Utřel stát i spotřebitel

18. března 2013, 00:00 - Miroslav Zámečník
18. března 2013, 00:00

ČTÚ se opět stal vítězem soutěže o chucpe roku České regulatorní orgány při budování zdejší verze demokratického kapitalismu zjevně nepochytily, že jsou tu ze zákona od toho, aby prosazovaly tržní soutěž a chránily spotřebitele. Jestli pro tohle hodnocení někdo potřeboval další důkaz, pak mu jej dodal předseda ČTÚ Pavel Dvořák svým rozhodnutím zastavit aukci na volné frekvence v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. Poté, co se celková nabídka za kmitočty vyšplhala z vyvolávací ceny 7,4 miliardy korun na hranici dvaceti miliard korun a dále rostla, šéf ČTÚ aukci zrušil s odůvodněním, že „takto vysoké ceny vydražených frekvencí by se musely negativně promítnout v podobě přemrštěných sazeb rychlého mobilního internetu“. V soutěži o chucpe roku pak těžko najde soupeře jeho další výrok: „Považujeme proto za nutné zasáhnout a zabránit tak budoucím negativním důsledkům pro spotřebitele.“

Jestliže ČTÚ již loni deklaroval, že „hlavní motivací pořádání aukce je rychlá dostupnost 4G sítí pro občany ČR a případný vstup čtvrtého operátora“, a nikoli samotný výtěžek aukce, pak pozoruhodně špatně vybral mechanismus, jako toho dosáhnout. Anglické aukce, kde se přihazuje nahoru, se do oligopolních situací doopravdy nehodí.

Autor Focusu už před dobrými patnácti léty obdivoval využití soutěžního mechanisobálka mu, jehož hlavním cílem skutečně byla dostupnost služby za co nejnižší cenu. Byl to projekt zavádění telefonu v odlehlých oblastech jihoamerického Chile, kde se předem definovalo budování sítě v čase a soutěžila se minimální požadovaná cena, šlo tedy o holandskou aukci. Splnění stanovených parametrů – rychlost budování sítě a vítězná (minimální) cena za službu – bylo ošetřeno dostatečnými pojistkami v podobě sankcí. Pokud by byla v Čechách hlavní motivací skutečně rychlá dostupnost služby a vstup čtvrtého operátora, dalo se samozřejmě inspirovat právě takhle nastavenými podmínkami soutěže. „Čiléňos“ na to přišli dávno, ale někteří „Čekos“ ještě pořád sedí v křesle jako přilepení kanagomem a excelují leda drzou indolencí svých argumentů.

Z ekonomického hlediska je obrovský rozdíl mezi tím, zda se suverén snaží vydražit právo využívání omezeného statku za maximální cenu, a tedy dosáhnout co nejvyššího inkasa pro stát, anebo se naopak snaží minimalizovat náklady pro konečného uživatele a rychle mu zpřístupnit nějakou službu.

Obojí může mít smysl: maximalizace výnosu má logiku tam, kde buď existuje otevřený trh s dostatečným počtem soutěžitelů, takže vítěz nebude moci přenášet náklady na spotřebitele (kdo chce tohle tvrdit o českém telekomunikačním trhu, je na štíru s vyhodnocením empirických pozorování), nebo když se třeba draží koncese na těžbu surovin určených na vývoz. Tam, kde jde o rychlé zavádění technologií, od nichž si slibujete široce sdílené přínosy v podobě levné služby pro firmy a obyvatelstvo (což by mělo přispět k vzestupu produktivity, a tedy i konkurenceschopnosti), postupujete přesně naopak.

České regulatorní autority vůbec dovedou zmastit kdeco, a zdaleka nejde jen o telekomunikace nebo energetiku. Fascinující je třeba oblast veřejnoprávního televizního vysílání, které si platíme z koncesionářských poplatků, a získáváme za to díky honbě za „sledovaností“ jako zcela popleteným cílem téměř stejně blbou programovou nabídku jako od komerčních stanic.

Ale vraťme se k mobilním kmitočtům. Pokud je pravda, že aukční mechanismus nepamatoval na ochranu před taktickými, nereálnými příhozy přiměřenou výší sankcí za stažení taktické nabídky, je vcelku jasné, kdo „zgajlovanou“ aukci tiše přivítal. Nejsme to my, kteří jsme doufali v dalšího operátora a konkurenční ceny srovnatelné s blízkým i vzdálenějším zahraničím. Není to ani stát, který nebude inkasovat vůbec nic, protože nic neprodal. Kdo z toho má zjevný a viditelný prospěch, je existující oligopol, který bude ještě nějakou dobu profitovat ze „statu quo“ a reportovat centrálám i za tento rok pěkné výsledky. Má postup českých regulatorních autorit alespoň nějaké logicky akceptovatelné vysvětlení? Ochranu spotřebitele a péči o rozvoj sítí bych do toho netahal. Zbývá numizmatika. l

O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče