Titul a kontakty za hromadu peněz

25. května 2015, 00:00 - Daniel Deyl
25. května 2015, 00:00

Trendy v manažerském studiu pro rok 2015 pečlivě odrážejí proměnlivost současného byznysu. Jestli jsou k něčemu dobré, je jiná otázka

Kdo zadá do internetového vyhledávače dotaz po novinkách z oblasti studia podnikání, jež vede k získání prestižního titulu MBA, narazí na mnoho článků s podobně znějícími názvy. Všechny mluví o pěti trendech, které mají charakterizovat letošní vývoj na této scéně akademického snažení.

Kdo se však domnívá, že se experti na dotyčném poli vzácně shodli, je krapet vedle.

Všechny články jsou takřka stejné; oněch pět bodů, které jsou směle vydávány za trendy, se opakuje nejen obsahově, nýbrž i ve stejném pořadí, se stejným názvoslovím a velice podobnými formulacemi. Nestalo se, že by několik odborníků vypozorovalo a popsalo týž jev; naopak, mnoha kanály se ke čtenáři dostává hlas odborníka jediného.

Hlas jednoho muže Majitelem onoho mediálně zvučného hlasu je jistý Andrew Main Wilson, muž, v jehož zájmu je prezentovat řečené studium v co nejlepším světle. Je výkonným ředitelem Asociace MBA (AMBA), „mezinárodní nestranné autority přes postgraduální podnikatelské studium a jediné instituce, která se celosvětově věnuje výhradně akreditaci titulů MBA“. Jakých pět trendů tedy podle něho letošní rok v oblasti MBA přináší?

Zaprvé alternativní zdroje financování.

Wilson cituje svůj vlastní průzkum, podle něhož velké firmy loni platily svým zaměstnancům studium v 21 procentech případů, zatímco v roce 2013 to bylo 29 procent. Uvádí, že namísto korporátního financování nastupují peer-to-peer půjčky a crowdfunding. (Není přitom jisté, v jakém poměru; například půjčky typu peer-to-peer dávno ovládly banky, což jejich atraktivnost razantně snižuje.) Druhým trendem je rozšiřující se spektrum specializovaného studia. „Úzké specializace byly velmi oblíbené před deseti lety a nyní se vracejí,“ píše Wilson pro The Independent, deník vydávaný Rusy v Británii. „Dříve se soustředily na čtyři hlavní obory, finance, marketing, strategii a technologie, které jsou stále velmi oblíbené. Dnes k nim přibývají obory luxusního zboží, zdravotnictví, letectví, vzdělávání a energetiky,“ dodává.

Třetí trend je zapojování podnikatelů při studiu EMBA, programů pro již činné manažery.

Tyto programy obvykle ani moc nepředstírají, že studentům řeknou něco, co sami nevědí; jejich hlavním trumfem je networking neboli poznávání jiných činných manažerů. (Potenciál pro korupční jednání je tak zjevný, že například čínská vláda letos studium EMBA státním úředníkům zakázala.) Obsahové změny jsou čtvrtým trendem.

Kurzy mají napříště klást větší důraz na již zmíněné specializace, na společenskou odpovědnost firem, multikulturní komunikaci a práci s velkými objemy dat.

Konečně pátý bod přináší informaci, že instituce nabízející titul MBA budou ještě pružnější než dosud – nabízejí možnost začít studium kdykoli během roku, možnost určovat si tempo studia individuálně a samozřejmě výuka online budou rozšířenější než v nedávné minulosti.

Marketingová bublina Čtenáře nejspíš už před několika odstavci napadlo, že namísto analýzy trhu čte myšlenky motivované marketingově. Takovému dojmu navíc napomáhá skutečnost, že Wilson například necituje důležitý údaj o tom, že zaměstnavatelé loni považovali titul MBA za méně důležitý než v roce 2013; o 16 procent více jich dávalo přednost uchazečům s alespoň pětiletou pracovní zkušeností po získání titulu (viz box).

To podporuje sílící názor, že ze studia MBA se stala především výdělečná mašina pro školy (titul z prestižní instituce vás loni přišel na 73 tisíc dolarů na Harvardu až 118 000 dolarů na Whartonu), ačkoli hodnota dosaženého vzdělání je sporná.

„Pár přednášek z podnikání je asi užitečných, abyste znali terminologii. Ale na to stačí jeden semestr účetnictví. A rozhodně bych nedoporučoval MBA. Řekl bych, že studovat MBA je špatný nápad.“ Kdo že si dovoluje takto ostře brojit proti průniku akademického a podnikatelského světa? Inu, člověk, jenž v obojím exceluje: Elon Musk. „Ty prestižní školy jsou nejhorší, protože vás učí, že jste výjimeční, což oslabuje vaši schopnost kriticky uvažovat o vlastní práci,“ řekl loni serveru Americké fyzikální společnosti muž, jenž má v kapse doktorát z fyziky, na povel

tři superinovativní firmy s potenciálem změnit budoucnost planety (včetně Tesla Motors a SpaceX) a majetek třináct miliard dolarů. „Manažery svých firem najímám navzdory tomu, že mají MBA, ne díky tomu,“ dodal ještě.

Musk není ve své skepsi sám. Na konci dubna mluvil velmi podobně zakladatel kalifornské softwarové firmy Zuora, čínský Američan Tien Tzuo: „MBA vás v podstatě učí podnikat jako před třiceti lety – rozložit fixní náklady na co největší počet výrobků a soupeřit výškou marže. Ta doba je ale pryč.“ Jde to levněji Josh Kaufman, pětatřicetiletý někdejší brand manažer u P&G, si z nedůvěry vůči MBA dokonce udělal živnost. Založil si úspěšnou stránku Personalmba.com, kde radí klientům, co udělat, aby dostali stejné informace, jaké jim poskytne studium. „Pokud nechcete být investičním bankéřem nebo konzultantem, kde je ten titul podmínkou, aby vás vůbec pozvali na pohovor, můžete téhož faktického efektu dosáhnout daleko rychleji a levněji,“ řekl loni časopisu Forbes. (Za zhruba tisíc dolarů od něho dostanete seznam 30 až 40 knih, jež máte pozorně přečíst – a je to. Zbytek vás naučí praxe.)

Kaufman rád cituje dnes již třináct let starou studii profesorů Jeffreyho Pfeffera ze Stanford University a Christiny Fongové z Univerzity ve Washingtonu, která do mrtě rozebrala všechna možná data o podnikání v USA za čtyřicet let. Výsledek? „Neexistuje důkaz o tom, že titul MBA, zejména pokud pochází z jiné než elitní školy, má jakýkoli vliv na výši platu nebo na dosažení vyššího postavení ve firmách,“ je závěr studie. To nezní povzbudivě; ale zato se můžete dobře pocvičit v multikulturní komunikaci, pokud to je ten důvod, proč jste se rozhodli do titulu investovat dva miliony korun. l

Kde studovat byznys?

Podle výdělku Průměrný roční výdělek absolventů včetně odměn (v 1. Harvard Business School (USA) 2. Stanford Graduate School of Business (USA) 3. University of Pennsylvania: Wharton (USA) 4. Columbia Business School (USA) 5. Indian Institute of Management, Ahmadábád (Indie) 6. University of Chicago: Booth (USA) 7. Northwestern University: Kellogg (USA) 8. MIT: Sloan (USA) 9. University of California at Berkeley: Haas (USA) 10. Insead (Francie/Singapur) 11. Yale School of Management (USA) 12. London Business School (Velká Británie) 13. Dartmouth College: Tuck (USA) 14. IE Business School (Španělsko) 15. CEIBS (Čína)

Podle kvality dosaženého vzdělání Pořadí podle tříletého průměru žebříčku listu Financial Times Global MBA Ranking 2015 1. Harvard Business School USA 2. University of Pennsylvania: Wharton USA 3. Stanford Graduate School of Business USA 4. London Business School Velká Británie 5. Insead Francie/Singapur 6. Columbia Business School USA 7. IESE Business School Španělsko 8. MIT: Sloan USA 9. University of Chicago: Booth USA 10. University of California at Berkeley: USA Haas 11. HKUST Business School Čína 12. IE Business School Španělsko 13. Yale School of Management USA 14. Northwestern University: Kellogg USA 15. CEIBS Čína Zdroj: Financial Times, Global MBA Rankings 2015

Trendy v platech držitelů titulu

Geograficky Nárůst celkové odměny (v procentech); částky (v USD) představují průměrnou výši celkové odměny (základní plat + prémie)

Podle sektorů Částky uváděné v amerických dolarech představují výši průměrných základních platů

Co zaměstnavatelé požadují • jsou zhruba spokojeni s odbornými znalostmi uchazečů • nejsou spokojeni s jejich schopnostmi v oblasti komunikace, mezilidských vztahů a strategického uvažování • 29 procent zaměstnavatelů raději zaměstnají držitele titulu MBA s více než pětiletou pracovní zkušeností (v roce 2013 to bylo pouze 24 procent) • důležitost jazykového vybavení a schopnosti mezikulturní komunikace stále stoupá

O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče