Varšavské povstání

03. října, 00:00 - Daniel Deyl
03. října, 00:00

Polští podnikatelé ve finančních technologiích vidí v brexitu naději pro nerovný boj s bohatšími konkurenty

Osamělí a zoufalí pustili se před dvaasedmdesáti lety Poláci do boje s absurdní přesilou hákových křížů, srpů a kladiv.

Vyneslo jim to strašlivý masakr, jak bylo dobovým zvykem; ale také důvod k věčné hrdosti, jimiž ve střední Evropě jinak osud šetří. Dnes je všechno úplně jinak, a přece docela stejně.

Ač není známo, že by začínající polské firmy na poli finančních technologií čerpaly přímou inspiraci z událostí Varšavského povstání, analogie se nabízí sama. Poláci sice čelí mnohonásobně lépe financovaným konkurentům na Západě (především ve Spojených státech) i na Východě (především v Číně), přesto se v nerovném boji drží bez bázně a spoléhají na pomoc z Británie.

Pomocná ruka z ostrovů se tentokrát k Polsku napřáhla v podobě brexitu. Když vyšlo najevo, že Britové skutečně mají v úmyslu Evropskou unii opustit, začaly velké finanční globální instituce sídlící v londýnském City sondovat, jestli se j im vyplatí přesun do některého z finančních center na území Evropské unie. Jak vidíme (viz tabulka), ta nabídka není nijak oslnivá: v první třicítce žebříčku figurují pouze Frankfurt, Mnichov a Lucemburk.

Frankfurt? Nuda

První z nich by mohl být logickou volbou coby sídlo Evropské centrální banky, Bundesbanky i německé burzy. Problém je, že v City dnes pracuje bratru 550 tisíc finančníků, zatímco Frankfurt má - včetně Turků a nemluvňat - jen zhruba 700 tisíc obyvatel. Ačkoli tamní radnice spustila propagační kampaň se sloganem „Vítejte ve Frankfurtu!“, není jisté, jestli by město ustálo byť jen zlomek takového počtu příchozích. (Kromě toho, jak citoval týdeník The Economist jednoho prostořekého bankéře, „ani brexit neudělá zFrankfurtu méně nudné místo“.)

I proto se ve hře objevují také města menšího finančnického kalibru, jako jsou Paříž, Dublin, Amsterdam - a nečekaně také Varšava. Jejím hlavním argumentem přitom nemohou být ani nízká korporátní daň jako v Dublinu, ani lesk pařížského savoirvivre. Poláci jsou ale překvapivě silní v disciplíně, která může hrát v budoucnosti první housle: ve finančních technologiích.

Věřte nebo ne, Polsko se již etablovalo jako jedno ze středisek rozvoje fintech.

Podle časopisu Business New Europe staví „na relativně sofistikovaném finančním sektoru a díky osmatřiceti milionům obyvatel i na velikosti domácího trhu“. K tomu má v kraji neobvykle „slušné podmínky pro vznik a fungování technologických startupů, jež disciplínu finančních technologií posouvají kupředu razantněji než tradiční instituce“.

Digitální průkopníci

„Polsko je všeobecně považováno za průkopnickou zemi stran globální finanční digitalizace. Jsme pro své západní partnery jakousi zkušební laboratoří, kde se testují azdokonalují ty nejnovější platební metody a uživatelská rozhraní,“ říká Maciek Sadowski.

Jeho optimismus může být nesen skutečností, že je spoluzakladatelem a výkonným ředitelem neziskové nadace StartUp Hub Poland, která startupy podporuje a propojuje s případnými investory. „Co se standardů týče, už jsme předehnali nejen své regionální sousedy, nýbrž i mnohé západní trhy,“ říká Sadowski. Vzhledem ke své práci by byl blázen, kdyby říkal něco jiného - ale fakta mu nijak zásadně neodporují.

Polští exprezidenti Bronislaw Komorowski a Lech Walqsa nejsou žádní kamarádi. A přece se před rokem nechali fotografovat v družné shodě: oba svírali dres s číslem jedna (každý svůj, s vlastním jménem), a to nikoli dres ledajaký, nýbrž prominentního basketbalového klubu americké NBA Chicago Bulls. Proč to? Globálním partnerem někdejšího klubu Michaela Jordana se stal Cinkciarz, polský výrobce programu, jenž umožňuje uživatelům měnit valuty za ceny, které si sami stanoví.

Mimochodem to je polská specialita; ačkoli Cinkciarz je díky Chicagu Bulls globálně známý, v Polsku je až dvojkou za Hrmou Walutomat.pl. Čísla o hospodaření Cinkciarz - jako žádná z takových Hrem -neuvádí, ale sponzorský kontrakt s klubem NBA naznačuje, že se mu nevede zle. Od roku 2010 jím proteklo valut za 90 miliard eur, tvrdí Hrma na svých stránkách.

E-vekslák a e-špion

Cinkciarz není zdaleka sám. Finanteq je elektronická peněženka, která funguje u většiny polských bank; Kontomierz nabízí mezifiremní zprostředkování finančních informací; KontoX zařizuje nahlédnutí do bankovních účtů bez možnosti do nich zasahovat. Posledně jmenovanou firmu převzala v lednu německá společnost přes spotřebitelské finance Kreditech za „sedmimístnou částku, když cílem transakce bylo akcelerovat mezinárodní expanzi obou firem“, říká Kreditech.

Metrosoft vyrábí sofistikované finanční platformy (ať už to znamená cokoli); Alstora je účetní program, jenž letos získal celosvětové ocenění FinTech Challenge; Koala Metrics je nebezpečný špion, jenž dokáže generovat behaviorální a demografické profily mobilních uživatelů, aby „usnadnil provozovatelům e-obchodů a mobilním operátorům porozumění jejich klientům“; VoiceLab pracuje s využitím hlasového ovládání pro poskytování finančních služeb.

Celkem registruje zmíněná nadace StartUp Hub Poland Macieka Sadowského 621 startupů, z nichž dobrá čtvrtina spadá do oblasti fintech. Sadowski ajeho lidé je propojují s desítkami investorů; podle něho patří právě firmy orientované na finanční služby k těm úspěšnějším.

Jednou z výhod polské Hntech scény je skutečnost, že banky a technologické společnosti dokážou velmi pružně spolupracovat, napsal německý deník Handelsblatt: „Firmy nevyvíjejí své produkty ve vzduchoprázdnu a banky se neostýchají nové technologie přijímat.“ Vzájemně prospěšné výsledky jsou znát.

„Polské začínající firmy v oblasti finančních technologií často zakládají lidé ve financích dobře zběhlí, což je velká výhoda,“ říká Igor Zacharjasz, šéf divize startupů a ekosystémů v ústavu Alior Bank. „Banky mají stabilní infrastrukturu a klientelu, zatímco startupy dokážou přinést nové myšlení a ochotu rychle se přizpůsobovat. Existují proto dobré podmínky pro vzájemnou vstřícnost,“ dodává.

Tažení na Východ?

Právě Alior Bank pro vyhledávání vhodných startupů a práci s nimi vyčlenila zvláštní divizi. Jedním z hmatatelných výsledků její práce je projekt Dronn, na němž se podílí stratup jménem VoicePin. Projekt kombinuje prvky umělé inteligence (AI), přirozeného zpracování jazyka (NLP), automatického rozpoznávání hlasu (ASR), sémantické analýzy a „čtení“ (technologie texttospeech). Banka používá produkt Dronn při vybírání dluhů; podle Business New Europe „vytvořila jedno z nevyspělejších callcenter na trhu a dosáhla výrazných úspor“.

To všechno neznamená, že Poláci mají vyhráno. „Financování, na něž naděje polské scény fintech mohou dosáhnout, je jen zlomkem částek, jež se pohybují v Silicon Valley,“ říká Sadowski. I úzká spolupráce s bankami je zbraní o dvou ostřích; na jedné straně startupům umožnila relativně vysokou výkonnost, ale na druhé straně je nenaučila marketingu; a právě mezinárodní marketing budou v globální konkurenci potřebovat. „Je možné, že ať už Londýn zůstane významným finančnickým centrem, nebo ne, těžiště globálního trhu se přesune do Asie,“ napsal v komentáři na dané téma list International Business Times. V takovém případě by měla potíže s přežitím i větší finanční centra, než je Varšava, na světovém žebříčku na 48. místě a v rámci Evropské unie devátá.

Polákům tak hrozí, že přes veškerou snahu, již vyvinou, aby získali navrch nad západními konkurenty, se jim nakonec stane osudným Východ. Nebylo by to poprvé. •

Kde se daří finančníkům

První třicítka..

(pořad atraktivity finančních center podle žebříčku GFCI)

1. Londýn 800

2. New York 792

3. Singapur 755

4. Hongkong 753

5. Tokio 728

6. Curych 714

7. Washington D.C. 712

8. San Francisco 711

9. Boston 709

10. Toronto 707

11. Chicago 706

12. Soul 705

13. Dubaj 699

14. Lucemburk 698

15. Ženeva 694

16. Šanghaj 693

17. Sydney 692

18. Frankfurt 689

19. Šen-čen 688

20. Ósaka 687

21. Montreal 686

22. Vancouver 684

23. Peking 682

24. Tchaj-pej 677

25. Tel Aviv 676

26. Abú Dhabí 675

27. Mnichov 672

28. Calgary 671

29. Los Angeles 670

30. Melbourne 669

… a další Evropa

32. Paříž 667

34. Amsterdam 664

37. Stockholm 648

39. Dublin 643

40. Vídeň 642

48. Varšava 631

49. Kodaň 630

52. Brusel 627

54. Milán 625

56. Edinburgh 623

57. Praha 622

59. Glasgow 620

60. Helsinky 619

61. Gibraltar 618

62. Jersey 617

63. Řím 616

64. Madrid 615

65. Oslo 614

66. Guernsey 613

67. Moskva 611

68. Isle of Man 610

71. Riga 605

74. Budapešť 600

75. Lisabon 599

76. Lichtenštejnsko 598

78. Tallinn 596

80. Monako 590

81. Malta 587

82. Petrohrad 585

83. Kypr 576

85. Reykjavík 562

86. Atény 558

ZDROJ: INTERNATIONAL BUSINESS TIMES

Jednou z výhod polské fintech scény je skutečnost, že banky a technologické společnosti dokážou velmi pružně spolupracovat.

O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče