Velká domů

10. března 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
10. března 2014, 00:00

Ukrajinská ekonomika přežívá i z několika miliard, které ročně pošlou gastarbeitři z Česka

Zvláštního hloučku chlapíků, kteří každou sobotu ráno postávají poblíž nástupiště číslo 6 na pražském autobusovém nádraží Florenc, si nelze nevšimnout. Bundy upnuté ke krku a poněkud sveřepý výraz ve tváři však rozhodně neznamenají, že by vytížená linka Praha–Doněck vozila domů ukrajinské ranaře. Naopak. Gastarbeitři pracující v Česku mají sami důvod k obavám. V kapsách kožených bund vozí stovky dolarů – nemalou část jmění, kterou si u nás vydělají těžkou a většinou špatně placenou prací.

Autobusy z Florence nepředstavují jen běžné spojení s domovem – jsou i důležitou částí příběhu ukrajinské ekonomiky. Málokterá země je tolik závislá na penězích vydělaných v zahraničí jako právě Ukrajina. A málokterá země má zase tak silnou a výraznou komunitu Ukrajinců jako Česko.

Světová banka vypočítala, že formou takzvaných remitencí se na Ukrajinu loni dostalo více než devět miliard amerických dolarů. Po krátkém propadu v krizovém roce 2009 má přitom objem financí přivezených či zaslaných z ciziny vzestupnou tendenci. Co do objemu remitencí se Ukrajina loni dokonce probojovala do první desítky zemí, kterým jinak vévodí Indie a Čína.

Jen o něco lépe je na tom Ukrajina v poměru remitencí k domácímu produktu, který je z pěti procent tvořen právě transfery Ukrajinců pracujících v zahraničí. S výjimkou Moldavska není ve východní Evropě jiná země, která by se tolik spoléhala na pomoc expatriantů.

Čím déle, tím méně Ukrajinci usazení v Česku domů ročně přivezou několik miliard korun. Přesné číslo se s jistotou vypočítat nedá. Ukrajinská národní banka udává, že v roce 2011 Ukrajinci vyvezli z Česka 34 milionů amerických dolarů. Což jsou ovšem jen registrované bankovní toky, které nezohledňují vůbec nejčastější způsob předávání peněz – z ruky do ruky.

Tým Geomigrace na Přírodovědecké fakultě UK došel na základě vlastního šetření v roce 2012 k jiným číslům. Výše remitencí výzkumníkům na základě pestrého vzorku respondentů vyšla na necelých 51 tisíc korun ročně na osobu. S tím, že Ukrajinci s dlouhodobým pobytem zasílají o něco více, zatímco ti, kterým stát udělil trvalý pobyt, ročně přivezou domů kolem 41 tisíc korun.

Podobný pokles remitencí v závislosti na délce pobytu vyšel i ze studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která zkoumala příjmy a výdaje migrantů v roce 2010.

Průměrný Ukrajinec tehdy podle sociologů přispěl svým blízkým částkou 34 200 korun.

Vezmeme-li v úvahu, že 90 procent Ukrajinců žijících u nás je v produktivním věku a peníze pravidelně posílá přes 60 procent z nich, reálná suma financí dodaných domů rodinám a příbuzným se může pohybovat mezi dvěma až třemi miliardami korun ročně. Což je zhruba desetina sumy, kterou si u nás Ukrajinci vydělají.

Studie Geomigrace vyčíslila průměrné příjmy z podnikání na 21 200 korun měsíčně, zatímco u zaměstnanců to bylo 16 900 korun.

Ovšem s tím, že respondenti v průměru pracovali 55,5 hodiny týdně, a zastali tak fakticky 1,5 pracovního místa.

Čtvrtina domů Výši peněz posílaných domů přitom příliš neovlivňuje skutečnost, zda jde o muže, či ženu. V obou případech putuje na Ukrajinu zhruba pětina až čtvrtina příjmů. Významné rozdíly jsou naopak v tom, zda migrant zanechal doma část rodiny, nebo se do Česka vydal sám.

„Separace od partnerky, manželky nebo alespoň jednoho dítěte má silný a pozitivní efekt na objem zasílaných remitencí,“ konstatuje studie Sociologického ústavu. Pro Ukrajince to platí dvojnásob. Na rozdíl od Vietnamců, migrantů ze zemí bývalé Jugoslávie nebo třeba Rusů jich většina nechává své děti doma.

Částky na pomoc rodině, která zůstala na Ukrajině, také ovlivňuje pracovněprávní status. Živnostníci zasílají méně než ti, které vyplácí agentura práce. Nejlépe jsou na tom migranti vykazující vlastní zaměstnance. I když do této kategorie mohou spadat také polomafiánské struktury, kdy gastarbeitři musejí pracovat takzvaně pro klienta. Tedy šéfa, kterému odvádějí část příjmů za to, že mají práci, ubytování a potřebné doklady.

Nejrůznější „zprostředkovatelé“ jsou přitom uvnitř ukrajinské komunity poměrně častým fenoménem. S „klientem“ má podle studie Geomigrace zkušenost více než třetina českých Ukrajinců. A 37 procent respondentů pak uvedlo, že musejí pracovat pod tlakem a jsou vystaveni pracovnímu přetížení. Čtvrtina zpovídaných se dokonce setkala přímo s diskriminací.

Nelze se proto divit, že pro cestu peněz na Ukrajinu volí gastarbeitři tu nejjednodušší – osobní převoz bankovek. Tři čtvrtiny dávají podle průzkumu Geomigrace přednost dolarům, euru důvěřuje 17 procent, na českou korunu sázejí jen čtyři procenta respondentů. Přímou cestou, tedy předáním z peněženky do peněženky, putují téměř čtyři pětiny všech financí určených pro domovskou zemi. Ať už je fyzicky vezou přímo remitenti nebo přátelé či řidič autobusu. Migranti to považují za bezpečnější cestu, než jsou transfery virtuálních peněz.

Podstatnou roli hrají i relativně vysoké náklady zasílání remitencí. Podle databáze, kterou čtvrtletně zpracovává Světová banka, stojí převod dvou set dolarů (necelé čtyři tisíce korun) z Česka na Ukrajinu na poplatcích sto až čtyři sta korun v případě využití nebankovních společností, banky si pak účtují i třikrát více. Zabezpečený, ale drahý mezibankovní převod proto volí jen mizivá dvě procenta Ukrajinců.

Životní nutnost Miliardy z Česka ovšem nejsou žádnými investicemi, které by přímo obohatily ukrajinskou ekonomiku a projevily se třeba v Zakarpatí v regionálním měřítku. Jsou to peníze, kterými se dotují základní potřeby – jídlo, oblečení, elektřina, nebo třeba školné, a kompenzují nízké důchody i neexistující všeobecný systém zdravotního pojištění. Peníze od migrantů, určené k okamžité spotřebě, tak často suplují nefunkční státní sociální politiku.

„Remitence brání dopadu na úplné dno. Nejsou to žádné peníze na přilepšenou, jedná se spíše o životní nutnost. Jejich podstatou je, že si mnohé ukrajinské rodiny zajistí alespoň základní potřeby v jinak poměrně velmi nízké životní úrovni,“ říká Dušan Drbohlav, vedoucí centra Geomigrace.

Jedinou „tvrdou“ investicí je koupě auta nebo udržování a postupné zvelebování domů. S nimi je to ale podobné jako třeba na Balkáně. Většinou zůstávají nedokončené a postupně se staví právě tolik, na kolik je sil a peněz. Ukrajina je tak zatím vzdálená od ideálního stavu, kdy remitence pomáhají oživit upadající region.

Třeba tím, že dovolí rozjet nové podnikání, vybavit dílnu moderními stroji nebo si pořídit traktor a zlepšit domácí hospodářství.

Hodnotit miliardy korun, které ročně plynou na Ukrajinu od krajanů žijících a pracujících v Česku, jako utopené peníze, je však přehnané. Remitence umožňují tisícům rodin na Ukrajině žít důstojnější život, a plní tak funkci finanční pomoci ze zahraničí, která je navíc přesně zacílená. A tu Ukrajina, až se současná vojenská a politická krize přežene, bude potřebovat ze všeho nejvíc.

Životní potřeby, žádné investice

Využití peněz zaslaných z Česka na Ukrajinu

(hodnocení respondentů od 1 – nevýznamná

až 5 – velmi významná spotřeba)

Potraviny 3,2

Energie 2,74

Oblečení 2,94

Platba zdravotní péče 2,5

Oprava starého domu 2,29

Oslavy, svátky, dárky příbuzným 2,28

Domácí spotřebiče, nábytek 2,27

Dary církvi 2,12

Vzdělání/školné 1,93

Úspory 1,6

Stavba nového domu 1,52

Splácení dluhů 1,51

Koupě auta 1,47

Investice do podnikání 1,2

Koupě pozemku 1,14

Zdroj: Geomigrace

Graf

Z kapsy do kapsy Způsob zasílání peněz z Česka na Ukrajinu (v %)

Osobně přes kamarády 17

Přes převodní společnost 15

Přes zprostředkovatele 14

Vkladem na účet v ČR 3

Mezibankovním převodem 2

Osobně při cestě domů 49

Zdroj: Geomigrace

Graf

Dolary vedou Měna, ve které obvykle dorazí peníze z ČR na Ukrajinu (v %)

Americký dolar 75

Euro 17

Ukrajinská hřivna 4

Česká koruna 4

Zdroj: Geomigrace

Graf

Miliardy z ciziny Výše přijatých remitencí na Ukrajině (v mld. USD)

O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

 Nicolas Sarkozy

Sarkozy by se pokusil zvrátit brexit novou smlouvou o EU

Uber - označení nástupní plochy v americkém Portlandu

Uber chce globálně rozvážet jídlo. Vstoupí do více než dvacítky zemí

 Policie (ilustrační foto)

Zavedení kontroly hranic může trvat pět hodin, ukázalo cvičení

Řecké pobřeží (ilustrační obrázek)

Čedok vrací polovinu v Eso travel původnímu majiteli

 Radmila Kleslová (ANO)

Piráti žalují České dráhy. Kvůli Kleslové

Těžba ropy (ilustrační foto)

4 překážky na cestě ke stabilnímu trhu s ropou

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče