V zaměstnání jsem se dusila

14. října 2013, 00:00 -
14. října 2013, 00:00

Jana Šmitmajerová Jana je čerstvá absolventka vysoké školy, která už ale práci hledat nemusí. Založila vlastní firmu Věci z recy, kde vdechuje nový život už použitým výrobkům. Projekt se stal nejen studentským Rozjezdem roku v jižních Čechách, ale získal i celostátní cenu od poroty soutěže.

* S čím jste šla do soutěže Rozjezdy? Chtěla jste vyhrát, nebo spíš nachytat moudra?

Původně jsem se přihlásila do soutěže zejména kvůli workshopům, když jsem ale vyhrála studentskou kategorii Jihočeského kraje, tak jsem si říkala, že s podporou všech známých a kamarádů by mohl můj projekt třeba i vyhrát. Ale i samotné workshopy a semináře Rozjezdů byly obrovským přínosem.

* Váš projekt má poněkud zvláštní název Věci z recy.

Věci z recy je dárkové, designové a recyklační studio. Vyrábíme zde dárkové a designové předměty z recyklovaných materiálů nebo z věcí, které už dosloužily. Zvláštností projektu Věci z recy je také dárkové recyklační balení dárků. Chceme tím poukázat na možnosti znovuvyužití některých věcí, které každodenně končí v odpadu.

* Právě jste dostudovala, jste inženýrkou ekonomie, jak poznatky ze školy aplikujete ve firmě?

Sepisuji si své cíle, neustále plánuji a využívám manažerských metod.

* Na studentský život, tak jak si ho většina z nás představuje, asi už nebude zbývat čas, nelitujete začátku podnikání?

Toho jsem nikdy nelitovala. Je to spousta práce a dřiny, ale ten pocit každého malého úspěchu, který vás posune dopředu a samozřejmě seberealizace, mě nikdy neomrzí. V zaměstnání jsem měla vždy pocit, jako bych se dusila, a teď mám svůj pracovní život na prvním místě. Vzdala jsem se volného času již před lety, ale neměnila bych.

* Firma ještě neběží ani rok a už má svůj charitativní projekt. O co v něm jde?

Vždycky jsem nějakou svou částí osobnosti inklinovala k charitativním projektům, a tak jsem část Věci z recy chtěla věnovat charitě. Všechny ženy a kamarádky v mém okolí mají nepřeberné množství „lichých“ náušnic, už nemají oba kusy do páru. My ženy prostě náušnice neustále ztrácíme. Já ty osamocené náušnice rozeberu a pak z nich dělám náušnice nové. Veškerý výdělek z prodeje těchto náušnic pak posíláme nadaci Dobrého anděla.

* Co byste poradila těm, kteří sice nápad mají, ale chtějí s ním počkat, třeba až dostudují?

Nečekejte, dříve nebo později se objeví někdo s nápadem podobným. Současný systém vysokých škol umožňuje stíhat školu i práci v klidu i při denním studiu. A podnikat a studovat v jeden moment je o dost výhodnější než začínat s firmou až po studiu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče