Úhradová vyhláška Motolu nestraní

07. dubna 2014, 00:00 - JIŘÍ ČIHAŘ
07. dubna 2014, 00:00

Národní referenční centrum pověřené kultivací DRG nefunguje tak, jak by bylo potřeba

V článku Motolu nakloněná rovina (Euro 12/2014) je několik nepravd, polopravd a účelových vyjádření. Zaprvé nelze vytrhnout z kontextu koeficienty specializace 3,9 a říci, že nemocnice, která nejvíce produkuje báze s těmito koeficienty, je na tom nejlépe.

Koeficientů specializace je pět a nabývají hodnoty od 1,1 do 3,9. Ve výše zmíněném článku se píše, že FN Motol vydělala na nové vyhlášce ze všech nejvíc. Není tomu tak. Koefi-cienty fungují jen spolu a po přepočítání celého systému dojdeme ke zjištění, že nejvíc vydělají krajské nemocnice (viz tabulka). Vyhláška částečně napravuje nespravedlnost mezi zdravotními pojiššovnami a mezi poskytovateli.

Nejvíce vydělají ta zařízení, která byla podhodnocena, například fakultní nemocnice v Brně, v Olomouci či Bulovka.

VÝJIMKA Z PRAVIDLA Dalším účelovým sdělením v článku je příklad pacienta s tzv. Fallotovou tetralogií. DRG (klasifikační systém klinických případů - pozn. red.) používaný v Česku nemá věkovou hranici, takže způsob, jak je tento příklad popsaný v článku, je zavádějící.

Určitou skutečnost to ale odráží - tu si ovšem vymysleli sami čeští kardiochirurgové: operace, kterou provedou „dětští“ kardiochirurgové, se vykazuje jiným kódem výkonu než stejná operace, kterou provedou „dospělí“ kardiochirurgové. Tento výkon je pak zařazen do jiné báze než u dospělého pacienta. Takže pokud se dohodnou, že „rozhraní“ mezi „dětskou“ a „dospělou“ kardiochirurgií je 18 let, dostanou tyto dva případy skutečně každý jinou úhradu. Za existenci úhradové diference ale v tomto případě nemůže vyhláška.

Jedná se ovšem zatím o naprostou výjimku.

V ostatních diagnózách není rozlišeno, zda se jedná o dětského nebo dospělého pacienta, a úhrada je naprosto stejná. A to navzdory faktu, že specializovaná péče, kterou poskytuje FN Motol dětským pacientům, s sebou rozhodně nese vyšší náklady, což ovšem zmíněný český DRG vůbec nerozlišuje.

Jedním z důvodů vzniku verze vyhlášky pro rok 2014 je i to, že instituce Národní referenční centrum, která je pověřená kultivací DRG, nefunguje tak, jak by bylo potřeba. Na rozdíl od jiných zemí je zde velmi málo bází DRG (cca 330), a tím pádem lze velmi těžko rozlišit (až na výjimečné případy) věk pacienta. V některých případech zahrnují báze případy, které jsou ekonomicky velmi nestejnorodé. Průměrná základní sazba VZP byla 34 tisíc korun a rozmezí u jednotlivých poskytovatelů od 16 tisíc do 46 tisíc korun. U ostatních zdravotních pojiššoven byl průměr 26 tisíc korun a rozmezí jednotlivých poskytovatelů od deseti tisíc do 39 tisíc korun.

PROBLÉM JMÉNEM DRG Na základě tlaku některých malých nemocnic a VZP se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo základní sazbu sjednotit. Potom nebyla jiná cesta než koeficienty specializace. Logicky se ale musíme dostat k vyústění celé šarády - a sice že nemocnice jako FN Motol, která poskytuje specializované péče nejvíce, pak také vykazuje nejvíce případů s koeficientem 3,9.

DRG v Česku se svými 330 bázemi dostatečně nekoreluje svojí vahou (oceněním nákladů) s náklady na jednotlivé případy - zejména u specializované péče. To vedlo k různým základním sazbám. Jiné státy to řeší řádově více bázemi. Koeficienty posloužily jako pomůcka použitá na referenční data, aby ve vyhlášce mohla být pouze jedna sazba.

V Česku DRG jako vykazovací jednotka neexistuje - komunikace je vedena od roku 1997 výkonově, DRG je umělá nadstavba. DRG u nás rovněž neexistuje jako srovnávací jednotka - všechna zdravotnická zařízení mohou vykazovat v celém rozsahu mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10), mohou tedy vykazovat jakoukoli diagnózu a pomocí vyžádané péče pak všechny výkony. V Česku neexistuje DRG ani jako platební jednotka, hojné regulace zdravotních pojiššoven stanoví předem dohodnutý balík peněz bez ohledu na produkci, specializaci či náročnost.

Problémem, o kterém se na veřejnosti nemluví, je to, že oborové zdravotní pojišťovny většinou nedodržují vyhlášku ministerstva. A to jak v roce 2014, tak v minulých obdobích.

Jediná zdravotní pojišťovna, která vyhlášky dodržovala a dodržuje, je VZP. Ostatně i díky tomuto se rozvíraly nůžky mezi hrazením péče VZP a oborovými pojišťovnami.

Tento nesoulad částečně řeší právě vyhláška pro rok 2014.

KDO DOSTANE NEJVÍC

Zvýšení příjmu nemocnic podle zřizovatele

na základě úhradové vyhlášky pro rok 2014

Zřizovatel Celkový nárůst Relativní

(v Kč) nárůst

MZ ČR 1 521 369 240 4,99 %

MO ČR 142 472 682 10,57 %

Kraje* 1 780 130 272 7,31 %

Město* 221 250 762 6,81 %

Soukromé a jiné 456 823 973 6,15 %

* včetně krajských s. r. o., a. s.)

Zdroj: MZ ČR

O autorovi| JIŘÍ ČIHAŘ * ekonomický náměstek FN Motol

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče