Vadnoucí růže

10. června 2013, 00:00 - Tomáš Plhoň
10. června 2013, 00:00

Do jednoho z nejoblíbenějších měst v Česku se turisté nevracejí. Jeho domy se pomalu mění v mrtvý skanzen

Sčítat škody po velké vodě už tak nějak patří ke zdejším pořádkům. Ty letopočty mají v Krumlově vryté do paměti jako data narození. 2002, 2005 a tentokrát 2013.

Nízko položená stará zástavba na horním toku Vltavy bývá pravidelně jedním z prvních míst, na které povodeň udeří. Jedna z nejcennějších památkových oblastí v Česku a po Praze asi nejoblíbenější destinace turistů z celého světa se s následky velké vody bude muset vyrovnávat jako už tolikrát předtím.

Letos se ale záplavy překvapivě vyhnuly většině hotelů a restaurací v historickém centru a motor, který celé třináctitisícové město živí, tak může téměř nerušeně běžet dál. „Většina provozoven funguje bez omezení a všechny příjezdové cesty do Českého Krumlova jsou průjezdné. Turistické atraktivity jsou otevřené veřejnosti a město pokračuje v přípravách plánovaných kulturních akcí,“ říká Eliška Koričarová z Destinačního managementu Českého Krumlova.

Turisté, kterých sem ročně dorazí více než milion, aby tu utratili přibližně dvě miliardy korun, tedy mohou dál proudit. Pro malebné městečko otázka života a smrti, cestovní ruch tady zajišťuje práci třem tisícům lidí. Jenže pokračování v jízdě ve vyjetých kolejích nemusí v tomto případě vyznít v zrovna pozitivní hodnocení. Úroveň krumlovských hotelů je často přinejmenším pochybná, ještě ve větším měřítku to platí o gastronomii. S extrémně vysokými cenami si tu Čech občas připadá jako v centru Paříže, jen s neodpovídající kvalitou služeb. Předražené jsou i ceny nemovitostí, některé hlasy varují před nebezpečně nafouknutou realitní bublinou. Co víc, město pomalu vymírá a mění se ve skanzen. Štěnice v posteli „Vlastně jsem nikdy hoteliérem být nechtěl,“ vysvětluje podnikatel Pavel Kopačka, majitel společnosti Krum-Invest, jak přišel ke třem hotelům v centru Krumlova. Historický dům, kde dnes sídlí jeho první hotel, původně koupil tak nějak náhodou. Protože má odjakživa slabost pro starožitnosti, začal ho pomalu renovovat a zdobit dobovými dekoracemi. „Byl to vlastně hrozně přirozený proces. Známí mi začali čím dál tím častěji tvrdit, že bych z toho měl udělat hotel,“ popisuje Kopačka. I když ale nikdy nechtěl mít z turistů zlatý důl, varuje, že jedno z největších lákadel pro návštěvu Česka by se zahraničním turistům mohlo brzy přejíst. A pro ty české je už dnes značně předražené. „Nechci obecně hanit naši konkurenci.

Je tady i několik hráčů, které respektuji a snaží se držet vyšší úroveň, obecně ale zdejší hoteliéři zaspali někde v 90. letech,“ tvrdí Kopačka.

Posuzovat kvalitu hotelů v jakémkoli městě je téměř nemožný úkol, který bude vždycky zavánět subjektivitou. Nicméně o tom, že Krumlov je jednou z těch dražších oblastí v Česku, nemůže být pochyb. Podle serveru Trivago.cz se na začátku letošního roku pohybovaly ceny hotelového pokoje v Krumlově jen o 200 korun níže než v Praze. I na podobných serverech, jako je kupříkladu Booking.com, se dá snadno najít zdrcující kritika některých penzionů a hotelů. Narazíte na stížnosti ohledně nepříjemné obsluhy, špatného jídla a výjimkou nejsou ani zážitky se štěnicemi v posteli. Každý hoteliér vám samozřejmě řekne, že vyplnit negativní recenzi na internetový server svému konkurentovi může kdokoli, problém si ale uvědomuje i radnice.

„Pokud od nás návštěvník odjíždí nespokojený, nedělá to městu dobré jméno. Záleží ale na jednotlivých podnikatelích. Místní provozy jsou orientovány především na turisty, kteří se do města mnohdy již nevrátí, a nejsou tak motivovány k budování věrnosti zákazníka,“ přikyvuje Koričarová z Destinačního managementu, který spadá pod Českokrumlovský rozvojový fond vlastněný městem. V průměru stráví v Krumlově turista jednu noc. Velká část z nich jen vystoupí z autobusu a neutratí tu ani haléř. „Mám pocit, že město Krumlov ztrácí na návštěvnosti,“ říká Svatopluk Daněk, ředitel Hotelu Leonardo. I když statistiky jeho slova nepotvrzují, počet turistů v Krumlově podle nich stále roste, obává se právě toho, že město není atraktivní pro opakované návštěvy. „Člověk, který sem přijede, je sice fajn, ale ještě důležitější je ten, který se vrátí. A ten k tomu momentálně nemá důvod,“ tvrdí Daněk.

Kromě ne zrovna odpovídající kvality služeb a kuchyně, jež se mnohdy pohybuje v relaci kuřecího plátku s broskví a předmražených polotovarů, kritizují hoteliéři i malou aktivitu města. I když v Krumlově se v sezoně koná poměrně hodně akcí, jsou to spíše jednorázové aktivity, včetně otáčivého hlediště v zámecké zahradě. Na parkoviště pod zámek každý večer najíždějí řady autobusů, které vyklopí turisty, aby je po představení zase odvezly pryč. To samé se dá říct o mezinárodním hudebním festivalu, který má sice v uměleckých kruzích věhlasné jméno, rodinný výlet do krumlovského hotelu si kvůli němu ale udělá málokdo.

Hvězdy a hvězdičky Všechno, co v Krumlově není soukromé, nefunguje, stěžuje si hoteliér Daněk. „Kdyby město bylo podnikatel, tak ho do půl roku položíme na lopatky. Radnice například vydělává přibližně pět milionů denně, ale obsluha parkovišť neumí anglicky. Zdejší adventní trhy jsou proslulé tím, že na nich není nic. A tak by se dalo pokračovat,“ říká. Vrchol házení klacků pod nohy podle něj předvádí památková péče, která hoteliérům například diktuje, jakou barvou mají vymalovat pokoj. Přetahovaná mezi podnikateli a radnicí patří do folkloru měst obdobné velikosti a nemá ani cenu příliš bádat nad tím, na čí straně je větší pravda. Město se samozřejmě hájí, že pro turistický ruch toho dělá dost, a oponuje tím, že pro skutečně bohatou klientelu chybějí v Krumlově špičkové pětihvězdičkové služby.

Když už je řeč o hvězdičkách, na krumlovském náměstí se jich třpytí ze štítů hotelů hned několik, přitom jejich počet není ničím zaštítěný. „Před pár lety tu byla myšlenka, že bychom se dohodli na kategorizaci hotelů. Ale když si jeden nejmenovaný hotel na náměstí přidal označení pěti hvězdiček, nechali jsme to být. Jejich zákazníci vidí hned na recepci, jak daleko to má k realitě,“ vzpomíná Daněk.

Co se vedení města týče, nedá se mu vytknout, že by pro zvýšení svojí atraktivity nic nepodnikalo. Na jeho obnovu za posledních dvacet let padly tři miliardy korun v nejrůznějších dotacích. Jmenujme například tu poslední z nich, třistamilionovou injekci věnovanou z evropských fondů na revitalizaci klášterů (díky ní krumlovskou radnici kritizovalo ministerstvo kultury za špatně provedené výběrové řízení). Peníze rozhodně nepřišly vniveč. Kromě toho, že se Krumlov za ty roky proměnil ze špinavé zašedlé kulisy v krásné město, se stal také osou turismu v Česku. A musel za to zaplatit nemalou daň.

Prázdné centrum Přes léto si toho v davech japonsky či rusky hovořících výletníků ani nevšimnete. Zato v zimě, když je tu řada restaurací a atrakcí (včetně renesančního zámku) zavřených, je to vidět na první pohled. V Českém Krumlově, hovoříme-li o jeho historickém centru zapsaném na seznamu UNESCO, jako by nikdo nebydlel. „Támhle v rohu jsou nájemní byty, jinak na celém náměstí nic,“ ukazuje Dalibor Carda u morového sloupu na náměstí Svornosti. Carda se stal starostou před dvěma lety, kdy na tomto postu vystřídal dlouhou řadu občanských demokratů. Postupné vylidňování města bere velmi vážně.

„Veškeré domy v centru před revolucí patřily okresnímu majetkovému fondu. Byla tu špatná kanalizace, špatná elektřina, špatné spojení, prakticky se to rozpadalo, ale lidem, kteří tu žili, to zas tak nevadilo. Po roce 1989 se celkem logicky zamíchaly karty a noví vlastníci do nemovitostí investovali,“ popisuje Carda. Noví majitelé, kteří domy restituovali nebo je získali v privatizaci, potom museli pod dohledem památkářů nalít do přestaveb hodně peněz. „A svoje investice prostě chtěli zpátky, takže z toho udělali penziony nebo vystřelili drahé nájmy, které se vyplatí jen obchodům zaměřeným na turisty,“ říká Carda.

Následky jsou vidět všude okolo. Kromě předražených restaurací narazíte v ulicích hlavně na prodejny suvenýrů a nespočet klenotnictví. Těžko mít něco proti tomu, ostatně Pražané mají to samé ve Starém Městě.

Potíž je, že na tak malém prostoru, jako je Krumlov, se chtě nechtě neubráníte označení skanzen. „V Krumlově žije celkem 13 tisíc lidí, ale v historickém centru je jich k trvalému bydlení přihlášených 400,“ dodává starosta. Už od devadesátých let mají Krumlov pod lupou výzkumníci z katedry kulturologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde se fenoménem „vymírajících měst“ dlouhodobě zabývají. Město pod rožmberským zámkem zdaleka není samo, v kontrastu s jeho nesmírnou přitažlivostí pro turisty ale tento vývoj zarazí víc než kdykoli jindy. „Nejvíc se stěhují pryč vzdělaní lidé do 24 let, kteří zjistí, že po skončení školy nebo na začátku profesní kariéry nenajdou takovou práci, která by jim vyhovovala. Navíc si stěžují, že je tam draho a nemají k dispozici odpovídající nabídku služeb, stejně tak bydlení je problematické,“ vyjmenovává důvody krumlovského exodu profesor Ondřej Hubáček.

Je třeba dodat, že na Krumlovsku je vůbec nejvyšší nezaměstnanost v Jihočeském kraji. Na jedno pracovní místo tu připadá patnáct uchazečů.

Spásný kampus?

Když pomineme fakt, že vylidněné renesanční domy jsou smutné samy o sobě, mohou být smutné také pro zraky turistů, z kterých město žije. Z obou dvou důvodů se radnice snaží tento nepříznivý vývoj zvrátit. Její rozvojový fond například investuje do nemovitostí, které chce pronajímat jen normálním obchodům. Byty bude pronajímat jen dlouhodobým nájemníkům, kteří si nahlásí trvalé bydliště. Vůbec nejambicióznější projekt se týká plánované rekultivace starých kasáren, které jsou poslední rozvojovou oblastí ve vlastnictví města. Už dřív se tu proto objevovaly návrhy na výstavbu luxusních bytů nebo penzionu pro seniory. Současná radnice má ale docela jiné plány. „Oslovili nás výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci, že by tu chtěli vybudovat mezinárodní kampus. Něco takového by všechno zvrátilo a do města by se vrátil život,“ říká nadšeně Carda. K projektu nechce zatím víc říkat, protože je teprve na začátku, podle něj by ale otázka peněz neměla být zásadním problémem a neměla by zatížit městskou pokladnu. A když areálem, který vojska OSN při svém odchodu velmi dobře zakonzervovala, prochází, je znát, že má celou budoucí podobu v hlavě.

Otázkou však zůstává, jestli se i přes úpornou snahu komunálních politiků vůbec dá s ubývajícím obyvatelstvem něco dělat.

„Mám obavy, že to je přirozený proces a že se do jisté míry týká také srovnatelných měst u nás i v Evropě,“ dodává Hubáček. Mladým lidem také pochopitelně vadí extrémně vysoká cenová hladina, o které už byla řeč. Obzvlášť v předraženém centru se tak docela neslučuje s podmínkami pro normální rodinný život. „Krumlov je předražený a lidé už s tím bohužel tak nějak počítají. Já jsem tu roky žil, ale když se mi narodilo dítě a porovnal jsem si spotřební koš s Českými Budějovicemi, byl jsem rázem na sedmdesáti procentech. A to k tomu přičtěte, že tady není co dělat,“ popisuje Daněk.

Našponované ceny Porovnávat cenovou hladinu ze statistik není tak docela možné, ty totiž nikdy nebudou zahrnovat jen historické centrum města. Pokud vezmeme jako základnu celý okres, průměrná cena třípokojového bytu mezi roky 2011 a 2012 klesla o 200 tisíc na současných 1,2 milionu korun. Oproti tomu » v centru města se drží hodnoty nemovitostí stabilně vysoko. „V centru během krize žádný pokles neproběhl, tam o něčem podobném vůbec nejde hovořit. V krumlovském starém městě dnes prakticky neexistuje volný trh,“ vysvětluje Jakub Pintýř, který má v Krumlově realitní kancelář. Ceny nemovitostí se podle něj pohybují v centru okolo dvaceti milionů korun.

Historické jádro Krumlova prožilo od začátku 90. let skutečný realitní boom. „Já mám pocit, že během několika let tam musí dojít k nějaké krizi, protože taková cenová úroveň je neudržitelná,“ myslí si například Pavel Kopačka. Pravdou je, že podle všeho trvá převis nabídky nad poptávkou, řada nemovitostí se prodává už několik let v řadě. Dříve se přitom zdejší domy a byty obvykle prodaly tak rychle, že se na trh vůbec nedostaly. „V nabídce jsou nemovitosti, které se z hlediska ekonomické návratnosti prostě nemohou vyplatit. Prodávají se už dva a více let a budou se prodávat dál, dokud ceny nespadnou na jinou úroveň,“ souhlasí Pintýř ovšem s tím, že by to neoznačoval za prasknutí bubliny nebo nedej bože lokální realitní krizi.

Vlivní a vlivnější Na druhou stranu se nedá říct, že by Krumlov ze svého výsadního postavení neprofitoval.

Stačí jen specifická pozice v obecném povědomí, kterou město má i přes poměrně malou velikost. „Když jsem kandidoval na starostu, vůbec mi nedošlo, do čeho jdu. Jsme velcí jako dvě vesnice, a přesto když někam jako starosta přijedu, vnímají mě jako vysoce postavenou váženou osobu. Obvykle mě postaví vedle představitele velkých měst,“ vypráví pobaveně Carda. Město nevynechávají na svých cestách prezidenti, velvyslanci ani podnikatelé. Koneckonců řada z nich si tady přímo koupila byt nebo dům, například vlivný pražský právník Karel Muzikář nebo Vladimír Železný. Reprezentační sídla si ve městě stavějí dokonce firmy, aby sem zvaly obchodní partnery a podepisovaly tu důležité smlouvy. Na náměstí má svůj reprezentační dům Madeta, největší český zpracovatel mléka. Za podobným účelem tu vlastní dům Vlastislav Bříza, majitel a šéf Koh-i-nooru. Z Krumlova také pochází několik vlivných lidí, kupříkladu dlouholetý náměstek a šedá eminence ministra kultury František Mikeš, který po roce 2002 na čas usedl v křesle starosty. Golfové hřiště tu provozoval Michal Janeba, blízký spolupracovník Víta Bárty a dnes náměstek ministra pro místní rozvoj. Ke krumlovským kořenům se hlásí také významný developer Luděk Sekyra.

I proto by bylo smutné sledovat, jak krumlovská hvězda pomalu zhasíná. Spoléhat na stálý přísun turistického ruchu není zrovna moudré. Možná že unikátnost krumlovské atmosféry budou chtít na vlastní kůži pocítit i další generace návštěvníků. Ale vzhledem k úrovni zdejších služeb to dost možná budou generace, které tady neutratí ani halíř. Zdejší hotely a restaurace by se měly vymanit ze starých poměrů a skutečně se naučit využívat svého potenciálu. Třeba i díky tomu se do města vrátí život. l *

Město je drahé, a navíc pomalu vymírá. V centru žije málokdo. Univerzita Palackého v Olomouci chce v bývalých kasárnách vybudovat mezinárodní kampus. 13 000 lidí žije v Českém Krumlově. Pouze 400 z nich žije v historickém centru.

O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče