Tři globální přerody

21. prosince 2015, 00:00 - CHRISTINE LAGARDEOVÁ
21. prosince 2015, 00:00

Lepší mezinárodní spolupráci budeme potřebovat ještě naléhavěji než kdykoli dříve

Globální ekonomika klopýtá a minimálně zčásti za to může skutečnost, že ani sedm let po pádu Lehman Brothers není zajištěna finanční stabilita. Slabiny finančního sektoru v mnoha zemích přetrvávají – a na rozvíjejících se trzích rostou finanční rizika. Když se to všechno spojí dohromady, bude globální růst v roce 2016 nerovnoměrný a přinese zklamání.

Také střednědobé růstové vyhlídky globální ekonomiky oslabily, poněvadž potenciální růst sráží nízká produktivita, stárnoucí populace a dědictví globální finanční krize. Vysoké zadlužení, nízké investice a slabé banky nadále zatěžují některé rozvinuté ekonomiky, zejména v Evropě, a řadu rozvíjejících se ekonomik čekají po postkrizovém úvěrovém a investičním boomu další změny.

Čína zahájila hluboké strukturální reformy, aby zvýšila příjmy a životní úroveň, přičemž usiluje o „nový normál“ v podobě pomalejšího, bezpečnějšího a trvaleji udržitelného růstu, který se více opírá o služby a spotřebu a méně o investice a výrobu náročné na komodity.

Čínští politici však musejí jemně vyvažovat: při zavádění těchto obtížných reforem potřebují zároveň udržet poptávku a finanční stabilitu.

VOLNĚJŠÍ FED

Druhý velký přerod souvisí s odhodláním amerického Federálního rezervního systému zvýšit úrokové sazby. Ačkoli dal také Fed jasně najevo, že sazby podle jeho očekávání zůstanou ještě nějakou dobu nízké, tento přerod odráží lepší ekonomické podmínky v USA, což je dobré i pro globální ekonomiku. Nízké úrokové sazby přispívaly k hledání výnosu na straně investorů, což podporovalo finanční riskování a vyšší ohodnocení akcií, suverénních dluhopisů a podnikových úvěrů. Také Fed proto musí opatrně vyvažovat: normalizovat úrokové sazby a přitom minimalizovat riziko rozvratu finančního trhu.

Vedle rozvinutých ekonomik jsou obecně státy na vyšší úrokové sazby lépe připravené než v minulosti. Přesto mám obavy o jejich schopnost tlumit šoky. Řada rozvíjejících se a rozvojových ekonomik reagovala na globální finanční krizi smělými proticyklickými fiskálními a měnovými opatřeními. Díky těmto nárazníkům dokázaly stát v čele globální ekonomiky v době, kdy to potřebovala. A v posledních pěti letech představovaly téměř 80 procent globálního růstu.

Rizika spojená s těmito přerody lze zvládnout podporou poptávky, udržováním fi­ nanční stability a zavedením strukturálních reforem. Většina rozvinutých ekonomik s výjimkou USA a možná i Velké Británie bude dál vyžadovat harmonizující měnovou politiku. Všechny rozvinuté ekonomiky by však měly do svého rozhodování plně začlenit rizika druhotných důsledků a zajistit, aby byla jejich komunikace v tomto ohledu jasná.

Eurozóna zatím může zlepšit své vyhlídky tím, že se začne plně zabývat nesplácenými půjčkami v hodnotě zhruba 900 miliard eur – jde o jedno z velkých nevyřešených dědictví finanční krize. Takový krok by umožnil bankám zvýšit nabídku úvěrů a tím posílit měnovou adaptaci, což by zlepšilo vyhlídky růstu a podpořilo tržní důvěru.

POZOR NA PÁKY

Rozvíjející se ekonomiky potřebují zkvalitnit sledování, nakolik jsou jejich velké firmy exponované vůči zahraničním měnám. Kromě toho by si měly zajistit finanční stabilitu využitím makroprudenčních nástrojů tak, aby posílily odolnost bank vůči zvyšování pákového efektu firem a zahraničního dluhu.

Na globální úrovni existuje naléhavá potřeba dokončit a zavést regulační reformní agendu – se zvláštním důrazem na zlepšení průhlednosti nebankovních institucí či stínových bank a dohledu nad nimi.

Pokud jde o fiskální stránku, státy by měly realizovat takovou politiku, která je co nejpružnější a co nejpříznivější pro růst. MMF i nadále doporučuje rozvinutým ekonomikám s prostorem k fiskálnímu stimulu, aby tohoto stimulu využily k povzbuzení veřejných investic, zejména do kvalitní infrastruktury.

Prioritou zůstávají i důvěryhodné střednědobé fiskální plány, zejména pro USA a Japonsko.

Země vyvážející komodity, které mají prostor k fiskálnímu manévrování, by ho měly využít k usnadnění adaptace na nižší ceny.

Ostatní by se měly opřít o nalezení nové fiskální rovnováhy, která bude příznivá pro růst – například zavedením daňových reforem a reforem cen energií nebo novou prioritizací výdajů tak, aby mimo jiné chránila ty nejzranitelnější.

A konečně je zapotřebí, aby všechny země zdokonalily své ekonomické struktury reformou vlastních trhů práce a výrobků, infrastruktury, vzdělávacích a zdravotnických systémů a obchodní politiky. Zavádění těchto reforem samozřejmě vyžaduje dovedné a chytré politické přístupy, zejména v současné fázi nižšího růstu a vyšší nejistoty.

A vzhledem ke společné podstatě řady témat – ať už jde o klimatické změny, obchod, migraci, nebo globální finanční záchrannou síť – je potřeba zvýšené mezinárodní spolupráce naléhavější a nezbytnější než kdykoli dříve.

Ano, v roce 2016 čekají svět obrovské úkoly. Při správné politice, vedení a spolupráci je však dokážeme zvládnout ku prospěchu nás všech.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

O autorovi| CHRISTINE LAGARDEOVÁ, generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče