Úřad, banka a trafika v jednom

05. srpna 2013, 00:00 - Petr Weikert
05. srpna 2013, 00:00

Česká pošta přestává pomalu být poštou. Nutí ji k tomu fakt, že lidé a firmy přestali posílat dopisy

Hloučky lidí stojí u okénka centrály České pošty v pražské Jindřišské ulici. Ptají se na stírací losy, žvýkačky, omalovánky, ponožky, karetní hry a další zboží, které je u okének k mání. Jsou to aktivisté, kteří blokují provoz pošty. Chtějí upozornit na to, že se z úřadu stává podle jejich slov hokynářství.

Ve skutečnosti je to jen jeden z nových rysů pošty, která se po oficiálním konci monopolu připravuje na přežití v tržním prostředí. A prodej „cetek“ není zdaleka jediné, co zákazníky čeká. Pošta dostane například už brzy do ruky seznamy dlužníků.

Pomalu ke dnu Veškeré ekonomické prognózy jako by hrály proti České poště. Zatímco v roce 1998 přesahoval její zisk před zdaněním miliardu a ještě v roce 2003 se ho podařilo vytáhnout na 916 milionů, vloni to už bylo jen 306 milionů. Čísla mají hlavní vysvětlení v tom, že pošta přestává plnit svoji klasickou funkci – lidé obecně o poštovní služby ztrácejí zájem. Čísly řečeno: Meziroční propad u listovních zásilek je podle údajů České pošty šest až osm procent.

Jen v minulém roce tvořila ztráta u obyčejných psaní a rekomand ve výnosech firmy 470 milionů korun. Nehledě na klesající počet listovních zásilek musí přitom úřad živit velký aparát poštovních dep, poboček, aut nebo doručovatelů. „Do modernizace jsme investovali v posledních letech miliardy. Optimalizace pracovních procesů nám umožnila snížit počet zaměstnanců,“ vypočítává mluvčí České pošty Ivo Mravinac.

Protože lidé a firmy přestávají poštu potřebovat a používají elektronickou komunikaci, hledá úřad nové zdroje příjmů. Pošťáci se tak rodin třeba ptají, jestli mají sjednané pojištění, dávají jim do schránek komerční letáky. Na poště si lidé mohou koupit kromě novin, losů a cigaret také ponožky nebo semínka na zahradu. Okénko tam mají banka, stavební spořitelna nebo pojišťovna. Pošta nově uvažuje i o provozování služby nazvané DINO – zjednodušeně řečeno, upozornění na dluh, který má člověk u splátkové firmy nebo telefonního operátora.

Služby, které by si s poštou před pár lety málokdo spojoval, nesou docela slušné peníze.

Od smluvních partnerů měla pošta vloni před zdaněním 1,7 miliardy korun. Největší částí přispěla Poštovní spořitelna, s velkým odstupem za ní byla Česká pojišťovna, Sazka či Western Union.

Kritizovaný prodej novin a dárkových předmětů znamenal v roce 2012 pro poštu v hrubém zisku plus padesát milionů korun. IT, z nichž neteče Od roku 2008 poskytuje pošta IT služby.

V témže roce otevřela první kontaktní místa, kde lidé mohou komunikovat se státními úřady – takzvané Czech Pointy. Lidé si na ně chodí ověřovat podpisy, získávat výpisy z rejstříku trestů nebo z insolvenčního rejstříku.

Dnes jsou přibližně na tisícovce pošt, vloni jí přinesly 239 milionů korun.

I správa datových schránek je další z věcí, která nese poště peníze. Hned v roce 2009, kdy vznikly, znamenal jejich provoz pro poštu výnos 129 milionů korun, vloni už 664 milionů. Jenže s nárůstem se může pošta rozloučit. Od letošního roku nedostává peníze za počet transakcí, nýbrž paušál. Od ministerstva vnitra, jež má systém na starost, dostává ročně 500 milionů. Souhrnně představoval v roce 2012 objem IT služeb téměř dvě miliardy. Pošta nicméně pracuje pro stát, takže má minimální marže. „Celý trh listovních zásilek mizí ze světa rychlým tempem, a to se citlivě promítá do ekonomiky podniku přesto, že si na trhu držíme 97procentní podíl. Východiskem je tedy zvyšování tržeb z jiných služeb. A právě IT a finanční služby drží nad vodou spoustu pošt v Evropě,“ připouští mluvčí Mravinac. Pošta by mohla IT služby poskytovat i jiným státním úřadům, a vláda jim to dokonce doporučila. Přesto se na ni neobrací téměř nikdo jiný než ministerstvo vnitra. Důvod?

Státní úřady raději využívají soukromé firmy. Podnik sobě Všechny „vedlejší“ služby České pošty budou muset časem posílit, aby firma přežila. Pošta ztratila poslední díl monopolu s prvním lednem letošního roku. Šlo o doručování zásilek do 50 gramů, tedy zejména obyčejných dopisů. Pošta od té doby plní pro stát univerzální službu. Přirovnat se to dá k veřejné dopravě – musí provozovat i ztrátové služby, protože by to nikdo jiný nedělal. Dostane na to příspěvek. Náklady na univerzální službu pošta spočítala na 1,2 až 1,8 miliardy ročně. Je to v přepočtu suma, o kterou firma přichází, když se nechová čistě komerčně a plní státní požadavky. Má tak širokou síť poboček, páteřní infrastrukturu, dopisy doručuje pětkrát týdně do druhého dne, ale…

Příspěvek na univerzální službu pošta nedostává přitom od státu. Kvůli hrazení ztráty vznikl zvláštní fond, do kterého přispívají všichni poštovní operátoři na českém trhu podle míry zastoupení. A protože má Česká pošta 97 procent trhu, hradí si de facto ztrátu sama.

Kromě ní platí do fondu ještě například Mediaservis nebo Česká distribuční. Firmám se příspěvek nelíbí a považují ho za nepřípustnou daň. „V důsledku může příspěvek zásadně negativně ovlivnit finanční situaci privátního operátora. V lepším případě ho obrat o zdroje pro další rozvoj firmy, v horším případě způsobit jeho insolvenci,“ upozorňuje analýza Asociace alternativních poštovních operátorů. Do povinnosti platit do fondu naopak nespadají doručovatelé balíků, jako jsou UPS nebo FedEx.

Univerzální službu má Česká pošta na starost do roku 2017, poté se vypíše veřejná soutěž. Nikdo jiný však nemá takové zázemí jako právě pošta, a proto ji zřejmě bude provozovat i nadále.

Boj o velké kosti Výhledu pošty nepomáhá, že své zázemí musí po skončení monopolu poskytovat konkurenci, podobně jako po státních železnicích mohou jezdit soukromé vlaky.

Například Mediaservis už zájem o vstup na trh s dopisy ohlásil. Podle jednatele Martina Dzúra chce mít letos firma pět procent trhu.

Pošta musí naproti tomu poskytovat síť za ceny nákladů plus minimální marži. V klesajícím segmentu listovních zásilek jí tak hrozí další propad.

A konkurence ví, kde útočit. Jako ziskové se ukazují především trhy se zásilkami v pěti největších českých městech, zejména firemní zásilky.

Pošta naopak ohlásila zdražování. Odeslání pohledu stojí od srpna o tři koruny víc, tedy 13 korun. Složenka na sumu do tisíce korun podražila o čtyři koruny na 26 korun. „U listovních zásilek jsme neupravovali ceny pět let, přitom výrazně stouply ceny energií. U pohonných hmot je to dokonce téměř 50 procent,“ uvedl mluvčí Ivo Mravinac.

Držitelé zákaznických karet budou mít slevy na poštovní služby, nemusí vyplňovat podací lístek. Zdarma dostanou potvrzení o doručení zásilky. S kartou bude dopis dražší o korunu, pokud jich zákazník pošle najednou deset a víc, cena zůstane stejná. Platné zůstanou známky s označením A, které mají hodnotu desetikoruny. Kartu si zatím vyzvedlo přes 35 tisíc lidí a firem. Zájem zejména v posledních dnech podle mluvčího prudce vzrostl.

Pošta se může poohlédnout po Evropě, jak obdobnou situaci řeší ostatní. Italská pošta se výrazně orientuje na telekomunikační služby, které tvoří 65 procent jejích výnosů. Finská Itella je zase lídrem v IT službách. Svého času dokonce testovala skenování klasických dopisů do pdf formátu, který dostávali lidé do své e-mailové schránky. Tradiční dopis doručila také, ovšem ne hned druhý den.

Jak si ulehčit z drahé povinnosti doručovat do druhého dne, vědí i ve Francii. Službu sice nabízejí, jak požadují po každé členské zemi evropské regule, jenže levněji vyjde poslat dopis v pomalejším rytmu s doručením do dvou nebo do tří dnů.

V Evropě je rovněž obvyklé, že pošty mají vlastní banku. Ta česká má zatím jen smlouvu s Poštovní spořitelnou, za níž stojí ČSOB, do roku 2017. O samostatné bankovní licenci pro poštu by musel rozhodnout vlastník, tedy stát.

Počet zaměstnanců České pošty

ČP celkem fyz. osoby

2008 37 750

2009 36 525

2010 35 876

2011 34 563

2012 33 440

1. pol. 2013 33 047

Zdroj: Česká pošta

Liberalizace zásilek • 1. 7. 2000 liberalizovány zásilky nad 350 g a všechny s cenou nad 27 Kč (tj. 5násobek základního tarifu) • 1. 5. 2004 liberalizovány zásilky nad 100 g a všechny s cenou nad 19 Kč (tj. 3,5násobek základního tarifu) • 1. 1. 2006 liberalizovány zásilky nad 50 g a všechny s cenou nad 18 Kč (tj. 2,5násobek základního tarifu) • 1. 1. 2013 úplná liberalizace zásilek s obsahem písemností

Monopol České pošty Součástí monopolu nikdy nebyla: 1. Doprava zboží 2. Doprava peněz 3. Distribuce neadresné reklamy V roce 1946 skončil monopol Československé pošty na dopravu novin a časopisů. Monopol poté obsahoval pouze zásilky s obsahem písemností.

Stále v plusu. Ale… Zisk České pošty před zdaněním (v mil. Kč)

Zdroj: Česká pošta

O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče