Velký návrat kampeliček

29. října 2012, 00:00 - Tomáš Plhoň
29. října 2012, 00:00

Družstevní záložny mají stále víc obhospodařovaných peněz i klientů. Mnohé chtějí bankovní licenci

Konec kampeliček. Takový byl dojem z novinových článků, když před půl rokem zkrachovala jedna z největších družstevních záložen Unibon. Více než čtyři tisíce klientů, převážně z ostravského regionu, se vyděsilo, že své peníze v celkové hodnotě necelých tří miliard korun už nikdy neuvidí a případ skončí jako smutné memento konce devadesátých let. Dnes je všechno jinak. Pád Unibonu ukázal, že Česká národní banka má kampeličky plně pod kontrolou a že i v případě podobného excesu v budoucnu budou peníze střadatelů v bezpečí.

Jen za první polovinu letošního roku vzrostl objem vkladů záložen o pětinu, počet jejich klientů stoupl na 46 tisíc. Celkově tak obhospodařují už 27 miliard korun. „Záložna Unibon se jako jediná dlouhodobě potýkala s problémy plynoucími z velkého množství nesplácených úvěrů,“ vysvětluje Jan Kotíšek, tajemník Asociace družstevních záložen, proč neměl a nemá případ Unibonu pro český trh zase tak velký význam.

Na druhou stranu necelých 50 tisíc klientů není ve srovnání s klienty bank příliš velké číslo. Češi se této alternativy stále ještě trochu bojí. Přitom výhody se zdají být jednoznačné.

Předně jsou v současné době ze strany ČNB kampeličky pod stejným dohledem jako banky. Můžeme za to poděkovat Evropské unii, která tlačila na zpřísnění pravidel a integraci evropského práva. Od roku 2005 musejí záložny disponovat základním kapitálem ve výši 35 milionů korun. V návaznosti na toto nařízení tehdy dokonce deset kampeliček ztratilo povolení dál působit. Stejně jako u standardních bankovních domů jsou vklady pojištěny Fondem pojištění vkladů, a to do stejné výše, tedy do 100 tisíc eur.

Z technického hlediska tak oproti bance zůstává jediný rozdíl. V kampeličkách se musíte stát členem družstva, a tím pádem zaplatit členský příspěvek. Například u záložen Creditas nebo v případě Metropolitního spořitelního družstva jde ale o čistě symbolickou částku 100 korun. Jistou výjimkou na trhu je v tomto případě Moravský peněžní ústav, který chce po svých členech tisícovku.

Naopak nepřehlédnutelnou výhodou jsou poměrně vysoké úroky u spořicích účtů.

Vzhledem k nízké štědrosti tradičních bank a omezeným možnostem zhodnocení peněz mohou být záložny velmi příhodnou volbou. Úrok se pohybuje i nad čtyřmi procenty a často můžete s penězi zacházet podobně volně jako s běžným účtem. „Nikdy v historii jsme nesnížili úročení spořicích účtů a mohu garantovat, že klientům, kteří u nás spoří nyní, se současné úročení nesníží ani v případě, kdybychom v budoucnu úpravu sazeb připravovali,“ říká Petr Jeníček, generální ředitel Artesy, která nedávno změnila svůj název z 1. investiční záložny.

Opatrnost z minulosti Příkladem toho, jak může být záložna úspěšná, ale zároveň pro řadu Čechů nepříliš oblíbená, je bývalá kampelička Fio. Ta se, jak známo, změnila na banku, když od ČNB obdržela bankovní licenci. Na rozdíl od současných záložen byla Fio vždy trochu specifickým příkladem. Pod její hlavičkou totiž působily i další firmy, například obchodník s cennými papíry. „Kolem roku 2008 jsme se dostali do stavu, který již odpovídal menší bance. Přeměna tedy byla logickým krokem,“ říká mluvčí Fia Ján Franek.

Jakmile se Fio stala bankou, její obliba silně vzrostla. V současné době má finanční ústav, známý díky tváři Jiřího Mádla v reklamních spotech, už 200 tisíc klientů, v době získání licence to byla čtvrtina. „Kromě zjednodušení vnitřních procesů to přineslo i zjednodušení pro klienty. Silným podpůrným argumentem byla samozřejmě i zmíněná nižší důvěra ke kampeličkám,“ vysvětluje Franek. Nelze se tomu příliš divit. Počet záložen, které v předminulé dekádě zkrachovaly, se přibližuje stovce, což se na vnímání lidí nepochybně podepsalo dodnes.

Fio pravděpodobně nezůstane historicky jedinou kampeličkou proměněnou v banku. Nedávno stejný záměr potvrdil Moravský peněžní ústav, který má jádro klientely na Zlínsku. Počet členů jen v tamní pobočce již přesáhl deset tisíc. „Doposud nás to stálo deset milionů korun a očekáváme, že nás to ještě dalších deset či dvacet bude stát. Nejdůležitější ovšem je, abychom v samotném závěru fungovali jako banka,“ řekl v rozhovoru pro Zlínský deník generální ředitel Radomír Lapčík. Dlouhá cesta Záměr stát se bankou potvrzují i další. Například WPB Capital nebo zmiňovaná Artesa. „My určitě o přeměně také uvažujeme a rádi bychom bankovní licenci v budoucnosti získali. Stát se bankou přináší zejména možnost oslovit i segment lidí, kteří o záložně a priori vůbec neuvažují či o nich vůbec nevědí, a takových je téměř většina,“ říká Petr Jeníček. Jak ale dodává, přeměna na banku nebude rozhodně snadná. Už základní podmínku nebude jednoduché naplnit. Pro vznik banky je totiž potřeba základní kapitál ve výši půl miliardy korun, tedy desetinásobek ve srovnání s tím, kolik potřebuje záložna. Někteří jsou poměrně blízko. Kupříkladu Moravskému peněžnímu ústavu zbývá jen 30 milionů korun. WPB Capital chybí necelých 20 milionů. Oproti nim Artesa nebo Creditas už této hranice dosáhly. Základní kapitál prvně jmenované kampeličky překročil už letos v dubnu 600 milionů korun, Creditas se nachází na 607 milionech. Pokud se na bankovní trh vrhnou další záložny, bude to znamenat konkurenci pro zažité bankovní domy. V očích řady klientů bude určitě pozitivní, že mohou mít peníze uložené v bance s českým vlastnictvím, což na finančním trhu vlastněném z valné většiny zahraničními bankami nebylo téměř možné. Na druhou stranu těžko můžeme čekat, že by se kampeličky v brzké době postavily bankám tváří v tvář. Dosud totiž vydělávaly hlavně na tom, že šlo o menší alternativní firmy. O tuto výhodu pravděpodobně nebudou chtít přijít ani po případném získání bankovní licence.

Jak se daří největším kampeličkám

Počet členů Bilanční suma Základní kapitál Členský vklad Úročení spořicího účtu

(v mil. Kč) (v mil. Kč) (v Kč) (max. sazba)

Artesa 1 180 6 700 630 100 1,45

Creditas 10 000 5 100 618 100 3,50

Metropolitní spořitelní družstvo 5 355 5 000 427 100 2,80

Moravský peněžní ústav 10 000 8 015 470 1 000 3,00

WPB Capital 9 761 5 375 482 1 4,55

pramen: družstevní záložny

Vklady v kampeličkách jsou pojištěny FPV stejně jako v případě bank

O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče