubo ve spoustě vychlazeného jogurtu byla doplněna o čerstvé bylinky a hlavně o hrstku vlašských ořechů, které se k ostatním chutím neuvěřitelně hodily a už tak dobře vyladěnou studenou polévku posouvaly ještě o stupeň výš. Ani krém z pečeného celeru, který byl v nabídce zase jiný víkend, nedělal restauraci ostudu. Jen by mohl být ještě o něco hladší a krémovější. Opravdu povedená byla víkendová svíčková omáčka, málokde jsem jedla tak dobrou s vyváženým poměrem sladkosti a kyselosti.

Ze stálého menu je mým favoritem předkrmová konfitovaná chobotnice se salátkem z pečené papriky, chorizo marmeládou a krokantem. Vlažná chobotnice je dokonale měkká a opravdu doufám, že mi jednou místní šéfkuchař Jozef Evan prozradí, jak ji konfituje.

Prapodivně znějící chorizo marmeláda, které jsem se při prvním objednání tohoto jídla trochu bála, přesně odpovídá pojmenování. Sladká směs s typickou španělskou do červena paprikou zbarvenou a lehce pikantní klobásou je ale překvapivě dobrá. Kombinace sladkosti a pikantnosti spolu se slaností klobásy je zvláštní, ale opravdu harmonická. S chobotnicí je marmeláda dokonce tak dobrá, že si toto jídlo dávám při každé návštěvě nebo k jeho objednání přiměji některého ze spolustolovníků, abych mohla alespoň ochutnat. Krokant jsou vlastně vykřupané tenoučké plátky chleba, který si tu sami pečou, a to několik druhů. Pro bezlepkáře mají v záloze bagety k rozpečení a zrovna tohle jídlo obstojí skvěle i bez krokantu.

Bavila mě i vzorově růžová zauzená kachní prsa s křepelčím vejcem a šafránovým aioli a pár lístky míchaného salátu s tenoučkými plátky ředkviček. Talíř zdobil lehce nasládlý zemitý černý prášek. Na dotaz po jeho původu mi obsluhující číšník bez váhání řekl, že je to prach ze sušených oliv.

Hlavními jídly ze stálé nabídky jsem se zatím neprojedla, protože se většinou nechám zlákat již zmíněnou nabídkou víkendovou. Ale nemohla jsem neochutnat telecí řízečky s lehkým bramborovým salátkem. Poněkud kyselejší salát mě do kolen nedostal, křupavé měkké řízky tady ale udělat rozhodně umějí.

„Signature jídlem“ restaurace je příprava mladého selátka sous-vide s cibulovým pyré, bramborovými kroketami, šalotkou a portskou omáčkou. Přiznám se, že zrovna tento pokrm mě v poměru kvality a ceny příliš nepřesvědčil.

Masu chyběla křupavá kůžička, které by bylo snadné dosáhnout i po vyndání ze sous-vide lázně, krokety byly málo křupavé a téměř bez chuti. Jídlo na talíři vypadalo hezky, ale jako celku mu zkrátka chybělo lepší ochucení a možná i hra s texturami jednotlivých složek. S vědomím, že při výběru z víkendové nabídky téměř nelze sáhnout vedle, si tohle jídlo zopakuji až někdy na podzim, ke kterému se hodí víc než k létu, a budu doufat, že jeho provedení bude o něco dotaženější.

Karamelová zmrzlina

Z dezertů jsem se s výjimkou v úvodu zmíněných bavorských vdolečků zasekla u zmrzlin.

Ty smetanové si tu dělají sami, sorbety jsou kupované. Nevím, jestli proto, že restaurace nemá k dispozici natolik dobrý zmrzlinovač, aby hladké sorbety zvládl, ale malinový ani limetový sorbet s kousky kandované limetové kůry mě nijak neoslnily chutí ani konzistencí. Zato v případě poctivé smetanové zmrzliny se slaným karamelem se musím hodně překonávat, abych si neobjednala ještě druhý kopeček. Karamelovou zmrzlinu tu mají slanou opravdu hodně, snad i proto poněkud rychleji taje, ale je chuťově výrazná po tmavším karamelu, úžasně hladká a snad i návyková. Rozhodně doporučuji k vyzkoušení. Zklamalo mě naopak velmi nevýrazné mango, kterému chyběla sladkost i šťavnatost exotického plodu.

K pití tu mají mimo jiné širokou nabídku domácích limonád, které připravují z vlastních sirupů, točí tu pivo Bernard a mají adekvátní vinný lístek.

Abyste mi dobře rozuměli, neříkám, že restaurace Dvora Hoffmeister je absolutně výjimečná a musíte se do ní stůj co stůj vypravit, jinak přijdete o mimořádný kulinářský zážitek. Jídlo, které se v této restauraci podává, je ale velmi dobré, povětšinou sezonní, hezky prezentované a poctivě připravené. Pokaždé, když mimo Prahu objevím takový podnik, mám radost, protože restaurací mimo velká města, kde se dá dobře najíst, je u nás pořád málo. Když se k tomu přidá milá obsluha a hezké prostředí a nádherní koně jako bonus, je to dobrý důvod se do takové restaurace vypravit. Třeba na letní výlet. l Klára Donathová • spolupracovnice redakce

Dvůr Hoffmeister

Velké Číčovice 45 Číčovice, Středočeský kraj tel.: 604 142 438 http://www.dvur-hoffmeister.cz/restaurace

Otevírací doba:

Po 18.00–22.00 Út–So 12.00–22.00 Neděle 12.00–18.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku.

Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku • Míchaný listový salátek,

medová zálivka • 75 Kč • Zapečený kozí sýr na briošce,

cibulová marmeláda, salátek • 155 Kč • Letní salát s Bio mozzarelou, parmskou

šunkou a česnekovou bagetkou • 165 Kč • Konfitovaná chobotnice se salátkem z pečené papriky, chorizo marmeládou a krokantem • 185 Kč • Tomatové Gaspacho • 65 Kč • Pohankové risotto s houbami

a lanýžové mascarpone • 195 Kč • Hovězí hamburger s cibulovou marmeládou,

slaninou a domácími hranolky • 265 Kč • Telecí řízečky s lehkým bramborovým

salátkem • 295 Kč • Sous-vide z mladého selátka s cibulovým pyré, domácími kroketami, šalotkou a portskou omáčkou • 325 Kč • Grilovaný vysoký roštěnec,

grilovaná zelenina a salátek • 420 Kč • Čokoládový dort s teplými višněmi

a vyšlehanou smetanou • 120 Kč • Variace francouzských sýrů • 220 Kč • Meruňkový crumble s kešu oříšky

a jogurtovou zmrzlinou • 120 Kč Recenze všech restaurací najdete na

http://euro.e15.cz/toprestaurace

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče