Účty na prvním místě

18. března 2013, 00:00 - Pavla Kreuzigerová
18. března 2013, 00:00

Téměř každá nová kancelářská budova v Česku je „šetrná“. Firmy ani investoři o jiné nestojí

Hromadné vymývání mozků vlastní vládou či českým energetickým gigantem není nic pro horkokrevné Bulhary. Razantní odpověď na příliš vysoké účty, které svým klientům firma zaslala, na sebe nenechala dlouho čekat a přiznejme si to – tak trochu nám vyrazila dech.

Divokých demonstrací ani hromadných žalob se u nás asi nedočkáme, ale snižovat obrovské náklady spojené s provozem budov se už Češi učí. Především od zahraničních firem, které jsou ochotny pronajmout si zde jen zelené kanceláře. Tedy přátelské životnímu prostředí, a to hlavně díky tomu, že ve srovnání s „běžnými“ budovami šetří desítky procent energie i vody. Mimochodem – právě budovy šlapou na paty automobilové dopravě, co se produkce oxidu uhličitého týče, protože 30 až 40 procent plynu zodpovědného za vznik skleníkového efektu produkují právě ony.

Česko na špici „Je to hlavně díky tomu, že Praha je opravdu multinacionální metropole a nové budovy zde stavějí i kupují zahraniční firmy a fondy,“ komentuje Jennivine Kwanová, viceprezidentka US Green Building Council, fakt, že v českém hlavním městě je v podstatě každá nová kancelářská budova „šetrná“. Z údajů, které má k dispozici, vyplývá, že organizace, již Kwanová reprezentuje, udělila certifikát LEED už 47 projektům, čímž naše země předběhla jiné evropské státy s vyšším počtem obyvatel a celkově se tak mezi nimi umístila na desátém místě.

Americký certifikát LEED patří spolu s britským BREEAM k nejčastěji udíleným osvědčením o „zelenosti“ budovy. Vlastní certifikát mají také Němci a nově má národní zelený certifikát s označením SBToolCZ i Česká republika a vypracovala ho skupina odborníků z Fakulty stavební ČVUT. Nyní jejich certifikací procházejí dvě administrativní budovy Palmovka Park II a brněnská Otevřená zahrada, dále poradenské centrum NNO Údolní a pražský bytový projekt Bubeneč Gardens. Certifikát už ale získal i pasivní rodinný dům ve Frýdku-Místku – udílení certifikátů soukromým rezidenčním stavbám je přitom velmi vzácné a slouží spíše majitelům domů pro to, aby měli přehled o svých výdajích.

Smyslem certifikace je podat přesnou informaci o tom, jak objekt hospodaří s energiemi a s vodou, zda přispívá ke snížení produkce oxidu uhličitého a zda byly užity udržitelné a nerizikové materiály, jak se v něm nakládá s odpady, jaké je vnitřní prostředí v budově, zda využívá inovativní řešení či kde je budova umístěna. Řeší se například i to, zda zaměstnanci mohou do práce jezdit na kole, je-li tam dostatek parkovacích míst pro cyklisty a zda jsou pro zaměstnance k dispozici i sprchy.

Taková je „nejlepší kancelářská budova světa“ z roku 2012 Main Point Karlin, kterou postavila firma PSJ Invest a ve které má své sídlo Kooperativa. Domu se podařilo získat nejvyšší stupeň certifikace LEED, což je stupeň Platinum. Zajímavostí této budovy je například to, že díky blízkosti Vltavy používá chlazení vodou z ní.

Jiným příkladem je nedávno dokončená stavba City Green Court, kterou v Praze 4 postavila firma Skanska. Poté, co firma projekt v roce 2010 koupila, nechala jej upravit tak, aby dosáhla na certifikát LEED Platinum. Budova používá například sofistikovaný systém osvětlení a senzorů denního světla, má zelenou střechu, zavlažovací systém nebo atrium využívající přirozené větrání.

„Z pražských kancelářských budov, které budou otevřeny v letech 2013 až 2014, má přes 80 procent již dnes definován certifikát, kterého dosáhnou. V popularitě vede jednoznačně LEED, stupeň Silver nebo Gold,“ vysvětluje Michal Soták, analytik realitně poradenské společnosti Cushman & Wakefield.

Praha už má ale také tři budovy, které získaly certifikát stupně Platinum. Kromě Main Point Karlin a City Green Court k nim patří ještě projekt Qubix, rekonstrukce kancelářské budovy na pražském Pankráci, která patří rakouské firmě S + B Gruppe AG. „Zatímco například sousední Maďarsko či Polsko mají po jediné budově, Praha se stává regionálním lídrem šetrného stavebnictví,“ tvrdí Jaroslav Pašmik, mluvčí České rady pro šetrné budovy.

Vše pro atraktivitu Proměna vnímání šetrných budov je ale takřka celosvětová. „V 90. letech byl mezi developery i firmami o takové stavby pramalý zájem, proměnilo se to zhruba v letech 2004 až 2005. Ti úplně první zájemci o ně byli lidé, kteří to dělali z přesvědčení, protože stavět šetrné je jednoduše správné. Pak se to ale proměnilo – v roce 2012 developeři stavěli šetrné budovy proto, že je to dobrý byznys, protože jinak by přišli o konkurenční výhodu na trhu,“ vysvětluje Kwanová.

Když se ve Spojených státech kvůli krizi výstavba prakticky zastavila, mnozí developeři rekonstruovali i starší budovy. Zatraktivnit své starší stavby se dnes snaží i majitelé budov v Česku. Příkladem je budova v Praze Na Příkopě, kde kdysi sídlila ČSOB. Investoři, kterými jsou Lordship Group a Immofinanz Group, se ji rozhodli proměnit v nákupní centrum, které se chce pyšnit certifikací LEED stupně Gold. Plánuje se proto, že na toaletách se bude splachovat dešťovou vodou, energie bude alespoň částečně pocházet z obnovitelných zdrojů a materiály budou výhradně od regionálních dodavatelů.

Kromě kancelářských budov je zřejmé, že se o výstavbu zelených budov začínají zajímat i developeři, kteří prodávají jiné budovy. Průkopníky jsou především nadnárodní společnosti. „Naše nejnovější stavba v České republice, nové distribuční centrum pro společnost Globus, již získala certifikaci BREEAM,“ říká Martin Polák, viceprezident společnosti Prologis pro Českou republiku. Nájemců, kteří rádi šetří na účtech za energie z dlouhodobého pohledu, je podle něj sice málo, ale je možné je najít. „Většina z nich dává nicméně přednost co nejnižšímu nájemnému. I tak se ale se všemi našimi novými budovami ucházíme o některý z certifikátů,“ dodává Polák. Firma využívá certifikaci BREEAM, LEED, ale také CASBEE užívanou v Japonsku a dále pak se přizpůsobuje standardům užívaným v jednotlivých zemích, pokud existují.

Na kolik peněz vlastně získání takového certifikátu přijde? Jsou to desetitisíce až statisíce korun v závislosti na velikosti budovy.

Další náklady ale přirozeně nese přizpůsobení projektu požadavkům certifikace.

Podle Sotáka však nejde o výrazné zdražení projektů, protože se většinou pohybuje v jednotkách procent z celkové ceny stavby.

Tím, že se ale výstavba šetrných budov stala jakousi módou, hrozí tu prý jedno nebezpečí – takzvaný greenwashing, tedy jakési „zelené vymývání mozků“. Oč jde? Firmy jako druh marketingu používají obraz sebe, který je představuje jako environmentálně zodpovědné. Namísto skutečně výrazných změn pak developeři zavedou zcela banální změnu bez výraznějšího dopadu na životní prostředí, kterou pak reklama patřičně „nafoukne“.

Graf

Kdo je nejzelenější

Počet projektů s LEED certifikátem podle zemí

Německo 291

Turecko 185

Itálie 173

Španělsko 150

Velká Británie 135

Finsko 120

Švédsko 104

Polsko 82

Francie 55

Česká republika 47

Rusko 35

Maďarsko 32

Švýcarsko 28

Irsko 25

Nizozemsko 28

Rumunsko 24

Rakousko 22

Belgie 17

Dánsko 17

Portugalsko 16

Bulharsko 12

Slovensko 9

Kazachstán 7

Norsko 6

Řecko 5

Malta 5

Chorvatsko 4

Ukrajina 4

Zdroj: Americká rada pro šetrné budovy

O autorovi| Pavla Kreuzigerová, kreuzigerova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče