Velká americká socialistická revoluce

08. února, 00:00 - Lubomír Heger
08. února, 00:00

Vidět zklamáním zcepenělého Donalda Trumpa bylo jednou z radostí prvních prezidentských primárek v USA

Vyhodnocovat výsledky „kaukusů“ v nejnetypičtějším ze všech amerických států jménem Iowa, který své hlasování pojmenoval podle rituální volby náčelníka dávného indiánského kmene Algonkinů, a aspiruje tak na titul nejkošatější slepé větve demokracie (pro pořádek – voliči demokratů vybírají místní delegáty, kteří pak na stranické konferenci volí okresní delegáty, kteří na jiné konferenci volí státní delegáty, kteří na federálním konventu volí jednoho kandidáta – a to pravé volby ještě pořád nezačaly), bylo vždy krkolomným úkolem. Jestli má hlasování v Iowě vůbec nějaký smysl, je jím zadupat nejslabší kandidáty a odhalit slabiny těch nejsilnějších. To se povedlo – ukázalo se třeba, že největším darebáčkem nemusí být Donald Trump.

Vyhráli všichni Tábor Teda Cruze (viz profil) rozeslal během hlasování na mobily voličů urgentní zprávu, že Dr. Ben Carson si „bere volno“ a na příští týden chystá „velkou zprávu“. Carson si chtěl pouze v příštích dnech odskočit pro nové šaty, ale to už velký počet jeho voličů stačil hlasovat pro Cruze – jak jim „dobrovolníci“ z jeho tábora na sociálních sítích hbitě doporučili – v domnění, že Carson z klání odstupuje. Ještě předtím obdržela řada rodin v Iowě od Cruzových lidí dopis s poukazem na nízkou volební účast v minulých letech (i k těmto informacím se lze v USA dostat) a výzvou, aby ji tedy výběrem správného kandidáta napravili. ČSSR roku 1976? Nikoli, Iowa 2016.

Za „vítěze“ primárek v Iowě bývá označován ten, kdo buď hlasování skutečně vyhraje, anebo svým výsledkem výrazně předčí očekávání. V tom případě má Iowa vítězů několik, vlastně skoro všechny favority. Největším vítězem je ale však Bernie Sanders. Jestliže se Hillary Clintonové po dvaceti letech pinožení po nejvyšších patrech politiky a mnoha kampaních s dnes již chřadnoucím bělovlasým pánem po boku (Billem Clintonem) podařilo přesvědčit pracující matky, aby ji přicházely masově ve volbách podpořit, děti těchto matek chodí stejně masově házet hlasy pro jejího konkurenta Sanderse, aniž by se ten o jejich přízeň nějak výrazně ucházel. Jak to? Jedno z možných vysvětlení je, že v Americe se právě rodí cosi, co nápadně připomíná třídní boj.

A kolik dlužíte vy?

Server Vox.com a agentura Morning Consult si ve dnech těsně před hlasováním nechaly udělat průzkum, v němž vzorku 1884 registrovaných voličů položily otázku: „Souhlasíte s tím, že v příští dekádě bude muset proběhnout politická revoluce, aby se peníze nejbohatších Američanů přerozdělily mezi střední třídu?“ Kladně odpovědělo 54 procent respondentů. Například 68 procent Afroameričanů a 65 procent Hispánců, ale taky 51 procent bílých Američanů, stejný počet evangelíků, a dokonce 55 procent stoupenců Tea Party. „Byli jsme zvědaví, jestli termín politická revoluce bude respondenty spíše přitahovat, nebo odpuzovat,“ sdělil zadavatel průzkumu. Odpovědi korespondují s úspěchem Bernieho Sanderse, který jako by neměl jiný program než ze Spojených států udělat takovou velkou Belgii. Asi jej nepotěší jiné zjištění průzkumu, totiž že Američané se ve své většině pořád více obávají příliš silné vlády než příliš mocných korporací, nicméně poselství zůstává stejné – ve jménu ožebračené střední třídy (její příjmy posledních deset let buď stagnují, nebo dokonce klesají) je už nyní možné vést úspěšný třídní boj. Sanders na svých shromážděních s oblibou pokládá otázku: „Řekněte, jakou máte výši dluhu?“ A voliči se pak překřikují s šesticifernými odpověďmi.

Hillary Clintonové, příjmově jedné z nejúspěšnějších žen v USA, patrně nezbude než si za tento vlak připojit svůj vlastní vagon.

Nebo o střední třídu přijde i v dalších primárkách.

Za „vítěze“ primárek v Iowě bývá označován ten, kdo buď hlasování skutečně vyhraje, anebo svým výsledkem výrazně předčí očekávání. V tom případě má Iowa vítězů několik, vlastně skoro všechny favority. Všichni prezidentští vítězové

Výsledky a

odhady*

v %)

Bernie Sanders demokrat, 75 let

49,6

44,0

Senátor z Vermontu měl být outsiderem voleb, namísto toho je hlavní hvězdou první fáze primárek. Působí jako roztržitý profesor a má pověst socialisty, ve skutečnosti však Marxe odmítá a zhlédl se v evropské sociální demokracii. Zaklíná se střední třídou, které nabízí vysoké školy zdarma, všeobecnou zdravotní péči a minimální plat 15 dolarů na hodinu. Požaduje mírné zvýšení daní, takže si všichni kladou otázku, odkud chce na svůj sociální stát čerpat peníze. Studenty a voliče do 30 let, jejichž miláčkem se stal tak trochu k vlastnímu překvapení, to očividně netrápí.

Ted Cruz republikán, 45 let

27,6

24,0

Mladý senátor z Texasu, který je v politice teprve tři roky, má pověst neskutečně nadaného právníka, který by mohl hrát ve filmu Perryho Masona. Přes své mládí zastává ultrakonzervativní hodnoty (hájí trest smrti, neschvaluje potraty ani sňatky homosexuálů, chce volný prodej zbraní) a je horlivým křesťanem. Jako syn mučeného kubánského disidenta se zaklíná svobodou, činí tak ovšem hlavně vágními hrozbami kořeněnými biblickým výrazivem (na IS chce třeba pořádat „kobercové nálety, až bude poušť planout“). Volí jej náboženská pravice, středoví voliči jej nesnášejí.

Marco Rubio republikán, 44 let

23,1

17,0

Ještě mladší senátor z Floridy, další syn kubánských imigrantů. Též konzervativec, ale na rozdíl od Cruze má sex-appeal i pro chudinu a liberální pravice jej vnímá jako poslední šanci, jak postavit proti demokratům důstojného a „normálního“ kandidáta (tedy nikoli Trumpa nebo Cruze). Je skutečnou hrozbou pro Hillary Clintonovou, jejíž tábor si jej během volební noci dokonce vyslechl z televizní obrazovky a ani jej nevypískal. Kdyby se mu podařilo etablovat v dalších primárkách, může se těšit na skutečný příval peněz od republikánských sponzorů.

Hillary Clintonová demokratka, 68 let

49,8

48,0

Favoritka voleb sice očekávala lepší výsledek a Sanders jí očividně přebírá voliče, přesto lze její těsné první místo v Iowě číst jako potvrzení předpovědí, že v primárkách spěje k vítězství. I kdyby v New Hampshire skončila až druhá, hlavní trumfy bude sbírat ve státech bohatých na delegáty, jako je Kalifornie, New York, Texas a Florida. Přes horší výsledek oproti odhadům překonala v Iowě trauma, které jí zde v roce 2008 způsobil svým překvapivým vítězstvím Barack Obama.

Donald Trump republikán, 69 let

24,3

29,0

Prostořekému miliardáři v Iowě pořádně spadl hřebínek, protože měl podle odhadů vyhrát. Jeho výsledek lze přesto číst jako úspěch. Do primárek v Iowě neinvestoval moc energie, stát plný horlivých evangelíků k němu cítí antipatie a Trumpova voličská základna plná chudých (penězi i duchem) nespokojenců je koncentrována hlavně ve státech na jihu a východě USA, které budou volit až v příštích týdnech. Pořád se jeví jako pravděpodobný vítěz republikánských primárek.

*Průměr ze všech průzkumů za poslední týden před primárkami v Iowě

O autorovi| Lubomír Heger, heger@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče