Ve jménu spotřebitele

19. listopadu 2012, 00:00 - Tomáš Plhoň
19. listopadu 2012, 00:00

Reforma rozhodčího soudu byla úspěšná, zaznělo na posledním Euro setkání v restauraci Mlýnec

Rozhodčí řízení v Česku funguje dobře a novela zákona, která letos začala platit, funguje také dobře. Shodli se na tom účastníci posledního z řady Euro setkání, tentokrát nazvaného Rozhodčí řízení po novele. V restauraci Mlýnec tentokrát posnídala především početná právnická komunita, a proto se i příspěvky a diskuse odvíjely v právnické terminologii. Na málokterém setkání ovšem člověk zažije takovou shodu na tom, že něco funguje dobře a v budoucnu bude fungovat ještě lépe.

Máme budoucnost Ještě nedávno přitom neměla rozhodčí řízení v Česku zrovna dobrou pověst. Jako nástroj, který je obvykle vnímán coby alternativa k soudnímu řízení – jeho výhoda přitom spočívá v rychlosti a větší uzavřenosti – musel své místo na slunci dlouho ospravedlňovat.

Řada ne zrovna příznivých mediálních kauz svědčila o tom, že v minulosti bylo právě rozhodčí řízení využíváno v neprospěch spotřebitelů. Často například spor vyhodnocoval jim vnucený rozhodce, nikoli soud.

„Za poslední tři roky se stala spousta věcí.

Podle mého názoru ona novela pomohla řešit řadu problémů,“ vyjádřil své přesvědčení hned v úvodu Radek Pokorný, advokát právnické kanceláře Pokorný, Wagner & partneři a zároveň první místopředseda Rozhodčího soudu. „Dnes už si doufám nemusíme klást otázky, jestli mají vnitrostátní arbitráže vůbec nějakou budoucnost,“ potvrdil jeho slova Alexandr Mareš, partner společnosti Mareš Partners.

Ten se hned rozhovořil o tom, co považuje za největší změny v systému rozhodčích řízení. Kromě výše zmíněné novely je to také letos přijatý nový Řád Rozhodčího soudu.

Soustavně na něm pracovalo několik skupin a výsledkem měl být řád odpovídající modernímu řízení, například s využíváním datových schránek nebo elektronických podpisů. „Podařilo se odstranit letitou dichotomii dvou řádů. Jeden existoval pro vnitrostátní spory a druhý pro mezinárodní spory. Napříště už máme jen jeden, a to pro všechny druhy sporů. Stejně jsme sjednotili i pravidla o nákladech pro vnitrostátní a mezinárodní spory,“ vysvětlil změny Mareš.

Práce nekončí I pro laika bylo z jeho výkladu jasné, že rozhodčí soud skutečně prošel řadou dílčích i zásadních proměn. Byly například zrušeny stropy poplatků za rozhodčí řízení, což podle Mareše ocenili téměř všichni účastníci. Zároveň byl vyjasněn mechanismus náhrady nákladů vítězné straně. To mělo sice fungovat i dosud, ale zpravidla se po ukončení řízení objevovaly spory a každá strana obvykle nesla náklady sama. Nyní má vítěz sporu jednoznačný nárok na náhradu, pokud rozhodčí senát nerozhodne jinak.

Z trochu jiné stránky se tématem zaobíral další řečník, senior advokát kanceláře BBH Robert Klenka. Ten se věnoval především spotřebitelským sporům, které ostatně byly hlavním důvodem změn v zákoně a také příčinou kritiky rozhodčích řízení. Také z jeho řeči bylo jasné, že s provedenou novelizací souhlasí. Kupříkladu pravidlo, podle kterého již nesmí být rozhodčí doložka součástí obchodní smlouvy, je správným krokem. Ostatně právě v tom byli spotřebitelé často mystifikováni. Firmy jim zhusta rozhodčí klauzuli podstrčily ve smlouvě v takovém znění, že případný spor zkrátka nemohli vyhrát. Podle Klenky ale řešení v zákoně není zcela bez chyb.

„Nyní vznikla podnikatelům povinnost při uzavírání rozhodčí smlouvy. Musejí spotřebitele s dostatečným předstihem informovat o všech jejích následcích,“ upozornil Klenka na přesné znění zákona. To je podle něj formulace, která půjde v praxi aplikovat jen velmi těžko. „Nevím, co přesně znamená dostatečný předstih. A jako ještě větší problém vidím povinnost informovat o všech následcích. Pokud bychom zákon dodržovali do puntíku, výsledkem by byla několikastránková memoranda ke každé smlouvě,“ upozornil Klenka.

O něco kritičtější byl příspěvek Jana Kukačky, ředitele Útvaru soudních sporů ČSOB. Ten přímo řekl, že i když došlo k četným zlepšením, rozhodčí řízení se stále netěší takové důvěryhodnosti, jaká by se od něj v ideálním případě očekávala. „My víme, že jedna z jeho výhod spočívá právě v důvěrnosti, ale v zákoně je stále zakotvena jen mlčenlivost rozhodců a neveřejné ústní jednání,“ upozornil Kukačka. Podle něj tak není zabráněno možnosti, aby jedna ze stran vyvěsila všechny informace o řízení na internet.

Cesta za hranice V poslední části se rozhovořil Zdeněk Somr, současný předseda Rozhodčího soudu. Jeho řeč se týkala obtíží, na které při reformě rozhodčího soudu narazili, a na budoucnost instituce jako takové. „Já sám, když jsem se stal předsedou soudu, jsem si kladl otázku, zda bude mít náš soud někdy smysl. Velké energetické a finanční skupiny tehdy ani ke smlouvám nedávaly rozhodčí doložky. Dnes reprezentujeme stabilní instituci, která se nemusí obhajovat,“ řekl přesvědčeně Somr. Vysvětlil, že soud sice musel na čas utlumit své aktivity v zahraničí, aby se mohl zaměřit na změnu svého fungování, v tomto ohledu však snaha podle něj byla úspěšná. „Dnes jsme největším rozhodčím soudem v Evropě. Většina z nich řeší ročně desítky až stovky případů, my jich řešíme tři tisíce,“ uvedl Somr.

K budoucnosti soudu se ještě v závěru vrátil Radek Pokorný. „Rádi bychom se teď věnovali expanzi do zahraničí. Pokud to můžu takhle říct, první část týkající se fungování našeho Rozhodčího soudu jsme splnili, a teď bychom se měli zaměřit na ty relevantní trhy, odkud se s námi budou lidé chodit soudit. Myslím, že jsou státy, které rády budou dávat doložku zrovna k nám,“ myslí si Pokorný.

Generálním partnerem akce byla tentokrát Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři. Dalšími partnery advokátní kanceláře BBH a Mareš Partners. Záštitu nad setkáním převzal Rozhodčí soud.

O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče