Toxická banka

29. března, 00:00 - Petra Pelantová
29. března, 00:00

Česká exportní banka získala za poslední rok prodejem ztrátových úvěrů jednu miliardu korun

Prodej toxických pohledávek se v České exportní bance (ČEB) rozběhl naplno.

Exportní banka otevřeně přiznává, že nesplácené úvěry v řádu desítek miliard korun jsou velkým problémem a některých pohledávek je třeba se zbavit. „Za posledních dvanáct měsíců se na nedobytných pohledávkách podařilo získat přes jednu miliardu korun.

Přestože je vymáhání pohledávek v selhání velmi náročné, podařilo se bance v roce 2015 vymoci takřka třikrát více než v roce 2014,“ tvrdí mluvčí ČEB Petr Križan.

Pohledávky za 24 miliard

Jaká byla nominální hodnota pohledávek, za které se podařilo získat miliardu, banka neupřesnila. Loni se objevily spekulace, že ČEB bude během roku prodávat pohledávky ve výši patnácti miliard korun. Banka začala s prodejem větších pohledávek už v roce 2013. Tehdy tvrdila, že se jedná o zcela výjimečný postup. „Neradi bychom prodej pohledávek deklarovali jako standardní záležitost. Nechceme totiž vytvořit v potenciálních zájemcích o úvěr dojem, že úvěr lze vždycky za nižší částku přes nějakého prostředníka odkoupit,“ řekl tehdy týdeníku Euro někdejší generální ředitel Jiří Klumpar.

Nyní je jasné, že ČEB nemá jinou možnost než se některých pohledávek zbavit. Vyjádření Petra Križana za ČEB je jednoznačné: „Prodej pohledávky je standardní proces, kterým maximalizujeme výnos z prodeje a minimalizujeme náklady na vymáhání samotné pohledávky a udržování hmotného majetku v dobrém stavu.“

I přes intenzivní prodej ztrátových úvěrů nevypadají nejnovější čísla, která ČEB povinně reportuje tuzemské centrální bance, nijak lichotivě. Ke konci roku 2015 vykázala pohledávky, které jsou déle než 180 dní po splatnosti, v objemu dvaačtyřiceti miliard korun. To je skoro padesát procent všech pohledávek banky. Meziročně se pohledávky zvýšily o zhruba devět miliard korun. Úvěry v objemu asi dvaceti miliard korun nejsou spláceny vůbec. Banka přitom tvrdí, že do dvou let chce vyřešit asi polovinu nesplácených úvěrů.

Jaký objem hodlá ČEB prodat letos, nechce vedení zveřejnit. Aktuálně hledá kupce pro pohledávku vůči zkrachovalým východoslovenským ocelárnám Slovakia Steel Mills ve výši 4,6 miliardy korun. Mezi vážné zájemce patří skupina Arca Investments Pavola Krúpy.

„Vzhledem ke skutečnosti, že se společnost Slovakia Steel Mills nachází v konkurzu, který je z právního hlediska značně komplikovaný a doprovází ho řada soudních sporů, z nichž v některých ČEB figuruje jako účastník, nepovažujeme za vhodné probíhající poptávkové řízení v tuto chvíli komentovat,“ tvrdí Križan.

Velkým tématem pro exportní banku, které se dostává i na pořad jednání diplomatických špiček, je v současnosti krach sibiřské elektrárny Poljarnaja, který bude banku a potažmo státní rozpočet stát několik miliard korun.

Přiznání chyby

Exportní banku coby hlavní pilíř státní podpory exportu do rizikových regionů ovládá ministerstvo financí spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu. Oba resorty mají své zástupce v dozorčí radě. „Dozorčí rada se v rámci své působnosti intenzivně zabývá návrhy na řešení problémových pohledávek ČEB s cílem zajištění věřitelské pozice exportní banky,“ tvrdí mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba.

Oba resorty se už několik let přou o podobu a způsob fungování instituce. Její nároky na státní rozpočet totiž neustále stoupají.

Za posledních pět let dostala banka dotace od státu ve výši 4,4 miliardy korun. V rámci dalšího vylepšení kapitálové pozice musel stát letos v únoru navyšovat kapitál banky o jednu miliardu korun. Ministr financí Andrej Babiš tvrdí, že by bylo pro banku nejlepší, aby spadala pouze pod ministerstvo financí. Exportní banka nyní ujišťuje, že přijala taková opatření, která nedovolují, aby se opakovaly chyby z minula. Nesplácené úvěry v řádu desítek miliard korun totiž nejdou na vrub jen propadu ekonomik Ruska a Ukrajiny, ale i selhání předchozího vedení.

Současné vedení exportní banky zdědilo tyto problematické úvěry z minulosti, zejména z let 2007 až 2011, a usilovně se snaží se situací vypořádávat, tvrdí za ČEB Križan. „Problémové úvěry se týkají velkých investičních projektů, které měly zelenou převážně v době finanční krize, kdy v Česku převládl pocit, že je možné se z problémů vyexportovat,“ popisuje situaci Križan. Následky těchto rozhodnutí dnes nese právě ČEB.

O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

 bitcoin

Zakletý bitcoin. Stát nedokáže ohlídat byznys ve virtuální měně

 Umělá inteligence (ilustrační foto)

Giganti ze Sillicon Valley uzavřeli partnerství pro vývoj umělé inteligence

Pracovní trh se mění, změny zaměstnavatele už se Češi nebojí. Ilustrační foto

Kariéra. Kvůli ní Češi překvapivě nejčastěji mění zaměstnání

Pohled na ulice britských měst během vrcholící kampaně pro referendum o setrvání či odchodu z Evropské unie

Vypořádání brexitu přijde každého Brita na libru ročně

Světové ekonomické fórum v Davosu

10 nejzadluženějších zemí světa: o překvapení není nouze

 ilustrační foto

BlackBerry už nebude vyrábět vlastní smartphony. Zaměří se na software a služby

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče