V Česku přituhuje

01. října 2012, 00:00 - Vadim Fojtík
01. října 2012, 00:00

Konkurence v českém teplárenství roste, na trh se chystá vstoupit i francouzský gigant GdF Suez

V Česku ještě ani nezačala topná sezona a na teplárenském trhu začíná notně přituhovat. Na tuzemský trh totiž vstupuje francouzský energetický koncern GdF Suez. Firma hodlá začít dobývat český teplárenský trh prostřednictvím své dceřiné společnosti Cofely.

Miliardy? Máme dost „Aktuálně vyjednáváme o šesti projektech v teplárenství. Čtyři jsou v České republice, zbylé dva na Slovensku,“ sdělil týdeníku Euro generální ředitel společnosti Cofely Vladimír Říha. Výše zmíněné projekty se týkají výstavby nových tepláren. Současně s tím jedná Cofely o akvizici jednoho menšího zdroje o výkonu kolem pěti megawattů.

Celkovou hodnotu chystaných nových teplárenských projektů odhadl Říha na jednu až pět miliard korun. Suma závisí na úspěšnosti jednání. Současně s tím ale šéf Cofely upozornil, že se jeho firma bude rozhlížet i po dalších možnostech na tuzemském trhu. Pokud se najde vhodná příležitost, může svoji pozici zlepšit nějakou významnější akvizicí. Možnosti Cofely jsou přitom v oboru takřka neomezené. „Musíme pouze přesvědčit naši mateřskou společnost o smysluplnosti takové investice,“ tvrdí Říha.

Zdroj, který pro francouzskou energetickou firmu GdF pracuje jako poradce, v této souvislosti uvedl, že Cofely bude pro svoji matku „pracovat“ pouze v první fázi ataku českého trhu. „Jakmile investice dosáhnou určité výše, případně pokud se objeví možnost skutečně velké a atraktivní akvizice, přebere GdF Suez nad těmito aktivy a investicemi přímou kontrolu,“ říká zdroj.

Francouzi patří mezi nejvýznamnější evropské výrobce a distributory energií. V Česku koncern již několik let působí, je ale aktivní především v oblasti vodárenství. Suez mimo jiné v tuzemsku ovládá nebo spoluvlastní několik lokálních dodavatelů vody, mezi nimi i brněnské, ostravské a karlovarské vodárny a kanalizace.

Atraktivita roste Teplárenství je ale v posledních letech pro investory atraktivní oblastí. „Podobné plány s výstavbou nových zdrojů a akvizicemi existujících tepláren má v tuzemsku několik investorů. Již teď je ale jasné, že GdF tady se svojí nabitou šrajtoflí ještě přiostří současnou konkurenci,“ tvrdí šéf jedné ze středně velkých tepláren. Jméno si nepřál zveřejnit s ohledem na to, že majitel firmy, které šéfuje, chystá podobný akviziční plán jako francouzský koncern.

O rostoucí konkurenci na teplárenském trhu hovoří i polostátní firma ČEZ. Ta rozvoj svých aktivit v této oblasti zahrnuje mezi pět stěžejních firemních strategií. „Ano, teplárenství je jedním z našich strategických pilířů. Vstupem GdF do tohoto sektoru se konkurence přiostří,“ potvrdil týdeníku Euro mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Energetická firma se po tomto oboru rozhlíží z několika důvodů. V oblasti výroby elektrické energie si na českém trhu drží dominantní postavení a další posilování formou akvizic již nepřichází v úvahu. I proto, že kvůli nařízení Evropské komise musí některé elektrárny prodat. Teplárenství je proto jednou z mála oblastí, kde může vesele budovat a nakupovat, aniž by se ČEZ musel bát postihu za omezování konkurence, a to jak z Bruselu, tak z českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Chceme více podnikat v teplárenství. Teplo je regulovaný byznys, jeho ceny spoluurčuje Energetický regulační úřad podobně jako elektřinu, a přitom nepodléhá cenovým výkyvům tolik jako výroba elektřiny. Je to tedy stabilizující prvek,“ konstatoval loni v únoru ve firemním časopise ČEZ generální ředitel firmy Daniel Beneš.

Pro ČEZ přitom v oblasti teplárenství nehraje roli, zda se jedná o malé nebo velké projekty. Nedávno založil společný podnik s firmou Tedom, která se soustředí na výrobu středně velkých kogeneračních jednotek.

Dlouhodobým cílem společné firmy je instalace a provoz kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 200 MW, což představuje asi desetinu tržního potenciálu České republiky.

Polostátní podnik vstoupil do teplárenství razantně v roce 2009, kdy od francouzské společnosti Dalkia koupil 85 procent akcií ve firmě Dalkia Ústí nad Labem za cenu přepočtenou na stoprocentní podíl 6,3 miliardy korun. ČEZ navíc získal i patnáctiprocentní podíl v samotné Dalkii ČR za 3,6 miliardy korun. Další z projektů ČEZ v oblasti teplárenství navíc počítá s tím, že začne více využívat i teplo, které vyrobí ve svých jaderných elektrárnách. V případě Temelína jedná o výstavbě teplovodu a zahájení dodávek tepla do Českých Budějovic, z Dukovan by mělo teplo směřovat do Brna. Jednání se ale v obou případech táhnou již několik let.

„Zhoršuje se dostupnost a kvalita primárních zdrojů energie, zpřísňují se požadavky v oblasti emisí a účinnosti zdrojů, sítě stárnou, to vše jsou důvody, proč otázku teplárenství musejí obce a kraje řešit. I energetiky této oblasti věnují logicky pozornost,“ vysvětloval zájem ČEZ o teplárny mluvčí Kříž. Ve hře je i Tykač V sektoru teplárenství jsou aktivní i další firmy.

Mimo jiné skupina RWE, která vsadila především na budování menších lokálních kogeneračních jednotek. Tedy zařízení, která jsou kromě tepla schopna vyrábět i elektřinu. Právě kogenerační jednotky považuje část odborníků za budoucí hit českého teplárenství a elektroenergetiky. Aktuálně se většina elektřiny vyrobí ve velkých tepelných elektrárnách, v kogeneračních jednotkách je to jen zlomek. V následujících letech se má ale tento poměr změnit ve prospěch malých lokálních zdrojů. I proto do jejich budování velké firmy investují nebo tak hodlají učinit v nejbližší době.

Týdeník Euro má informace, že několik silných investorů se zajímá také o již existující velké teplárny, především ty, které odebírají uhlí od společnosti Czech Coal ovládané finančníkem Pavlem Tykačem. Mezi „vážnými zájemci“ jsou mimo jiné ČEZ, francouzská EdF či Czech Coal. Právě posledně zmíněná firma dodává uhlí desítkám velkých provozů. Většině z nich však kontrakty na dodávky uhlí s Czech Coalem končí a Tykačova firma jejich obnovení podmiňuje souhlasem s výrazně vyšší cenou, než která je u platných smluv. Teplárny oponují, že nově navržené podmínky jsou pro ně ekonomicky likvidační, údajně nejsou za tak drahé uhlí schopny vyrobit cenově konkurenceschopné teplo. Někteří šéfové teplárenských firem proto soudí, že Tykač se prostřednictvím vysokých cen uhlí snaží přichystat si vhodnou půdu k tomu, aby mohl teplárny skupovat za velmi příznivé ceny. „Takový stav ale vyhovuje i dalším hráčům na trhu, kteří rovněž budou chtít této situace využít.

Jsem přesvědčen, že se v teplárenství ještě dočkáme zajímavých akvizic a uzavřených obchodních partnerství,“ dodal zdroj. l

Za budoucí hit českého teplárenství a elektroenergetiky považuje část odborníků kogenerační jednotky

O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče