Ústup z greenu

24. května, 00:00 - Daniel Deyl
24. května, 00:00

Před patnácti lety byl golf „in“ jako málokterý jiný sport. Náhodný souběh několika příčin od té doby způsobil jeho ústup ze slávy

Není to tak dávno, kdy green byl místem, kde si dávali schůzky špičkoví podnikatelé, až se říkalo, že se golf stane „kanceláří budoucnosti“. Mladý Kaliforňan jménem Tiger Woods byl jedním z nejlépe vydělávajících sportovců světa a nezpochybnitelnou celebritou. Všude po světě se začala množit hřiště firmy vyrábějící vybavení od bot po hole byly v kurzu. Stačilo málo a nic z toho už není pravda.

Největším golfovým trhem jsou Spojené státy (kde tenhle specifický sport zažil svůj první boom na konci 19. století, ačkoli hra sama vnikla ve Skotsku o 400 let dříve), jejichž ekonomice stále přidává nějakých 70 miliard dolarů ročně. Proto má cenu věnovat se americkým číslům – a nejsou pro golf a jeho příznivce nijak přívětivá.

V roce 2006 hrálo v Americe golf asi 30 milionů z necelých tří set milionů obyvatel; dnes, kdy je Američanů o 25 milionů více, počet aktivních hráčů klesl na 25 milionů. Od roku 2007 se ve Spojených státech více golfových hřišť zavírá, než otevírá; čistý rozdíl čítá v průměru 137 hřišť ročně.

TaylorMade­Adidas Golf, největší světový výrobce golfového vybavení, v posledních dvou letech ztratil podle statistik Adidasu 28 a 30 procent tržeb. „Pokles počtu aktivních hráčů znamená obrovské problémy pro celou branži, a pro nás jako její lídry je to dvojnásob citelné,“ citoval deník Washington Post šéfa Adidasu Herberta Hainera.

Reakce byla zákonitá: přišla „bolestivá opatření“, jež obnášela zeštíhlení zmíněné golfové divize, prodej vybavení hluboko pod původní cenovou hladinou a zastavení nových produkčních řad. A jak Hainer varoval, v následujících letech nelze očekávat nic, co by situaci nějak razantně vylepšilo.

BEZ WOODSE TO NEJDE

Jak se stane, že oblíbený sport vyjde takhle rychle z módy? Důvodů je několik a spojuje je většinou jen velmi nešťastná shoda okolností. Zaprvé golf není laciný. Běžné členství v americkém klubu dosahuje pěti tisíc dolarů ročně, ale najdete i exkluzivní kluby, kde zaplatíte 200 tisíc. Uvážíme­li, že americká ekonomika se od finanční krize roku 2008 jen pomalu zvedá, je pochopitelné, že výdaj za golf vypadá – třeba ve srovnání se stále stoupajícími náklady na studium ratolestí – jako zbytný.

Zadruhé (a to je právě jen nešťastná shoda okolností) golf ztratil svého prvotřídního vyslance, jehož po léta měl v Tigeru Woodsovi.

V roce 2009 vyšla najevo dlouhá řada jeho manželských nevěr; následoval odliv sponzorů, pokles formy, zranění a operace zad; když k tomu přičteme nezastavitelný věk (loni oslavil čtyřicítku), asi nikoho nepřekvapí, že letos v květnu Woods poprvé za svoji dvacetiletou profesionální kariéru vypadl z první hráčské pětistovky. To samo o sobě je pochopitelné – ale sledovanost golfu v USA se při jeho absenci propadla o hrozivých 40 procent.

Zatřetí golf „nepasuje k dnešnímu životnímu stylu“, jak cituje časopis Esquire britského golfového profesionála Jamese Daye (ne, není příbuzný mnohem slavnějšího Australana Jasona Daye). A skutečně – hra trvá dlouho. „Taky bych rád hrál něco, co trvá pod tři hodiny a co mě za moji námahu rychle odmění,“ řekl televizi CNN muž z nejpovolanějších, Jack Nicklaus, jeden z nejlepších profesionálních hráčů historie. Ve skutečnosti odehrát osmnáct jamek zabere i zkušeným hráčům nejméně čtyři hodiny, ale častěji o hodně více. V době, která silněji než kdy v dějinách má sklon nutit lidi rozpočítávat veškerý čas na minuty, to nevypadá jako efektivně strávená sobota.

NEPRAKTICKY DLOUHÁ HRA

Délka jednotlivé hry však nemusí být tolik podstatná jako čas, jejž musíte golfu věnovat, abyste trochu něco uměli a mohli si svůj sport patřičně vychutnat. „Když přijdete do klubu jako nováček, první, co vidíte, je dvě stě stran pravidel a zhruba pětapadesát tisíc věcí, které neumíte,“ říká Day, „k tomu vám celý den někdo říká, abyste si zastrčili košili do kalhot. A za to všechno platíte slušné peníze.“

A skutečně, emocionální konkurence je silná: na bungee jumping nemusíte umět nic, abyste dostali odměnu v podobě vyplaveného adrenalinu. Golf je nutno se zdlouhavě učit, a navíc se nedá hrát na hračkách od Applu, což jsou dvě překážky, které příslušníky generace Y spolehlivě odrazují od jakékoli aktivity.

„Nevidím možnost, že by nás zachránilo něco zvenčí,“ řekl deníku The Washington Post Jim Koppenhaver, šéf firmy Pellucid zabývající se průzkumem komerčních aspektů golfu, „musíme se zachránit sami.“ l

O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče