turecké hospodářství

18. března 2013, 00:00 - KAMIL BLAŽEK
18. března 2013, 00:00

Vstoupí-li v platnost nová pravidla veřejné podpory tak, jak to nyní navrhuje Evropská komise, bude Evropa hrát v konkurenčním boji s africkými a asijskými zeměmi horší kartou

Evropská komise předložila k veřejné diskusi nová pravidla pro poskytování regionální podpory v letech 2014 až 2020. Je to opravdu to pravé, co evropská ekonomika nyní potřebuje? Lze doložit, že by dopady zavedení těchto nových pravidel mohly být kontraproduktivní.

Podpora investorů v jednotlivých regionech je už řadu let pod přísným dohledem Evropské komise (EK). Žádný stát nemůže podporovat investory v regionech s vyšší mírou vyspělosti (stanoví se podle úrovně HDP, míry nezaměstnanosti atd.) nad určitou procentní hranici. Za tímto účelem existují přesné mapy, aby se každý investor mohl orientovat, na co má ve kterém regionu nárok. Aby na podporu dosáhl, musí přitom splnit řadu podmínek souvisejících s výší investice, počtem vytvořených pracovních míst, dobou, kdy investici zrealizuje, a tak dále.

Zatímco dnes představuje maximální výše podpory v nejméně rozvinutých oblastech 40 procent z celkových uznatelných nákladů, nové podmínky na léta 2014 až 2020 mají posunout tuto hranici na úroveň 25 procent, což je pro kapitálově náročné investice velmi slabým „motivátorem“. Co to znamená? Státy, kterých se to týká, by jednoznačně přišly o významnou část nástroje, kterým mohou ovlivňovat zájem investorů o vstup nebo expanzi v té dané zemi. To by mohlo významně omezit příliv zahraničních investic.

Potíže velkých postihnou i malé Hlavním záměrem EK je údajně vytvořit větší prostor pro malé a střední podniky, které na pobídky většinou nedosáhnou. Nedosáhnou na ně ovšem ani dle nových pravidel, ale úředníci v Bruselu si zjevně myslí, že nepřijdeli velký investor, obsadí jeho místo malý. Druhým důvodem, proč přikročila komise k tomuto návrhu, má být snaha o omezení přesunu investic z vyspělejších zemí do méně rozvinutých regionů, kde je větší podpora. Autoři návrhu si asi neuvědomují, že zaprvé: vytvoří-li méně komfortní podmínky pro velké společnosti, může to ohrozit i firmy malé a střední, které jsou s těmi velkými velmi často spojeny dodavatelskými či odběratelskými smlouvami. Podporovat segment malých a středních firem je samozřejmě v pořádku, ale učinit tak tím, že jim oslabíme potenciální partnery? A za druhé: nebude-li pro společnosti atraktivní umisťovat investice v chudších unijních regionech, najdou si domov o kus dál, kde podobná pravidla neplatí a podpora může být násobně větší – například v Turecku, Africe nebo některých asijských zemích. Je tam totiž většinou taky levnější pracovní síla.

Podoba navržených pravidel bohužel nereflektuje situaci v globální ekonomice ani na trhu přímých zahraničních investic. Ve čtvrtém kvartále 2012 došlo k poklesu HDP eurozóny o 0,6 procenta, v případě EU27 o 0,5 procenta v porovnání s předchozím čtvrtletím. Není právě toto situace, kdy by se měla začít zavádět efektivní prorůstová opatření podporující investice?

Firmy při zvažování, kam budou investovat, porovnávají celou řadu faktorů počínaje cenou a kvalitou dostupné pracovní síly přes infrastrukturu, ceny energií, dodavatelské příležitosti až po podmínky pro běžný život. Výše podpory je ale (bohužel!) v řadě případů jedním z rozhodujících faktorů pro podnikání subjektů v členských zemích Unie. Veřejnou podporu, ať už ve formě národních pobídek nebo strukturálních fondů, nabízejí všichni naši konkurenti, tedy okolní státy včetně Německa. Nicméně po zavedení nových pravidel půjde už více než jindy o konkurenční boj mezi Evropou na jedné straně a Asií a Afrikou na straně druhé. Přičemž od začátku budeme vědět, že hrajeme s horší kartou.

Komise ještě přiškrcuje Evropská komise nenabízí žádný alternativní nástroj. Naopak, ještě přiškrcuje: jeden konkrétní restriktivní krok souvisí se zahájením prací na nové investici. V současné době platí, že investor mohl zahájit přípravné práce ve chvíli, kdy podal žádost o udělení veřejné podpory. V novém návrhu ovšem stojí, že by se zahájením prací na investičním projektu musely firmy čekat až šest měsíců, do doby vydání rozhodnutí o udělení podpory. Výrobní plány bývají přesně nastaveny a firmy nemohou své investice pozastavit po dobu jakéhokoli administrativního procesu.

Evropská unie je v mnohém prospěšná, ale občas se zdá, že bruselští úředníci nedohlédnou dál než ke dveřím svých kanceláří, přinejlepším k unijní hranici. Jinak by si museli uvědomit, že podpora nových projektů přináší ve svých důsledcích prostředky do státních rozpočtů a vytváří nová pracovní místa. A že jakkoli nejsou pobídky tím rozhodujícím kritériem, najde se nejeden investor, který za nimi půjde tam, kde mu je nabídnou. Hranice EU ho nezastaví.

O autorovi| KAMIL BLAŽEK předseda Řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice (AFI)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče