Utajené vedlejšáky

27. října 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
27. října 2014, 00:00

Evropský parlament vymyslel zavádějící prohlášení o finančních zájmech. A poslanci v něm zase rádi mlží

Kdyby měl Evropský parlament svou Guinnessovu knihu rekordů, musela by v ní francouzská europoslankyně Nathalie Griesbecková být zapsána velkými písmeny. Rodačka z Met je rekordmanka. Zasedá v dozorčích nebo správních radách celkem 68 různých organizací, od vysokých škol přes regionální komise až po sdružení seniorů. Kolik jí takový předlouhý seznam vedlejších aktivit přispěje k platu evropské poslankyně v základní výši 8020,53 eura (asi 221,5 tisíce korun) měsíčně, ale z jejího majetkového přiznání vyčíst nelze. Možnosti jsou dvě: buď nic, nebo také 33 433 eur (923 tisíc korun) za měsíc. Stačí si jen vybrat.

Sama Griesbecková si přitom legraci z voličů nedělá – mnohokrát deklarovala, že bokem nebere nic. Jen do důsledku vyplňuje nesmyslné kolonky prohlášení o finančních zájmech, které každý poslanec evropské sněmovny musí odevzdat do měsíce od nástupu do funkce. Prohlášení dělí vedlejší příjmy poslanců do pěti pásem (viz tabulka). Vtip je v tom, že u příjmů do 499 eur měsíčně vůbec nerozlišuje, zda jde o funkci čestnou, nebo placenou. Kdyby Griesbecková seděla jen v jediné společnosti, nijak by to nevadilo. Jenže mezi nulou a odměnou ve výši čtyřnásobku europoslaneckého platu je propastný rozdíl.

Zmatky k smíchu Zmatené jsou ovšem i další položky prohlášení. Tak třeba oddíl E, kde se vyplňuje příležitostná výdělečná činnost, která přináší více než pět tisíc eur za rok. Pokud europoslanec podniká, pak se dokonale kryje s další částí, v níž se Evropský parlament dotazuje na podíly ve firmách. K formuláři neexistuje žádný manuál, a tak europoslanci tápou, co do kolonek vepsat.

Nevědí třeba, jak si v případě firmy vyložit „podíl umožňující významně ovlivňovat daný subjekt“. Musí to být nutně většina? A hraje roli, jestli je někdo zaměstnancem, nebo pracuje na živnostenský list? Nelze se divit, že v případě nouze sáhnou mnozí po mlhavých pojmech jako konzultant nebo specialista.

Ke zmatení přispívá i to, že se přiznání vyplňují ve všech 26 oficiálních jazycích EU. A tak tu kromě mezinárodně srozumitelných funkcí najdeme třeba několik „puheenjohtajů“, což je finský výraz pro předsedu. Nehledě na kryptické zkratky jako RvC FMO nebo ASDCAM.

Někteří europoslanci pak rovnou připojili pár vtípků. Třeba dánský zástupce Jens Rohde do políčka dřívější povolání vyplnil Master of the Universe. A rumunský právník Daniel Burda zase uvedl, že vlastní 179 ovcí. Sedm europoslanců pak formulář nevyplnilo vůbec a odevzdalo jen prázdný papír.

Polovina vydělává bokem Organizace Transparency International (TI), která v polovině října shromáždila poprvé na jedno místo finanční prohlášení všech 750 europoslanců, tak nutně musela ve snaze o sepsání obecných závěrů pohořet. Zůstalo jen u všeobecných čísel.

Nějaký vedlejší příjem deklarovalo 398 zástupců, tedy více než polovina Evropského parlamentu. Celkově TI napočítala 1200 aktivit, které evropským zákonodárcům vynesly mezi šesti a 18 miliony eur ročně. Pro 15 europoslanců je pak zasedání ve Štrasburku a Bruselu v podstatě vedlejšákem. Vydělají si totiž víc, než činí jejich základní plat ve sněmovně EU. Je mezi nimi třeba Ital Renato Soru, majitel internetové společnosti Tiscali, nebo francouzská exministryně spravedlnosti Rachida Datiová, která má svou advokátní kancelář.

Podstata problému je ovšem jinde než ve sčítání kolonek špatně koncipovaného finančního přiznání, které k transparentnosti Evropského parlamentu vůbec nepřispělo. Ve skutečnosti se ani europoslanci ke svým vedlejším aktivitám neumějí postavit čelem. Své podnikatelské aktivity pak často omlouvají nebo bagatelizují. Češi v tom nejsou výjimkou. Týdeník Euro oslovil ty europoslance, kteří v přiznání deklarují nějakou spojitost s firmami nebo pravidelnými příjmy z komerční sféry. A většina oslovených cítila potřebu dodat, že se věci mají jinak a s povinným přiznáním jsou beztak jen potíže. Pro dobrotu na žebrotu Například europoslanec Pavel Poc (ČSSD), kterého se týdeník Euro dotazoval na jeho podíl ve společnosti European Universal SE, jejž deklaruje coby společné jmění s manželkou, je na podobné dotazy poněkud alergický. „Nemám naprosto žádné vedlejší příjmy, a tím pádem ani z vámi zmíněné společnosti, která pouze spravuje svůj obchodní podíl v dceřiné společnosti Zahradní a parková spol. s r. o.,” rozhořčuje se Poc, podle něhož jde o „bulvární nicotnost”.

A proč tedy kolonku vůbec vyplňoval? „Měl jsem na výběr dvě možnosti. Buď podíl v této společnosti neuvést, protože z něj není žádný příjem, a tudíž ani žádný finanční zájem, a tím se vyhnout jakýmkoli diskusím. Nebo jej ve snaze o maximální transparentnost uvést, ovšem pak jsem samozřejmě nemohl zaškrtnout odpovídající kolonku, protože ta pro nulový příjem neexistuje,” vysvětluje Poc s tím, že dopadl přesně podle úsloví „pro dobrotu na žebrotu“.

Na druhé straně si s nejasnou kategorií 0–499 eur někteří jeho kolegové poradili kreativněji. Do příslušného řádku rovnou dopsali odpovídající sumu v eurech. Kateřina Konečná (KSČM) tak uvedla, že pobírá v přepočtu 18 eur (asi 500 korun) jako zastupitelka města Nový Jičín, Jiří Pospíšil (TOP 09) pobírá v Zastupitelstvu Plzeňského kraje 127 eur (3500 korun).

Podobně ve formulářích tápal i Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se přiznal k podílu ve společnosti provozující neurotraining.

Jde o firmu Brain2Win, kterou v roce 2010 založil s byznys andělem Ivanem Pilným (dnes poslancem ANO) poté, co ji prezentoval v televizní soutěži Den D. Na rozdíl od Poce, který

European Universal oficiálně sám žádné podíly nevlastní, drží Zdechovský v Brain2Win

procent. Což ovšem považuje za uzavřenou kapitolu.

„Podíl ve firmě se snažím již rok prodat a věřím, že se to podaří do několika měsíců dotáhnout,“ říká Zdechovský s tím, že dvou jiných firem se zbavil ještě před odjezdem do Bruselu. „Pokud se chcete opravdu věnovat své práci, skloubit podnikání s funkcí evropského poslance není možné,“ dodává.

Florida nic nenese Ze své firmy odešel také Pavel Telička (ANO).

V jeho případě to nebylo proto, že by nestíhal.

Společnost BXL Consulting, kterou spoluvlastnil, patřila v Bruselu mezi lobbistickou špičku, a tak by Telička čelil střetu zájmů. V jeho finančním přiznání proto podnikání najdeme již jen jako dřívější činnost. Telička celkově uvádí nulu.

Jenže na konci přiznání se dočteme o pronájmu nemovitosti v USA. Jde o hotelový apartmán ve floridském Fort Lauderdale, přímořském letovisku, kde oficiálně sídlí také poradenská společnost Becker a Poliakoff, někdejší spolumajitel BXL. Podle Teličky pronájem organizuje hotel na základě poptávky a sezony, a proto nejde o fixní příjem.

„Naše příjmy se před zdaněním pohybují mezi 500 a 700 dolary (cca 11 až 15 tisíc korun – pozn. red.) měsíčně,“ říká europoslanec. Vzápětí ale dodává, že mu z toho sotva něco zbude. „V místě je celkem vysoká daň z nemovitosti, platíme výdaje na management hotelu, společné prostory, fond oprav, fond služeb. V konečném důsledku tak pronájem de facto není ziskový,“ argumentuje Telička.

Jestli a kolik na pronájmu nemovitosti ve Fort Lauderdale Telička vydělává, je nakonec jedno. Povinné prohlášení totiž není majetkovým přiznáním. A bývalý lobbista svůj floridský apartmán přiznal nad rámec svých povinností. Právě jeho případ nakonec dobře ukazuje, jak je celé přiznání o finančních zájmech zbytečné. O peníze by v něm jít vůbec nemělo. Mnohem důležitější je dozvědět se, nakolik se soukromé „vedlejšáky“ europoslanců kříží s jejich veřejnou funkcí. Jenže přesně tohle se z bruselských tabulek vůbec vyčíst nedá. l

Jak si stojí Češi

Vedlejší příjmy českých europoslanců (v eurech za měsíc)

Charanzová (ANO) 0

Martina Dlabajová (ANO) 0 až 499

Ježek (ANO) 0

Keller (ČSSD) 1001 až 5499

Kateřina Konečná (KSČM) 18

Petr Mach (SSO) 500 až 1000

Jiří Maštálka (KSČM) 0 až 998

Luděk Niedermayer (TOP 09/STAN) 0 až 998

Pavel Poc (ČSSD) 0 až 499

Miroslav Poche (ČSSD) 500 až 2497

Stanislav Polčák (TOP 09/STAN) 0 až 499

Jiří Pospíšil (TOP 09/STAN) 127

Miroslav Ransdorf (KSČM) 0

Olga Sehnalová (ČSSD) 0

Pavel Svoboda (KDU-ČSL) 1001 až 6497

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) 0 až 1497

Jaromír Štětina (TOP 09/STAN) 0

Pavel Telička (ANO) 0

Evžen Tošenovský (ODS) 0 až 2495

Jan Zahradil (ODS) 0 až 1996

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) 0 až 1497

Zdroj: Evropský parlament

Dánský europoslanec Jens Rohde do políčka dřívější povolání vyplnil Master of the Universe. Rumunský právník Daniel Burda zase uvedl, že vlastní 179 ovcí. Nejasné zadání Podle Kodexu chování europoslanců by veškeré jejich vedlejší příjmy měly být rozděleny do následujících kategorií (v EUR/měsíc): • 500–1000 • 1001–5000 • 5001–10 000 Příjmy nižší než 500 eur měsíčně či 5000 eur ročně nemusejí byt uvedeny v žádné kategorii. Zdroj: www.integritywatch.eu

Bez přivýdělků je menšina Poslanci Evropského parlamentu podle vedlejších příjmů

Pravidelné vedlejší příjmy 110

Dita Bez vedlejších příjmů 352 Petr Jan

Celkem 750

Nepravidelné vedlejší příjmy 288

Zdroj: Transparency International

O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče