Velká malá domů

07. dubna 2014, 00:00 - Petr Weikert
07. dubna 2014, 00:00

Za nenasytnost stojí před soudem celé bývalé vedení Libereckého kraje. Podle někdejšího hejtmana je obvinění ze střetu zájmů absurdní

Soudce Okresního soudu v Liberci Richard Skýba má na stole kauzu, kterou v takovém rozsahu česká justice ještě neřešila. Obžalováno je devět lidí z bývalého sociálnědemokratického vedení kraje včetně bývalého hejtmana Stanislava Eichlera. Vedle nich stojí ještě dva manažeři krajské společnosti Silnice LK. Kvůli střetu zájmů jim hrozí až osmileté tresty.

O co jde? Krajští politici brali peníze jak za svou zvolenou funkci, tak za posty ve firmě Silnice LK a českolipské nemocnici, tedy krajských organizacích, do kterých se dostali díky politickým funkcím. Jde konkrétně o dva bývalé radní Zdeňka Bursu a Pavla Petráčka. Prvně jmenovaný měl na kraji na starost ekonomiku, druhý sociální tematiku a oba seděli a brali odměny zároveň v dozorčí radě českolipské nemocnice. Kromě českolipské nemocnice si ještě přivydělávali v dozorčí radě krajské společnosti Silnice LK, stejně jako bývalý radní pro dopravu Martin Sepp.

Zbývající členové krajské rady a manažeři Silnic LK pak nesou podle obžaloby vinu za to, že s nimi sepsali nebo odsouhlasili smlouvy. Včetně exhejtmana Eichlera. „Hlasoval jsem jen pro vzorovou smlouvu beze jmen,“ hájí se dnes. Kauza ho prý poškodila, těžko se etabluje na trhu práce. Proces považuje podle vlastních slov za absurdní.

Když se zhasne Zákon o střetu zájmů vstoupil v platnost v roce 2006. Členové krajských zastupitelstev, kteří pracují pro kraj na plný úvazek a jsou takzvaně uvolnění pro výkon své funkce, podle něj nemají nárok na odměny v orgánech krajských společností. Důvod je jednoduchý: zastupují zájmy kraje, za které je kraj také platí. Další odměnu by brát neměli.

Zákon ale prošel novelou, která se sněmovně příliš nepovedla. Kdo chtěl, mohl normu v letech 2008 a 2009 obcházet. Využívali toho hojně čeští poslanci. Ačkoli podle zákona nemohli brát třeba ve vedení VZP odměny, nechávali si je vyplácet s odůvodněním, že jde o veřejnoprávní instituci, na kterou se ustanovení zákona nevztahovala. Stejné to bylo v orgánech státních fondů - dopravní infrastruktury a rozvoje bydlení. Odůvodnění bylo obdobné: šlo o fondy, a ne firmy.

Krajští radní si podobně jako tehdy poslanci přivydělávali desetitisíce až statisíce ročně. U některých to ale trvalo až do roku 2011, přičemž od roku 2009 začala platit přísnější pravidla. Dnes bývalí krajští politici peníze vracejí, aby snížili výši případného trestu. „V té době jsem byl přesvědčen, že jsem žádný zákon neporušil,“ tvrdí Martin Sepp.

Při výpovědích svědků přišel na řadu i krajský právník Karel Ulmann. Podle něj krajští zastupitelé dostali upozornění na zákon o střetu zájmů bezprostředně po svém zvolení v roce 2008. Na nelegálnost pobírání odměn v krajských společnostech pak právníci znovu radní upozornili na podzim roku 2010.

A že si to uvědomili, ukazuje příklad liberecké nemocnice. I v jejím vedení seděli krajští radní - hejtman Eichler a radní pro zdravotnictví Pavel Novák. Šéf nemocnice Luděk Nečesaný jim v roce 2010 poslal dopis, kde je informoval, že už nebudou za posty v dozorčí radě dostávat peníze, protože jsou ve střetu zájmů. I soudci Richardu Skýbovi přišlo nezvyklé, že obžalovaní radní o svém střetu zájmů nevěděli.

Praha ví, jak na to Případ v Liberci vypadá na první pohled velmi přísný s ohledem na to, co se děje například v Praze. V době, kdy už liberečtí radní museli kritizované odměny přestat pobírat, měli pražští zastupitelé ještě lepší zisky ze společností s městskou majetkovou účastí.

Důvod je ten, že zastupitelé na rozdíl od radních jsou takzvaně neuvolnění a mohou odměny pobírat.

Praha má tu výhodu, že je bohatým městem s podílem v přibližně 17 firmách. Zatím poslední majetková přiznání zastupitelů pocházejí z loňského roku a reflektují předchozí období, tedy rok 2012, kdy panovaly v Praze jiné politické poměry než nyní.

Ale přesto pro srovnání, aby liberečtí věděli, kde se točí peníze: třeba šéf dozorčí rady společnosti Kolektory Praha Petr Trombik (TOP 09) měl ročně 289 tisíc, místopředseda dozorčí rady Kongresového centra Milan Urban z téže strany 120 tisíc. Člen dozorčí rady Pražské energetiky si tehdy přišel dokonce na 420 tisíc, v roce 2012 tam seděli Monika Krobová Hášová (TOP 09), Michal Štěpán (TOP 09) a Vladimír Schmalz (ODS). Jistě, zákon se na ně nevztahuje. Ale seděli by v orgánech těchto firem, pokud by nebyli v zastupitelstvu? Soud v Liberci ještě svůj verdikt nevynesl. Bývalý hejtman Eichler vystoupil z ČSSD, vloni v lednu proběhla médii zpráva, že začal pracovat ve státním ČD Cargo poté, co na podzim 2012 neúspěšně kandidoval v senátních volbách. Smlouvu s Cargem měl v kapse z roku 2008, kdy si ČSSD jistila své kandidáty před případným neúspěchem v krajských volbách. Eichler se do politiky zkoušel vrátit i ve sněmovních volbách jako dvojka na krajské kandidátce zemanovců za bývalým fotbalistou Janem Nezmarem.

Inu, bez eráru je to těžké. V Liberci už to vědí.

I soudci Richardu Skýbovi přišlo nezvyklé, že obžalovaní radní o svém střetu zájmů nevěděli.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče