Útok ze zámoří

02. dubna 2013, 00:00 - Tomáš Pergler
02. dubna 2013, 00:00

Stát má navrch, miliardové odškodné přezkoumají spříznění rozhodci. Diag Human mu chce o to více zatopit v zahraničí

Zdá se, že karty jsou rozdané. Přezkumný rozhodčí senát, jenž má znovu přežvýkat nekonečný spor o odškodnění za údajně zmařené obchody s krevní plazmou, je po dlouhé době kompletní. Městský soud v Praze potvrdil, že se třetím rozhodcem stává ekonom Jiří Schwarz. Pro stát je to skvělá zpráva – ani jeden z rozhodců totiž nezastupuje žalovanou stranu, tedy společnost Diag Human patřící Čechošvýcarovi Josefu Šťávovi. Verdikt, který má podle očekávání spláchnout nález předchozích rozhodců o více než osmimiliardové kompenzaci pro Diag, může padnout už za několik měsíců.

Otvírat šampaňské je ale předčasné, a to nejen na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jenž hájí zájmy republiky u tuzemských soudů. Ale hlavně na ministerstvu zdravotnictví, které bojuje proti exekučním návrhům Diagu u zahraničních soudů.

I kdyby přezkumný senát nároky firmy úplně smetl ze stolu, v jiných zemích bude stále hrozit zabavování českého majetku.

Nachýlená miska vah Diag Human před odvolacím soudem neuspěl s námitkou, že si do přezkumného senátu nemohl zvolit svého náhradního rozhodce sám, jak stanoví dohoda mezi oběma stranami sporu z 90. let. Firma původně souhlasila s přezkumem a jmenovala za sebe švýcarského právníka Damiana Della Ca, ten ale ze senátu odstoupil na protest proti údajným machinacím státu. Jmenování jeho náhradníka se pak chopily soudy, které na popud státu určily Schwarze. Podle Diagu je však docent z Vysoké školy ekonomické zaujatý, například kvůli členství v ODS nebo působení v NERV.

Soudkyně Yvona Svobodová prohlásila, že Diag Human se mohl s návrhem na jmenování svého náhradníka obrátit na soud stejně jako stát. „Smlouva je stručná a sporné body vůbec neřeší, nelze pak svalovat vinu jeden na druhého. Kdokoli se mohl obrátit na soud a učinila tak Česká republika,“ konstatovala soudkyně. Podle advokáta Jana Kalvody, jehož kancelář Diag Human zastupuje, však pro to neměl důvod. Mimo jiné proto, že v minulosti si jednotlivé strany svoje náhradníky bez problémů jmenovaly. „Znamená to konec hry na fér proces. Teď je každému jasné, že když si jedna strana sporu jmenuje všechny tři rozhodce v kauze, že to asi nebude s principem rovnosti před zákonem tak žhavé,“ reagoval Kalvoda na rozhodnutí městského soudu.

Právník ministerstva zdravotnictví David Kotris naopak přivítal, že soud přeťal dlouhé obstrukce Diagu.

Schwarz bude nároky Diagu posuzovat spolu s původně jmenovaným rozhodcem za stát, kontroverzním advokátem Milanem Kindlem, známým z kauzy „rychlostudentů“ na plzeňské právnické fakultě. Předsedajícím rozhodcem se stal jeden z bývalých posluchačů této fakulty, prezident Hospodářské komory Petr Kužel, jehož podobně jako Schwarze jmenoval soud. Všichni tři rozhodci se už v minulosti dostali pod kritickou palbu Diagu za údajnou spojitost s dvěma offshorovými firmami, které si nárokují část pohledávky po Štávově firmě. Oni sami i stát ovšem vedlejší zájmy či podjatost ve sporu odmítají.

Exekuce a spor o profesora Diag Human přenesl spor do zahraničí už před dvěma roky, definitivně prý ztratil důvěru v tuzemskou justici. Chopil se takzvané Newyorské úmluvy, podle níž si smluvní státy uznávají nálezy rozhodčích soudů.

V létě 2011 následoval první úspěch, rakouské úřady zabavily dva obrazy a jednu plastiku, zapůjčené z českých galerií do Vídně. Stát si nakonec vymohl zrušení exekuce u odvolacího soudu a umělecká díla odvezl zpět, nová páka Diagu se ale dostala do širšího povědomí a čeští galeristé se od té doby zdráhají půjčovat exponáty za hranice. Vedle Rakouska navíc Štávovi právníci zařinčeli s exekučními paragrafy také ve Spojených státech, Lucembursku nebo ve Francii a podařilo se jim znervóznit finančníky v londýnské City, když sahali po státních dluhopisech.

Stát ale svoji pozici zatím uhájil a kromě vídeňské exekuce a nemalých nákladů za právní služby velké ztráty neutrpěl. Například v USA se Diag Human stáhl a v Evropě dopadla pravomocná rozhodnutí soudů v jeho neprospěch.

Zbraně ale neskládá, naopak. Zdůrazňuje, že znovu nárokuje české majetky ve Spojených státech, v Rakousku a ve Francii budou nejvyšší soudy jednat o dovolání, a navíc míří do dalších zemí, například do Kanady.

„Zahájení exekucí je připravováno, mimo jedné, v mimoevropských jurisdikcích. Připravuje je mezinárodní společnost s historií v obdobných agendách, zejména vůči východoevropským státům,“ řekl Kalvoda týdeníku Euro. „Českých majetků v zahraničí je dost.

Na umělecké předměty se ale nesoustředíme,“ dodal advokát.

Zahraniční soudy se zabývají hlavně otázkou, zda je nález takzvaného konečného senátu z roku 2008 (tedy ten, který nařizuje státu zaplatit zmíněné miliardy) vykonatelný.

V kladném případě pak soudy mohou nařídit exekuci. Diag i stát se před muži v talárech předhánějí s argumenty, jež mají svědčit v jejich prospěch. Klíčovou úlohu sehrály dokumenty podepsané předsedou tohoto senátu, profesorem práva Květoslavem Růžičkou. Ten nejprve potvrdil Kalvodovi, že žádost státu o přezkumné řízení byla právně vadná, a „miliardový“ nález je tudíž vykonatelný. Poté co Úřad pro zastupování státu v této souvislosti podal trestní oznámení, však Růžička vypověděl, že na něm tento dokument, respektive podpis, Kalvoda vylákal lstí.

Mezitím si prošel krušnými chvilkami v děkanské funkci na plzeňských právech a dvakrát na několik dní záhadně zmizel a později vystoupil z advokátní komory. Když týdeník Euro Růžičku před několika týdny kontaktoval, odmítl se k věci vyjádřit. Sám Kalvoda se vůči trestnímu řízení ostře vymezil a protestoval u státního zastupitelství. Protikorupční útvar nakonec případ v únoru odložil, aniž by někoho obvinil. Podle informací týdeníku Euro k tomu dala podnět vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Právě uvedeným trestním řízením chce Kalvoda v zahraničí ukázat, že česká justice jeho klienta poškozuje. Kromě soudů už poslal podnět také orgánům Rady Evropy (RE), konkrétně Evropské komisi pro efektivnost justice, která analyzuje nezávislost soudů v členských zemích Rady. Slibuje si také, že by Česko mohlo být pokáráno od ústavních expertů takzvané Benátské komise neboli Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva při RE.

Obecně stát s dalšími pokusy Diagu přes zahraniční soudy počítá, cítí se ale silný v kramflecích. „Právní pozice České republiky je velice silná a nepředpokládáme, že Diag Human může uspět. Rozhodnutí rozhodčího senátu zcela jistě není v právní moci a vykonatelné.

Jedná se pouze o účelovou argumentaci Diag Human, která nemá naději na úspěch,“ zdůraznil David Kotris z ministerstva zdravotnictví.

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče