V podhůří Beskyd půda hoří

25. dubna 2016, 00:00 -
25. dubna 2016, 00:00

Loni hasiči vyjížděli na území Moravskoslezského kraje do akce v průměru každých pětadvacet minut, řešili téměř 22 tisíc případů. To představovalo zhruba pětinu všech zásahů na území celé republiky

Čtvrtinu z urgentních zásahů představovalo hašení požárů, čtvrtinu rychlá asistence při dopravních nehodách a zbytek „technické“ zásahy, při nichž hrozilo nebezpečí z prodlení, poškození prostředí.

„Byl tady těžký průmysl, velké chemické a metalurgické podniky, těžila se tu většina uhlí. Z toho vznikla velká zátěž pro životní prostředí. Proto tu bylo - a ještě bude - tolik technických zásahů,“ říká Vladimír Vlček, zástupce krajského ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje.

Na území Ostravy je například 370 míst, z nichž vychází na povrch důlní plyn. Ten se musí kontrolovat, monitorovat.

BLESKOVÉ POVODNĚ

A nejde jen o tohle neblahé dědictví. Jako kdyby se i zdejší příroda spikla. V Ostravě se setkávají tři povodí, velká voda tu teče jinak než v Praze nebo Brně. V čase záplav je hodně „rychlá“. Přižene se během několika desítek minut, maximálně hodin, povodně pak mají hodně zlé následky.

Neprospívá tomu ani to, že na poddolovaném Ostravsku se průběžně mění reliéf krajiny. Je tu hodně míst, která jsou pod úrovní vodoteče, řek. A když zaprší, vytvoří se doslova přírodní bazény. Ty nelze odvodnit.

„Vodu z takových míst jsme často čerpali i mnoho týdnů. Ještě teď mám před očima nedávnou povodeň v Bohumíně. To samé ale bylo i v Ostravě. Dokonce i dálnice byla zaplavená,“ říká Vlček.

V poslední době také místní hasiče znepokojuje mimořádný nárůst událostí spojených s otravou oxidem uhelnatým. Způsobují je zastaralá topidla. Naposledy byl takový tragický požár ve Vendryni na Třinecku. V noci při něm zemřeli tři lidé.

Hasiči jsou sice schopni v Ostravě být na místě do šesti minut nejpozději, v nejodlehlejších místech kraje pak do 25 minut, ale pokud je požár nahlášen pozdě, nepomohou ani oni. Málokdo má doma požární hlásiče.

LEPŠÍ DOMLUVA

Pětapadesátiletý energicky vyhlížející Vladimír Vlček se kolem ohňů a havárií točí celý život. Nedávno vedl i tým expertů Evropské unie v japonské Fukušimě. A na „svoje“ hasiče nedá dopustit.

„Když je občan v nebezpečí, ať zavolá je,“ zní jeho rada, „poradí si se vším. Naši lidé jsou vyškoleni na více než pětadvacet odborností.“

Stál i u prvopočátků Integrovaného záchranného systému Moravskoslezského kraje. Povodně v roce 1997, které zaplavily více než dva tisíce domů a stovky výrobních objektů, podle něho ukázaly na některé slabiny. A nešlo jen o koordinaci všech záchranných složek. Technika, kterou hasiči, ale i zdravotníci a policisté používali, byla letitá, nepostačovala. „Přišly velké investice do vybavení, začala se budovat integrovaná výjezdová centra, první bylo v Ostravě. To přineslo ohromnou úsporu nákladů. Nemusíte stavět tři domy, stačí jeden pro hasiče, zdravotníky i policisty. A je tam ještě ta výhoda, že když jsou ti lidé pohromadě, tak se poznají. Vědí, kdo má jakou techniku, cvičí spolu. To se potom projeví při samotné akci,“ říká Vlček.

MOZEK KRAJE

Nakonec následovala výstavba zcela nového, moderního Integrovaného bezpečnostního centra (IBC) Moravskoslezského kraje.

„Je to sdružené dispečerské pracoviště hasičů, zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky a Městské policie Ostrava. Těch dispečerských pracovišť je třicet jedna,“ říká Stanislav Sovinský, vedoucí operačního střediska hasičů.

Velkoryse zrekonstruovaná budova nabízí i další sály vybavené pro řešení krizových situací. V „hejtmanském“ sále třeba před dvěma roky při bleskové povodni jednala povodňová komise, v dalším zase v čase metanolové aféry, která postihla Ostravsko nejvíce, představitelé krajské hygienické komise.

„Takové centrum je naprosto unikátní, nikde neexistuje tak propracovaný systém.

V Česku nic podobného není,“ říká Sovinský.

A Vlček dodává, že je to výjimečné i z hlediska Evropy. Připouští také, že vše vzniklo z obav, prostého pudu sebezáchovy: „Hejtman, primátoři měst, starostové obcí zodpovídají za bezpečnost. Musejí k tomu mít ale nástroje. Proto s podporou projektu neváhali.“

IBC Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje sídlí v ulici Nemocniční v Moravské Ostravě. Vzniklo rekonstrukcí nedostavěného objektu firmy META. Otevřeno bylo v roce 2010. Financováno bylo především z evropských strukturálních fondů, prostřednictvím Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Takto na něj bylo vynaloženo 628 milionů korun (téměř 90 procent celkových výdajů na projekt).

O autorovi| JAROSLAV MATĚJKA

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Nejzadluženější státy světa
Když v cizině nabouráme, nebo nám auto ukradnou
Srovnaní cen potravin, nápojů a taxi v nejoblíbenějších dovolenkových destinacích
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
Archos 50 Saphir: odolný obrněnec s velkým akumulátorem (recenze)
AMD neotevře kód své analogie Intel ME. Secure Processor zůstane „blackboxem“
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít