Tlustá čára

24. listopadu 2014, 00:00 - Igor Záruba
24. listopadu 2014, 00:00

Dluhovou službu máme vyřešenou, teď myslíme na rekonstrukci, říká šéf bývalého Pakulu

Titulky, jimiž plnilo od léta roku 2009 média Kongresové centrum Praha (KCP), v té době stoprocentní dcera hlavního města Prahy, byly až na malé výjimky vše možné, jenom ne pozitivní – společnosti hrozí krach, nemá na zaplacení dluhů, shání privátního investora stejně jako pomoc státu a města, chce investovat, ale nemá z čeho… Prakticky každé zpravodajství o firmě provázel přívlastek „zadlužená“.

To se letos změnilo a u lepších časů má zůstat, je přesvědčen dlouholetý generální ředitel Michal Kárník. „Od července jsme absolutně bez dluhu, společnost je zdravá a schopná vydělávat,“ zdůrazňuje Kárník.

* Když se řekne Kongresové centrum Praha, i laikovi se vybaví komunistický Palác kultury, hovorově Pakul, čili ona „nevzhledná budova na bezvadné adrese“. Potýkáte se s tímto názorem?

Od roku 2004, co tu jsem, je naše zařízení zahraničními klienty vnímáno jako naprosto profesionální, příjemné a vyhledávané místo. Má jednu úžasnou přednost, jíž je výhled. A to, že by někomu z nich vadilo, jak to tady vypadá, opravdu neznám. Když řeknete Američanům, že tamhle seděl Brežněv a jinde Castro, tak to na ně udělá docela silný dojem. Jinak je to u našinců, kterým původní poslání budovy opakovaně připomínají některá média.

* Jaký byl z vašeho pohledu rok 2014, který se chýlí ke konci? Soudě podle výčtu souvisejících událostí, řekl bych, že docela rušný…

Podtrhl bych několik věcí. Na konci loňského roku padlo rozhodnutí, že stát vstoupí do KCP. Těsně před Vánoci jsme dostali peníze na úhradu dluhové služby, a třebaže nám s těmito plány trochu zamávala Česká národní banka – posílením eura vůči koruně jsme fyzicky přišli o 150 milionů korun –, dluhová služba se tím vyřešila. Dalším zlomem byl únor, kdy jsme převzali správu hotelu Holiday Inn PCC od společnosti Targa Management. O něco později, v dubnu, jsme splatili všechny obligace (vydané za účelem financování přestavby centra kvůli výročnímu zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky na podzim roku 2000 – pozn. red.). Posledním důležitým bodem byl 30. červen, kdy jsme předčasně splatili závazek vůči Komerční bance. Od července jsme absolutně bez dluhů. Při sestavování nového rozpočtu se jasně ukazuje, že společnost je zdravá a schopná generovat hotovost.

* Můžete připomenout, kolik představují finanční injekce státu a metropole?

Stát a posléze město si koupily majetek, akcie. Stát investoval dvě miliardy korun, město 800 milionů. V současnosti je vlastnický poměr státu a města 54,6 procenta ku 45,4 procenta, oba držitelé podílů mají akcionářskou smlouvu. Dluh kvůli zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky se vyšplhal ke čtyřem miliardám korun, s úroky skoro k pěti. Do konce loňského roku jsme z vlastních zdrojů uhradili bezmála 2,5 miliardy. Státní investici plus něco ze svého jsme použili na úhradu zbytku. A také jsme museli něco zaplatit odcházejícímu operátorovi hotelu. Miliony od města šetříme na umoření vnitřního dluhu – na zanedbané investice a údržbu.

* Plánujete prý rekonstrukci, je to pravda?

Chystáme ji na nejbližší léta. Radili jsme se našimi klienty, diskutovali s architekty, kteří budovu znají. Jejich představy dáváme dohromady. Vyjde to asi na 1,2 až 1,3 miliardy, což je více než oněch městských 800 milionů. Na zbytek bychom si mohli během čtyř až šesti let vydělat.

* Co vstup soukromého subjektu, jako se třeba počítalo před lety s příchodem Penty a Zátiší? Dával by za současné situace smysl?

Myslím, že ne. Ve světě sice existují menší kongresová zařízení v privátních rukou, ovšem velká centra vlastní v naprosté většině příjemci „nepřímých zisků“ – daní. Z akcí konaných v KCP jde do veřejných rozpočtů ročně bezmála půl miliardy. Proč by měl soukromník investovat do něčeho, na čem vydělá miliony, když stát inkasuje x-násobně víc?

* Nebylo 15 let ochromeného provozu příliš velkou daní za zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky?

Pro firmu to bylo skoro smrtelné, z pohledu státu však tvrdím, že šlo o dobrou investici. Republiku to obrovsky zviditelnilo. Šlo o první summit tohoto druhu ve východním bloku, vzápětí následovalo první „východní“ NATO. Navíc jsme jako první z Visegrádu předsedali Radě EU. Bez počáteční investice do summitu MMF a SB by nic z toho nešlo. A jestliže činí přínos z „našich“ akcí do veřejných rozpočtů bezmála půl miliardy ročně, dělá za tu dobu státní „výnos“ nějakých sedm miliard. Dvě miliardy, které stát loni zaplatil a získal za to nemalou část majetku, jsou dobře vložené peníze.

O autorovi| Igor Záruba, zaruba@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče