Tymošenková oslabila Ukrajinu v očích investorů

06. ledna 2014, 00:00 - PAVOL KRUPA
06. ledna 2014, 00:00

Odhady ztrát Ukrajiny kvůli Tymošenkovou podepsané ceně ruského plynu se pohybují od sedmi až po 15 miliard dolarů ročně

Při komunikaci s velkými podnikateli v Evropě se často setkávám s názorem, že Ukrajina je nevhodná, až nebezpečná země k investování. Tento názor se zakládá především na skutečnosti, že soudy nejsou nezávislé a přijímají politická rozhodnutí. Za důkaz je dáván i případ Julie Tymošenkové.

Protože podnikám na Ukrajině a často ji navštěvuji, udělal jsem si představu o tom, co se v kauze Tymošenkové skutečně stalo. Fakta hovoří následovně: Julia Tymošenková, v pozici premiérky bez schválení vlády a v rozporu s vůlí prezidenta, podepsala 19. ledna 2009 s Moskvou smlouvu o dodávkách plynu. Na první pohled se může zdát, že ji za to nemuseli odsoudit k sedmi letům vězení.

Podívejme se na tyto kontrakty, jejichž podmínky vůči Ukrajině byly za vyhrocených okolností zmírněny po dohodě s Kremlem 17. prosince 2013, blíž. Smlouva stanovila základní cenu plynu na 430 dolarů za tisíc kubických metrů na deset let. Přitom celkový objem dodávek plynu na Ukrajinu nesměl být menší než 52 miliard metrů krychlových ročně. Společnost Naftogaz Ukrajina musí splácet 80 procent objednaných objemů – tedy nejméně 41 miliard kubických metrů – přestože je země nespotřebuje. Za neodebraný plyn jsou pokuty až do výšky 300 procent z ceny neodebraného paliva.

Pro porovnání: cena ruského plynu na východní hranici Německa je asi 250 dolarů.

Když od ní odečteme náklady na tranzit přes Ukrajinu, Slovensko a Rakousko, průměrná cena ruského plynu pro Německo na východní hranici Ukrajiny nepřekročí 170 dolarů.

Přibližně stejnou cenu má Polsko, Slovensko a ostatní evropské země. Německo má spotřebu asi 33 miliard kubických metrů ruského plynu ročně a Ukrajina je povinna od roku 2009 odebrat nejméně 41 miliard kubíků.

Zaznívají různé odhady ztrát Ukrajiny kvůli Tymošenkovou podepsané ceně za plyn – od sedmi až po 15 miliard dolarů ročně. Ruský Gazprom navíc už vystavil Ukrajině účet na sedm miliard dolarů pokutových sankcí za neodebraný plyn. Z toho vznikl velmi pohodlný nástroj ekonomického tlaku, a možná až vydírání Kyjeva ze strany Moskvy, který na sklonku minulého roku vyústil ve zrušení asociační dohody Kyjeva s Bruselem – výměnou za již zmíněný výhodnější kontrakt.

Paradoxem je, že Ukrajina začala nakupovat plyn z Německa od společnosti RWE Supply & Trading. Cena tohoto plynu, dodaného z Ruska do Německa a poté přepumpovaného zpět na Ukrajinu, je nejméně o 50 dolarů nižší než cena pro Ukrajinu na ukrajinsko-ruské hranici. Podepsání plynového kontraktu v roce 2009 se konalo při aktivní účasti německé kancléřky Angely Merkelové. Evropská média tehdy psala, že až po zásahu Merkelové konečně Vladimir Putin a Tymošenková „dospeli ke kompromisu, co se týce ceny za plyn a tranzit“. Co všechno vyplynulo pro Ukrajinu z Merkelovou lobbovaného „kompromisu“, je nyní už defi nitivně jasné.

Stojí proto za zamyšlení, kdo těží z absolutní energetické závislosti Ukrajiny. Je zřejmé, že hlavně dva státy – Rusko a Německo. Kontrakt na plyn s Ruskem ohrožuje suverenitu Ukrajiny. Takzvané Charkovské dohody, v důsledku kterých Ukrajina získala slevu na plyn ve výši sta dolarů za tisíc kubických metrů, výměnou za prodloužení dislokací ruské fl otily na Krymu na 25 let, jsou jasný příklad tohoto ohrožení. Se zvýšením světových cen ropy se integrace Ukrajiny do celní Eurasijské unie pod křídly Ruské federace zdá celkem možnou.

Reálný může být i převod ukrajinského plynovodního systému do řízení Gazpromu výměnou za nové slevy na plyn.

Tymošenková od začátku namísto odpovědí na vážné ekonomické otázky tvrdila, že její proces je politická msta. Tvrzení o politické povaze kauzy Tymošenkové se pak rozšířilo po celé Evropě. Od té doby si Unie nenechá ujít žádnou příležitost, aby připomněla ukrajinskému vedení obvinění ze zpolitizovaného soudnictví. Fakt, že tím v konečném důsledku trpí Ukrajina – například i váháním vstupu investorů do země – zřejmě nikoho z aktivistů a obhájců Tymošenkové až tak netrápí. ?

O autorovi| PAVOL KRUPA • zakladatel a majitel skupiny Arca Capital

Mohlo by vás zajímat

Finance
6 tipů, jak co nejlevněji vyměnit peníze v zahraničí na dovolené
Kde všude můžete v Česku prohlásit: „Zaplatím to bitcoinem“
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Vyřizování dětského pasu nenechávejte na poslední chvíli. Rychlopas se prodraží.
Praktický návod: jak začít s bitcoinem – výběr vhodné peněženky
Auta
Prohlédli jsme si nový Opel Grandland X. Jak prostorný je…
Škoda vyrobila už šest milionů Octavií
Na prodej je krásná Škoda 130 RS. Její cena vás ale pravděpodobně nepotěší
Kia Optima Sportswagon Plug-in Hybrid jezdí za 1,4 litru na 100 km
Škoda Citigo má i po faceliftu pořád co nabídnout (první jízdní dojmy)
Technologie
Facebook ovládá celý svět. Má již 2 miliardy uživatelů
Tip: Jak skrýt ikonu Windows Defenderu v oznamovací oblasti? [Windows 10]
Ve Windows Storu se objevil neoficiální, ale funkcemi nabitý klient pro Google Play Music
Objevily se těžní verze Radeonů Polaris. Na trh se vrací RX 470, někdy i s výstupy
Den D přišel. Evropská komise udělila Googlu rekordní pokutu 2,42 miliardy eur
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít