Váhající výzkumníci

26. srpna 2013, 00:00 - Marcela Alföldi Šperkerová
26. srpna 2013, 00:00

Čeští vědci mají šanci sáhnout si na 3,6 miliardy korun. Dosud se však v evropské konkurenci podařilo uspět jen dvěma pracovištím

Z celkem dvou miliard eur určených na výzkum v oboru farmacie si čeští výzkumníci zatím dokázali vydobýt jen něco málo přes šest set tisíc eur. Granty mohou získat v rámci programu IMI (Innovative Medicines Initiative), který byl zahájen v roce 2008.

V červenci byla vyhlášena devátá výzva zaměřená na výzkum v oblasti antimikrobiální rezistence, léčby sarkopenie (úbytek svalové hmoty ve stáří – pozn. red.), na problematiku lékových kombinací a využití technologií pro účely farmakovigilance. Výzkumná pracoviště i malé a střední firmy se mohou ucházet o celkem 3,6 miliardy korun podpory. Žádosti musejí podat do 9. října letošního roku.

„Pro české týmy vzniká šance získat finanční podporu pro konkrétní vědecký projekt, úzce spolupracovat s předními výzkumníky napříč Evropou a inovativním farmaceutickým průmyslem. V dosavadních výzvách bylo poskytnuto na 38 miliard korun desítkám výzkumných týmů,“ zdůrazňuje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), která v České republice program IMI zastřešuje.

Bohužel prozatím nebyly domácí týmy v mezinárodním klání příliš úspěšné. Probojovat se do finále se podařilo jen dvěma z nich. „Dosud se přihlásilo celkem 23 uchazečů z České republiky, což je v porovnání s ostatními zeměmi poměrně málo,“ upozornila Angela Wittelsbergerová, vědecká projektová manažerka IMI.

Lákadlo pro mozky Farmaceutický výzkum v Evropě se čím dál více scvrkává, přitom ještě před dvaceti lety kontinent v této oblasti dominoval. Nyní se ale zájem výrobců přesouvá do USA a stále častěji se prosazují vědecká centra v Indii, Brazílii a Číně. Jako například švýcarská společnost Novartis, která nejprve přesunula výrobu a později i většinu výzkumu do Bostonu. „Je tam větší kreativita a chuť. V oblasti New Yorku a Bostonu vznikla vysoká koncentrace biotechnologického výzkumu, a to za podpory státu, což Evropa nemá. Na rozdíl od IT to v této oblasti nejde živelně. Projekty jsou drahé a náročné na podmínky, banky na ně nepůjčují, kvůli vysokému riziku se neangažuje ani venture kapitál,“ vysvětluje Dvořáček.

Lidé z evropské administrativy proto oslovili představitele Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) s dotazem, jakou formou by šlo urychlit společný výzkum. Vznikl program IMI, na nějž bruselská administrativa přidělila na pět let jednu miliardu eur. Stejnou částku, i když víceméně v naturáliích, dodávají velcí výrobci (viz Šance pro českou vědu). Cílem je propojovat vědecká pracoviště s průmyslem napříč Evropou, což by mělo udržet farmaceutické výrobce na kontinentě a pozastavit odliv mozků.

Centrum IMI vyhlásilo dosud devět směrů neboli výzev, na která témata se má dotovaný výzkum zaměřovat. Nejde přitom jen o vývoj nových léčiv či terapií, ale například i o zkoumání, jak léky kombinovat, aby byla léčba efektivní, či jak pracovat s pacientem, aby byl léčen co nejúčinněji.

„Nejlepší je, pokud se jednotlivá pracoviště do konsorcií pospojují sama. Ideální kombinací jsou lokální vědecké týmy spolu s velkým farmaceutickým výrobcem a některou malou firmou. Partnery mohou hledat i přes webové stránky IMI,“ popisuje šéf AIFP.

Nezávislá komise následně vyhodnotí, který z projektů má největší šanci na úspěch.

Z finanční podpory přitom profitují jen výzkumníci, případně malé a střední firmy, které se také zapojily. Peníze si dělí dle participace na projektu, který je na rozdíl od běžných programů z evropských fondů předfinancovaný. Byrokracie překážkou Jak už bylo řečeno, v Česku se IMI zatím účastní jen dva týmy. Ze slovenských se to dosud nepodařilo žádnému, Maďaři jsou na tom podobně jako Češi. Ale například srovnatelně velká Belgie již do iniciativy vyslala zhruba stovku týmů.

Již od března loňského roku běží projekt ABIRISK. Jedním z jeho pětatřiceti účastníků je tým profesorky Evy Havrdové ze Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK. Zaměřuje se na imunogenicitu biofarmaceutických přípravků. Při biologické léčbě se do těla pacientů dostávají bílkoviny, které jsou mu cizí. V některých případech vytváří tělo vůči nim protilátky a léčba nefunguje. Tyto terapie jsou drahé, a pokud není dosaženo kýženého účinku, přicházejí zdravotnické rozpočty o desítky, a možná i stamiliony eur. „Proto je prvním cílem vytvořit systém akreditace laboratoří na testování těchto protilátek. V druhém plánu se snažíme zjistit, proč vlastně někteří lidé takto na léčbu reagují,“ vysvětluje profesorka.

Havrdová přiznává, že k účasti v projektu byl její tým přizván zahraničními spolupracovníky z předchozích výzkumů. „Bohužel administrace projektů je velmi náročná. Potřebovali bychom podporu z fakult, které by měly zaplatit tým školených lidí, jenž by byl schopen nápady vědců dotáhnout v projekt,“ vysvětluje Havrdová, proč se tak málo českých pracovišť uchází o granty z IMI. Lékaři jsou zahlceni prací s pacienty, byrokracií a vědu dělají víceméně bokem. Na náročnou administrativu grantů jim už kapacita nezbývá. V zahraničí je přitom běžné, že univerzity takové týmy podpory zřizují.

Druhým úspěšným žadatelem je tým profesora Jiřího Vencovského z pražského Revmatologického ústavu. Již od srpna roku 2011 se účastní projektu BT Cure zabývajícího se revmatoidní artritidou. Cílem je nalézt nové léčebné možnosti především pro časné fáze této nemoci. I toto pracoviště se ke grantu dostalo díky předchozí úspěšné vědecké práci. „Úkol částečně navazuje na předcházející projekt Autocure, který se kromě výzkumu revmatoidní artritidy zabýval autoimunitními zánětlivými nemocemi svalů. Právě tento podprojekt jsme řídili z našeho pracoviště v Revmatologickém ústavu v Praze. Jeho výsledky byly vysoce hodnoceny, zavedli jsme například celoevropskou databázi nemocných s těmito chorobami, a jistě přispěly i k tomu, že jsme jedním z center v dalším společném výzkumném programu BT Cure. Bylo to pět let velmi intenzivní spolupráce, při níž se vytvořily pevné pracovní, ale i přátelské vztahy,“ objasňuje profesor Vencovský.

Jiří Vencovský odkrývá i další benefity účasti ve výzkumném konsorciu. „Spolupráce nám přináší finanční podporu našeho výzkumu, pravidelný styk s předními pracovišti výzkumu revmatologie v Evropě, znalost směrů výzkumu a výsledků mnohem dříve, než jsou publikovány, a částečně také možnost krátkodobých i dlouhodobých pobytů mladých perspektivních pracovníků na nejpřednějších pracovištích,“ vysvětluje.

Jak doplňuje Eva Havrdová, účast v projektu týmu vynese mezinárodní prestiž, a tím přístup do dalších výzkumných úkolů. „Plusem jsou i peníze pro financování postgraduálních studentů, kterým se otevírá nejen možnost vyjet na stáže, ale i publikovat v zahraničních odborných periodikách,“ vypočítává. AIFP identifikovala v tuzemsku na 450 týmů s talentovanými vědci, které by se mohly o granty ucházet. Musejí to však alespoň zkusit. „I když výzkum nemá komercionalizovatelný výsledek, účastníci se po pět let potkávají s partnery z celé Evropy a získávají dobré kontakty. Mohou se pak třeba domluvit na spolupráci i z jiné oblasti. Zároveň pochopí, jak pracuje průmyslový výzkum,“ láká k přihlášce do IMI Jakub Dvořáček.

Šance pro českou vědu IMI (Innovative Medicines Initiative) • public-private partnership mezi Evropskou komisí a EFPIA (Evropská federace farmaceutických společností a asociací), jehož cílem je finanční podpora farmaceutického výzkumu prostřednictvím tematicky zaměřených výzev • účastnit se mohou výzkumná konsorcia složena z akademických center, nemocnic, pacientských organizací, malých a středních podniků a regulátorů společně s velkými farmaceutickými výrobci • do roku 2013 byly vyčleněny na výzkum dvě miliardy eur (1 mld. Evropská komise, 1 mld. EFPIA) • do čtyřicítky probíhajících projektů se dosud zapojilo: - 4500 vědeckých pracovníků, - 594 akademických a výzkumných center, - 363 týmů inovativních farmaceutických společností (členů EFPIA), - 109 malých a středních podniků, - 18 pacientských organizací, - 9 regulatorních orgánů - účast českých vědců: tým prof. Jiřího Vencovského z Revmatologického ústavu Praha a tým profesorky Evy Havrdové z VFN a 1. LF UK • témata dosavadních devíti výzev: - nádorová onemocnění, - lupénka, - neurologická onemocnění, - antimikrobiální rezistence, - metabolické komplikace obezity, - revmatoidní artritida, - léčba chronické bolesti, - diabetes, - plicní onemocnění, - astma, - autismus atp. • od ledna 2014 bude vyhlášeno IMI 2 s celkovým rozpočtem 3,45 miliardy eur

O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová • alfoldi@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče