Trh nemovitostí už dávno zezelenal

17. září 2012, 00:00 - Jaromír Smetana
17. září 2012, 00:00

Obavy z dalšího zpřísňování legislativy pro energetickou náročnost budov se dají pochopit, úsporných domů ale přibývá i bez předpisů

Podle zjištění společnosti PWC byla Česká republika již v loňském roce lídrem v oblasti certifikace tzv. green buildings ve střední a východní Evropě. Je to tak, ačkoli hodnocení typu BREEAM či LEED je u nás stále možné vnímat jako novinku, podíl „zelených“ budov na tuzemském kancelářském trhu dosáhl přibližně jedné desetiny, přes 70 procent nových projektů usiluje o některou z mezinárodních certifikací.

Novela zákona o hospodaření energií, která prošla parlamentním schvalováním v polovině roku 2012, zavádí průkazy energetické náročnosti. Ačkoli prezident Václav Klaus novelu v srpnu znovu vrátil do Poslanecké sněmovny, je pravděpodobné, že již od 1. ledna 2013 vstoupí v platnost.

To znamená, že od ledna se musejí všechny novostavby a podstatné rekonstrukce (s datem podání žádosti o stavební povolení v roce 2013) rodinných, bytových i komerčních budov prokazovat při prodeji či novém pronájmu celých budov průkazem energetické náročnosti. To se rovněž od stejného data vztahuje i na prodej jednotlivých bytů a kanceláří. Z hlediska nového pronájmu, ať už jednotlivého bytu či kancelářských prostor, je tato povinnost stanovena od roku 2016.

Pro developery však do budoucna bude důležitá zejména podmínka téměř nulové

energetické náročnosti novostaveb. Od 1. ledna 2018 platí tento požadavek pro budovy

nad 1500 metrů čtverečních, od 1. ledna 2019 pro budovy mezi 350 a 1500 a od 1.

ledna 2020 pro budovy menší než 350 metrů čtverečních. Pro sídla orgánů státní správy a samosprávy a jimi zřizované instituce jsou termíny posunuty o dva roky dříve. Uvedená data jsou vztažena k podání žádosti o stavební povolení nebo k datu ohlášení stavebních úprav.

Obavy z nerovnováhy Část developerů, zejména v segmentu rezidenčních nemovitostí, novelu kritizuje. V situaci, kdy o mezinárodní certifikační standardy začínají usilovat i dříve dokončené komerční nemovitosti, zaznívají hlasy, že další zpřísňování legislativy povede k nerovnováze na realitním trhu zvyšováním nákladů na straně developerů (které se nakonec projeví ve výši nájemného či kupní ceny).

Trh si však s green buildings už poradil.

Přesněji: zařadil je mezi etablované realitní produkty jak na straně developerů a nájemců, tak na straně financujících bank a zejména koncových investorů. V posledním období se proto stává běžnou praxí, že získaná certifikace má příznivý vliv i z hlediska tržního oceňování.

Kolik bude na účtu Zájemce o nájem prostor, a nepochybně i zájemce o koupi bytu dnes více než dříve zajímají předpokládané budoucí náklady.

V mnoha případech se tak náklady na služby a energie stávají vedle čistého nájemného či kupní ceny rozhodujícím faktorem v procesu rozhodování. Certifikace a postupně zaváděné povinné průkazy energetické náročnosti tedy znamenají zprůhlednění realitních produktů a posílení důvěryhodnosti nemovitostního trhu.

Energetická náročnost je nepochybně důležitým faktorem ovlivňujícím provozní náklady, štítkování ale samo o sobě nemá na pronajímatelnost nebytových prostor zásadní vliv. Zájemce o prostory se bude spíše než o štítek zajímat o náklady skutečně účtované v budově za poslední období. Tam se teprve projeví, zda si pronajímatel nebo jeho správce počínají s péčí řádného hospodáře.

Obdobný vzorec chování klientů lze očekávat i u staveb pro bydlení. Povinnost opatřit energetickým štítkem i bytové jednotky, které již delší dobu zůstávají neprodané (tzv. ležáky), může situaci těchto nemovitostí na realitním trhu ovlivnit jen okrajově. Pokud se byt nedaří již delší dobu prodat, ať už v důsledku poptávané prodejní ceny, která nekoresponduje se situací na trhu, či špatně navrženého projektu, přítomnost energetického štítku tuto situaci těžko změní. Ačkoli informace o energetické náročnosti jistě napomůže k větší transparentnosti, nejedná se o natolik důležitý faktor, jako jsou lokalita či cena (včetně dopadu DPH).

Jistě lze mít oprávněné výhrady ke způsobu, jakým jsou trhu diktovány byrokratické standardy, přičemž bruselské prosazování „úsporných“ zdrojů světla na úkor žárovky přichází na mysl jako odstrašující příklad.

Jsem zastáncem volného, liberálního prostředí, řízeného poptávkou a nabídkou. Spotřebovávajíli ale nemovitosti v zemích Evropské unie 35 až 55 procent z celkového objemu energií (a srovnatelnou měrou se podílejí na produkci CO2), nepochybně existuje značný prostor pro úsporná opatření. Rozumná a přiměřená opatření trh v konečném důsledku ocení.

O autorovi| Jaromír Smetana, business development director, DTZ ČR a Slovensko

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče