Ve jménu spotřebitele

29. července 2013, 00:00 - Petra Pelantová
29. července 2013, 00:00

Co všechno Evropská komise schovává pod snahu zlevnit placení kartou?

Bruselský aparát se minulý týden blýskl svým návrhem na zlevnění nákupů kartami. Ponechme stranou fakt, že plán, jehož zveřejnění Evropská komise několikrát odkládala, žádnou úlevu spotřebiteli nepřinese, spíš naopak. A vynechejme také načasování, neboť Evropská komise svůj návrh předložila Evropskému parlamentu v době začínajících parlamentních prázdnin, a poslanci se tudíž k návrhu nedostanou dřív než v září. Do té doby však hlasitá kritika určitě zmlkne.

Stojí ovšem za to ukázat, co všechno komise dostala do nové legislativy, jejímž pilířem je výrazné snížení mezibankovních poplatků při nákupech kartou. Nejedná se totiž o jediné kontroverzní ustanovení.

Brusel nás ochrání Výrazné osekání poplatků je zatím nejdiskutovanějším a také nejkritizovanějším bodem. Pro pořádek: poplatky, které si mezi sebou účtují banka obchodníka a banka klienta platícího kartou, mají být u debetních karet nejvýš 0,2 procenta hodnoty platby a u kreditních karet 0,3 procenta. Například v Česku se tyto poplatky pohybují kolem jednoho procenta.

Komise tvrdí, že část ušetřených peněz obchodníci přenesou na spotřebitele. Nepřenesou, zní poměrně hlasitá kritika. To spíš banky budou chtít peníze, o které kvůli regulaci přijdou, kompenzovat, a naúčtují je klientům jinde. A příklad Španělska, kde se tamní úřady o regulaci pokoušely v minulosti, jim dává jednoznačně za pravdu.

Za zmínku ovšem stojí i fakt, že z návrhu budou profitovat především velcí obchodníci. Obchodní řetězce si díky své síle a vysokému obratu mohou dovolit vyjednat s bankou poplatek jako určité procento z objemu obchodu, což je právě ta položka, kterou nyní hodlá komise zastropovat. Malé obchody však mají obvykle stanovený poplatek z nákupu kartou jako fixní platbu, na kterou se zastropování výše zmiňovaných nevztahuje.

V současné době rovněž platí, že pokud obchodník přijímá kartu určité značky, pak musí akceptovat všechny druhy této karty.

Tedy bez ohledu na to, zda je zlatá, platinová, kreditní či debetní. Nově ale bude mít obchodník možnost volby a přijímat bude moci jen některé typy karet.

Regulace se navíc týká takzvaných čtyřstranných systémů. Jinými slovy, zatímco například Visa a MasterCard ostrouhají, giganty jako American Express nebo Diners legislativě podléhat nebudou, což lze chápat i jako zvýhodnění některých hráčů na trhu. Jen připomeňme, že komise zdůvodnila svůj návrh mimo jiné i tím, že chce zvýšit konkurenční prostředí na trhu.

Na obtíž a ke škodě Další pastí se může stát i to, že na jedné kartě se bude moci objevit například logo MasterCard spolu s logem Visa. „Tento ,co-badging‘ může mít negativní vliv na inovace, naruší hospodářskou soutěž a pro spotřebitele bude mít pouze škodlivý a matoucí efekt. Konkrétně zde hrozí podkopání nejzákladnější formy výběru spotřebitele. Ten totiž nebude schopen rozlišit mezi službami poskytovanými různými typy platebních karet,“ říká šéf Visa pro Česko a Slovensko Marcel Gajdoš.

Zároveň Gajdoš naznačuje, že by mohla být ohrožena i bezpečnost platebních transakcí, neboť by novinka vyžadovala velmi těsnou spolupráci všech partnerů, jejichž loga se na kartě objeví.

Nadšená z posledního počinu není ani MasterCard. Javier Perez, prezident společnosti MasterCard Europe, minulý týden prohlásil, že má obavy, aby limity mezibankovních poplatků nebo například omezení pravidla akceptace všech platebních karet „nebyly spotřebitelům a malým obchodníkům na obtíž a ke škodě“. „Navíc budou bránit konkurenci a inovacím,“ uvedl.

Hotovost dražší než karta Při tiskové konferenci komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, pod něhož agenda spadá, na opakovaný dotaz novinářů, kolik a kdy by měli spotřebitelé ušetřit, neodpověděl. V dopadové studii, kterou komise zveřejnila s celým návrhem nové regulace, se píše, že na snížených poplatcích obchodníci ušetří šest miliard eur ročně. „Část z toho by mohla být přenesena na spotřebitele,“ uvádí materiál bez dalšího upřesnění.

Proč komise tak důrazně řeší placení kartou, není jasné. Ve zmíněné studii totiž jasně přiznává, že placení debetní kartou vychází značně levněji než placení v hotovosti (2,3 procenta z ceny transakce u hotovosti oproti 1,4 procenta u karet). I tyto nemalé náklady s hotovostí obchodníci nepřímo promítají do cen. To už ale bruselská elita neřeší. l

O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Je libo hypotéka se slevou?
Konec kvót na cukr - hrozba, nebo příležitost pro naše cukrovary?
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Auta
Peugeot 208, 2008 a příbuzné Citroëny dostanou do dvou let…
Porsche 911 GT2 RS údajně zajede Nordschleife pod sedm minut
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Kviz: Poznáte tato známá americká auta?
Chystá se další velký sportovní sedan. Lexus už brzy ukáže LS F s výkonem 600 koní
Technologie
Cnews FM: Náhrada za reklamy a podivné počty Microsoftu [podcast]
GPU Vega 11 by mohlo mít 2048 shaderů, AMD s ním prý chystá Radeony RX Vega 32 a 28
Intel prý chystá už i dvoujádrové Kaby Lake-X, extrémní Core i3 pro platformu X299
Nvidia nabízí levnější Shield TV. V balení však nemá gamepad
Jedna z nejlepších hororových her je teď zdarma. Stáhněte si Outlast
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít