Menu Zavřít

Velká elektrická revoluce může Muska postavit na roveň Edisonovi

28. 3. 2015
Autor: CC BY-NC 2.0: jdlasica via Flickr

Když šéf elektroautomobilky Tesla Elon Musk vysvětloval v první půli února, proč firma prodává hůře, než se očekávalo, prohodil mezi řečí, že během několika měsíců začne s výrobou baterií, které budou schopny zásobit domácnosti elektrickou energií. Protože pozornost přítomných byla upřena na osud Tesly, poznámka zapadla. Ve skutečnosti však byla – i při vysokém Muskově standardu – přelomová.

Ďábelsky nadaný fyzik-podnikatel-vizionář jí odhalil poslední článek ze skládačky, která může časem postavit na hlavu veškerý energetický trh planety, znatelně zlevnit prakticky veškerou ekonomickou aktivitu, co na zemi je, a mohutně přispět k řešení palčivého dvojproblému docházejících energetických zdrojů a ekologických obav z klimaticky nevlídné budoucnosti.

Baterky namísto pistolí

Město Reno v americkém státě Nevada proslulo v minulosti snadnými rozvody i nevšední koncentrací pistolníků. Dnes roste na jeho okraji, v průmyslovém parku porostlém divokou šalvějí, podnik neméně dobrodružný: Muskova továrna na baterie. Ne nadarmo se jí přezdívá „gigafactory“. Plánovaná investice je pět miliard dolarů; během pěti let by továrna měla vyrábět zhruba tolik lithium-iontových baterií, kolik se jich dnes vyprodukuje po celém světě.

 Elon Musk při prezentaci gigatovárny (foto z června 2014)
Elon Musk při prezentaci gigatovárny v červnu 2014

Baterie samy o sobě samozřejmě nijak obzvlášť revoluční technologií nejsou (ačkoli by měly být lepší než ta, která sedí v motoru vašeho auta). Vtip je v tom, že by měly propojit dvě dosud odděleně fungující novátorské myšlenky stran elektřiny, a to její získávání ze sluneční energie a její využití pro pohon automobilů.

To by mohlo dát vzniknout nadkritickému množství produkce, za nějž by se obě disciplíny staly plně konkurenceschopnými v souboji s klasickými automobily a energetikou založenou z největší části na pálení ropy, plynu a uhlí – tedy na činnosti jedovaté, politicky delikátní a omezené neodvratným vyčerpáním zdrojů.

Ona myšlenka funguje tak, že si lidé budou schopni koupit (či pronajmout) levné solární panely, připojit je k výkonné baterii a jí napájet nejen svoji domácnost, nýbrž i auto. Až dosud je největším problémem solární energie její nepravidelný přísun.

Solární energie

Nejkrušnější překážkou rozvoje elektromobilů, jež stála i za zmiňovanými špatnými loňskými výsledky Tesly, jsou zase potíže s dobíjením, ať už vinou příliš řídkých sítí nabíjecích stanic, nebo v důsledku příliš dlouhé nabíjecí doby. Muskovy baterie by tak zabily dvě tučné – a superlukrativní – mouchy jednou ranou.

Vše je připraveno

Ojedinělá je ona okolnost Muskova příběhu, že tento jihoafrický byznysmen již v podstatě má všechny potřebné revoluční komponenty pohromadě. Nejméně známou z jeho tří velkých firem (kromě Tesly se k nim počítá ještě vesmírná firma SpaceX) totiž je SolarCity, výrobce solárních panelů, jehož představenstvu on sám velí a jeho bratranec Lyndon Rive společnost vede coby výkonný ředitel.

Její obchodní model funguje tak, že vyrobí panel a pronajme jej soukromníkovi za cenu nižší, než jakou by zaplatil za běžný odběr elektřiny. Když má smůlu a nesvítí slunce, odebírá elektřinu jako každý druhý ze sítě; když je slunce dost, přebytek energie zase do sítě prodává, jako je tomu jinde po světě. Po necelých devíti letech existence má SolarCity 168 tisíc zákazníků a ovládá 39 procent amerického trhu se solárními panely.

Takové uspořádání samozřejmě dává Muskovi obrovskou výhodu pro rozjezd výroby výkonných baterií. On sám tvrdí, že již má k dispozici laboratorně odzkoušený vzorec baterie nevšedních parametrů stran účinnosti i životnosti. U někoho jiného by to bylo chvástání, ale z úst člověka, který v minulosti už dokázal vyfouknout vesmírný kšeft agentuře NASA a jehož elektromobil zrychlí z nuly na sto za 3,7 vteřiny, to nereálně nezní.

Solární energie

Naopak v defenzivě jsou klasické energetické firmy. „Smrtelnou hrozbu mohou utilitní firmy od solární elektřiny čekat ve chvíli, kdy budou systémy na ní založené schopny energii uchovávat,“ citovala agentura Bloomberg Amoryho Lovinse, zakladatele společnosti Rocky Mountain Institute, jenž z městečka Snowmass ve státě Colorado poskytuje americkým firmám energetické poradenství. „Takový izolovaný systém je neregulovaný produkt, který si můžete koupit v maloobchodním řetězci – a protagonisté starého obchodního modelu nemají, jak by mu čelili,“ vysvětluje.

Lovins ví, o čem mluví. Jak se na člověka jeho povolání sluší, má doma všechno – včetně topení – zařízeno na elektřinu a jezdí teslou. Jeho měsíční účet za elektřinu přitom čítá 25 dolarů, tedy zhruba šest set korun; na tolik vás za běžných okolností vyjde jenom pohled na vypnutý elektrický přímotop.

Energetické firmy pod tlakem

Firmy jsou si nebezpečí vědomy. „Lze si představit, že jednoho dne umožní mikroturbíny a technologické systémy uchovávání energie v bateriích spotřebitelům nezávislost na distribučních sítích,“ uvádí loňská zpráva organizace Edison Electric Institute, skupiny sdružující americké veřejně obchodovatelné energetické firmy.

Podle švýcarské banky UBS, která trojkombinaci solární energie, baterie a elektromobily loni věnovala obšírnou studii, však utility nemusejí nutně zajít na úbytě, záleží na tom, jak se nové situaci dokážou přizpůsobit (viz graf). Nejdůležitější změnou podle UBS bude změna orientace – z centralizovaných výrobců energie se stanou především distributoři, kteří budou v rámci takzvaných chytrých sítí muset pružně reagovat na vzrůsty a poklesy spotřeby.

Právě tak vidí budounost i Lyndon Rive ze SolarCity. „Až budou solární systémy s bateriemi rozmístěny po celé síti, bude síť moci jimi vyprodukovanou energii rychle posílat tam, kde je jí zrovna třeba, což sníží náklady,“ citoval jej časopis The Verge.

Kromě toho mohou energetické firmy částečně spoléhat i na to, že pokud se Muskův plán ujme, stoupne všeobecná poptávka po elektrické energii. To by mělo díru po odcházejících zákaznících alespoň částečně zacelit.

Koupě elektromobilu se někde vyplatí

A že by se plán ujmout mohl, o tom svědčí čísla: v některých ekonomikách se například koupě automobilu poháněného elektřinou ze solárně krmených baterií vyplatí již dnes a za 15 let by měla při klesající ceně panelů, baterií i vozů být jednoznačně výhodnější než koupě vozu se spalovacím motorem – a to i bez vládních intervencí, které dnes různými formami elektrické automobily dotují.

Nic z právě řečeného neznamená, že má Musk úspěch zaručen. Mnoho faktorů může selhat. Například ropa může být v následujících letech tak levná, že konkurovat jí nebude ekonomicky únosné. Spotřebitelé mohou být ve svých návycích konzervativnější, než například UBS očekává. Ceny revolučních komponentů mohou klesat pomaleji, než jak praví optimistické předpovědi. Naopak ceny surovin potřebných k výrobě baterií mohou nepředvídaně stoupnout. Mohou nastat ještě neznámé právní problémy. Vlády mohou ukončit své pobídky razantněji, než dnes vypadá reálné.

Ale pokud se plán ujme, bude se o Elonu Muskovi mluvit jako o člověku, který si dokázal podmanit celé klíčové odvětví ekonomiky, a ještě k tomu k velké dávce obecného prospěchu.


Čtěte také:

Elon Musk: Jednou přijde doba, kdy bude řízení auta člověkem zakázáno

Musk a Branson chtějí poskytovat internet z vlastních družic

V USA roste největší továrna na solární panely na západní polokouli

BRAND24

První krok k továrně na baterie. Tesla podepsala dohodu s Panasonicem

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).