velké přestavby

11. listopadu 2013, 00:00 - Tomáš Plhoň
11. listopadu 2013, 00:00

Mobilní akvizice PPF je v současné Evropě velmi nestandardní. Operátoři z menších trhů spíš couvají

Vítejte v krajině levného volání, dokonalého pokrytí a rychlého mobilního internetu. Až PPF Petra Kellnera konečně zkrotí nově koupeného molocha Telefóniku, přestane ždímat zákazníky a v aukci kmitočtů přibude další operátor, nastanou zlaté časy. Takové se přinejmenším zdá očekávání většiny pozorovatelů a mediálních odborníků. Jenže pohled skrz okna pražských kaváren se může podstatně lišit od toho, co se na mobilním trhu odehrává globálně. A právě slovo „globálně“ je v posuzování celého telekomunikačního trhu naprosto klíčové. Většina hlavních hráčů totiž svůj byznys řídí celosvětově a ten zbytek s nimi musí přinejmenším počítat. Nemluvě o tom, že technologické trendy se pravidly malých trhů rozhodně řídit nebudou.

Sjednoťte trh Miliony zákazníků O2, kteří dnes – soudě dle diskusí na internetu většinou s optimismem – přecházejí k novému majiteli, by si měly předně uvědomit neobvyklou zvláštnost celé transakce. V Evropě za poslední roky neproběhla žádná podobná akvizice, v níž by finanční skupina tímto oborem dosud nepolíbená vstoupila na telekomunikační trh. Na něm se pohybují hlavně hráči, kteří ho zdědili nebo s ním mají bohaté zkušenosti.

Model je ve většině kontinentálních zemí stejný. Bývalý státní podnik, obvykle spojený s poštou, se někdy ke konci minulého tisíciletí zbavil státních otěží a stala se z něj svobodná korporace (kupříkladu v Deutsche Telekomu, majiteli českého T-Mobilu, má stále velký podíl německá vláda a není v tom ani zdaleka výjimkou). Cizáci se do branže nikdy dvakrát nemíchali. A pokud snad někdy přece jen ano, určitě tak nečiní dnes, kdy celému byznysu klesají marže i zisky.

Počátkem letošního roku proběhla ve španělské Barceloně ostře sledovaná konference. Setkali se tu nejvyšší evropští úředníci a manažeři hlavních telekomunikačních firem. V jejich čele stáli zástupci francouzského Orange, britského Vodafonu, Deutsche Telekomu a samozřejmě nemohli chybět ani lídři ze španělské společnosti Telefónica.

Soudě ze záznamů z jednání rozhodně nešlo o žádný přátelský piknik. Postoj operátorů zněl jasně: Evropský fragmentovaný trh rozložený na 27 samostatně regulovaných prostředí vytváří neudržitelnou situaci, v níž konkurence tlačí ceny na minimum a náklady na provozování sítí rostou. Pokud nebude vytvořen jednotný evropský trh s jedním regulátorem a sladěnými frekvencemi, Evropa zůstane technologicky pozadu a řada velkých hráčů může zaniknout či jednotlivé trhy opustit.

A přesně to se nyní děje v České republice. Podobné vyklízení pozic mají za sebou i další menší země. Například Rakousko, kde francouzský operátor Orange ztratil trpělivost s nízkými maržemi, pro malý středoevropský trh stále více charakteristickými. Veškeré své aktivity letos v srpnu prodal konkurentovi 3 Austria, vlastněnému čínským operátorem Hutchinson Telecommunications. Orange v poslední době odešel také z Portugalska či Švýcarska a před několika lety prodal i svou dánskou dceru. Čtvrtému největšímu operátorovi v Evropě se nelze divit. Pálí ho nemalé potíže na domácím trhu, kde obsluhuje 27 milionů klientů.

A mezi francouzské hráče na mobilním poli nedávno přibyl čtvrtý konkurent jménem Free Mobile, takže tržby Orange klesají meziročně o osm procent. A to v situaci, kdy počet nových zákazníků, a tudíž i náklady dramaticky rostou (loni dvojnásobným tempem oproti roku předchozímu).

Boj nekončí A co dělá španělský gigant Telefónica, evropská dvojka a donedávna také česká jednička? Z dietní evropské bonboniéry si musí vybírat čím dál tím pečlivěji. Potíže, které má operátor na domácím trhu, propral český tisk v posledních dnech více než podrobně. Nejde jen o to, že se Španělsko potýká s nekonečnou ekonomickou recesí a nezaměstnaností, což vytrvale vyprazdňuje firemní trezory. Snížit k tomu navíc zadlužení ve výši téměř 50 miliard eur, kterým Telefónica financovala svou expanzi v uplynulé dekádě, rozhodně nebude jednoduchý úkol.

Zbavit se českých aktiv, a to za nižší než pořizovací cenu, není zdaleka první krok na cestě za jeho splněním. Už v létě firma proÉra dala svou irskou pobočku, která na tamějším trhu držela přibližně třetinový podíl. Cena transakce dosáhla dle agentury Bloomberg miliardy dolarů. K tomu připočtěme úklid ve Velké Británii, kde Telefónica vzdala souboj na poli pevného připojení, když prodala část firmy Murdochovu impériu Sky. Za kanálem dlouhodobě na konkurenci ztrácí a podle některých komentátorů byl prodej přípravou na fúzi s partnerem, nebo dokonce na prodej celé mobilní větve (byť se to vzhledem k velikosti britského trhu nezdá dvakrát pravděpodobné). Ke světu zády Na rozdíl od francouzské pomerančové konkurence však Telefónica neztrácí apetit k boji na více frontách. A to rovnou na té vůbec největší, německé. Letos v červenci odsouhlasila nákup německého operátora E-Plus v hodnotě pěti miliard eur, čímž se stane německou telekomunikační firmou číslo jedna. Obsluha necelé poloviny našich západních sousedů přinese Telefónice roční tržby kolem 8,6 miliardy eur. Přibližně ve stejné době navíc firma navyšuje svůj podíl v operátorovi Telco, jehož prostřednictvím drží podíl v Telecom Italia. Aby mohla pomocí hlasovacích práv kontrolovat dění v největší italské telekomunikační společnosti, investovala necelou miliardu eur.

Když už jsme u Německa, střízlivý a opatrný postup zatím volí největší evropský operátor Deutsche Telekom. Jako lídr trhu si to ostatně může dovolit. Jak je českým čtenářům jistě známo, už delší dobu probíhají diskuse ohledně budoucnosti Telekomu ve střední a východní Evropě, včetně 60procentního podílu v tuzemském T-Mobilu.

Němcům vadí, že na Východě vlastní pouze mobilní operátory, ale žádné pevné sítě, což je znevýhodňuje. V Berlíně zatím ale postupují s rozvahou. Rozhodují se mezi bílou vlajkou a přímým útokem. Druhá možnost by znamenala odkoupení středoevropských firem jako GTS nebo Netia, a tudíž posílení zdejší pozice.

Z velké čtyřky zbývá Vodafone. Britský kolos se zatím svých evropských držav nepouští, na rozdíl od nich však snižuje svou přítomnost na jiných kontinentech. Tu ve Spojených státech prodal před dvěma měsíci v obří akvizici za necelých 150 miliard dolarů. Nedávno se také zbavil podílu na čínském trhu.

Kellner spasitel Jak je vidět, nacházíme se v éře velké přestavby mobilního trhu v Evropě. Jak do ní zapadá ostře sledovaný Kellnerův obchod, odpoví teprve budoucnost. Už nyní si ale můžeme klást otázky ohledně toho, jak bude ekonomika kolem mobilní komunikace, v dnešní době tak zásadního prvku našich životů, v dohledné době vypadat.

Pokud Evropská unie nepokročí dál ve sjednocení trhu, pravděpodobně to pro státy velikosti Česka nebude vůbec růžové.

Vyšší finanční nároky na obsluhu stále komplexnějších technologií patrně nebudou moci zastat lokální firmy, zatímco ty velké se z méně výnosných trhů budou dál stahovat. V tomto smyslu nás možná na poli mobilního volání a internetu čeká dvourychlostní Evropa. Bohaté lidnatější státy se budou těšit z kvalitních služeb, které si budou vzhledem k velikosti trhu moci dovolit, zatímco ty ostatní ustrnou na mrtvém bodě.

Za pozornost stojí také stále aktivnější vystupování asijských hráčů. Jak už bylo řečeno, v Rakousku se třetím operátorem stala Číňany vlastněná společnost Hutchinson Telecommunications. Ta si ale za poslední roky vybudovala pozici také ve Velké Británii, Dánsku, Švédsku, Irsku či Itálii. V posledně jmenované zemi dokonce několikrát vyjednávala o akvizici tamní jedničky. Asijský apetit dává dokonalý smysl. Tamní trhy hrají dnes prim v růstu tržeb a ještě dlouho budou. Příjmy z asijských trhů se letos vyšplhají podle odhadů na půl bilionu dolarů.

Nedostatkem hotovosti tedy na rozdíl od svých evropských protějšků rozhodně netrpí.

Myšlenka jednotného evropského trhu má už od svého vzniku mnoho zastánců a patrně ještě mnohem více odpůrců. Ale pokud už jednou existuje, nezdá se zrovna logické, aby byla vynechána oblast natolik důležitá jako mobilní komunikace. My Češi jsme zvyklí nadávat na drahé volání a nekvalitní služby.

Pravda, v porovnání s okolními zeměmi se zdejší trh nachází někde na úrovni třetihor.

Ale pokud nebude mobilní byznys rentabilní, i naše třetihory by se mohly stát minulostí, na niž budeme vzpomínat s nostalgií. Petr Kellner váš telefon určitě z vlastní kapsy platit nebude. l

Evropa přestává vynášet Vývoj ročního obratu telekomunikačních společností ve světě (r. 2012, v %)

Zdroj: GSMA

O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče